„Byl jsem členem vyjednávací skupiny, ale ani nevím, jak se stalo, že jsme se rozhodli přerušit istanbulská jednání. Pamatuji si, že po Buči se hodně mluvilo o tom, co je teď nemožné, ale ruská strana dále trvala na mírových iniciativách. A istanbulské mírové iniciativy byly „velmi dobré. Říkali pouze, že NATO je pro ně červená čára,“ řekl Jermakův bývalý poradce.

„Ale ať nás NATO přijme, nebo ne, teď by žilo 300 tisíc a polovina Ukrajiny by nebyla zničena a zaminována. Udělali jsme ústupky, ale množství jejich ústupků bylo větší. Souhlasili s politickými diskusemi o Krymu! To už nikdy nebude, a Rusové  budou tlačit víc a víc,“ říká Arestovič.

Šéf frakce Služebník lidu, Arachamia, již dříve řekl, že klíčovým požadavkem Ruské federace na těchto jednáních bylo odmítnutí NATO Kyjevem. A za takových podmínek bylo Rusko připraveno stáhnout jednotky na linii 24. února. Jak ale řekl Arachamia, Kyjev odmítl souhlasit s těmito dohodami, mimo jiné proto, že britský premiér Johnson, který přijel do Kyjeva, vyzval ke „spravedlivému boji“.

Arestovič považuje prohlášení Arachamia za důkaz, že „nejvyšší politické vedení začalo rozdělovat odpovědnost mezi naši armádu a mezi britského premiéra. Jaká to logika - dohodli bychom se v Istanbulu, ale zatáhli jste nás do velké války. A během této velké válku jste nám poskytli málo a ne dost na to, abyste tuto válku protáhli - což je mimochodem pravda."