Podle DF pětiletá azylová pauza do roku 2025 omezí příliv 4.000 migrantů ročně a ušetří státní pokladně finance až do výše 300 milionů dolarů.

Pokud by Dánská lidová strana prosadila svou cestu, tak žadatelé o azyl přijíždějící do Dánska přes Německo a Švédsko by byli odmítnuti a vráceni do zemí, odkud právě přicestovali, což je naprosto v pořádku. Pokud se rozhodnou zůstat v Dánsku, vyjedná se vyhoštění za úplatu.

„Nechceme, aby lidé v následujících letech hledali azyl přímo v Dánsku. To znamená, že pokud přijdete na dánskou hranici z mírové země, typicky z Německa, musíte žádat o azyl v Německu,“ vysvětlil dánskému rozhlasu předseda Dánské lidové strany Kristian Thulesen Dahl.

Úmluva o uprchlících podle něj nebrání Dánsku posílat lidi do zemí, které jsou považovány za bezpečné. Proto Dánsko použije hraniční kontroly, aby žadatele o azyl vraceli zpět a požádali je, aby zůstali, řekněme, v Německu.

„Otázkou je, kolik lidí bude chtít požádat o azyl v Dánsku, pokud zjistí, že máme systém, kdy budou stejně posláni zpět,“ vysvětlil Thulesen Dahl.

Podle Thulesena Dahla tento plán neporušuje ani Schengenskou dohodu, ani Dublinské nařízení, „podle Dublinského systému, první země, do které žadatel o azyl vstupuje, je obvykle zodpovědná za řešení jejich případu, se v posledních letech se „rozpadl“.

Dánská lidová strana odhaduje, že každý rok přijde do Dánska o 4 000 méně žadatelů o azyl, přičemž do pokladny státu přibydou 2 miliardy DKK (300 milionů dolarů) a více.

Z těchto peněz DF navrhuje vyčlenit 1,5 miliardy DKK (220 milionů dolarů) na navýšení penzijního připojištění o 11 000 DKK (1,650 USD), zatímco zbytek se použije na zaplacení poplatků sousedním zemím na přijetí žadatelů o azyl.

„Víme, že to bude stát nějaké peníze, ale je s ním spojen bonus. Ušetříme spoustu peněz na azylovém řízení a pak můžeme zvýšit pomoc Dánska sousedním zemím a dalším, které jsou v nouzi, “ uzavřel Thulesen Dahl.