V republice Náhorní Karabach bylo hlavní město Stěpanakert napadeno dělostřelectvem z Ázerbájdžánu.

Dlouhotrvající konflikt opět eskaloval letos v červenci, kdy na sebe obě strany střílely a došlo k obětem.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vypukl vojenský konflikt poté, co se Náhorní Karabach prohlásil za nezávislý na Ázerbájdžánu. Drtivá většina obyvatel jsou Arméni (95%).

Od roku 1992, po masakru v Chodžaly, masakru v Maragu a protiofenzívě karabašské armády, dochází  často na obou stranách k násilí. Od roku 1993 se Arménie účastní konfliktu se svými vlastními ssilami.

Během příměří v roce 1994 ovládli Arméni velkou část území nárokovaného republikou Náhorní Karabach a nárazníkovou zónu s Ázerbájdžánem.

Od roku 2016 se Ázerbájdžán snaží dobýt oblast neúspěšnými válečnými činy.

Turecko se také chce zapojit, je na straně Ázerbájdžánu (oba státy jsou islámské) a ohrožovalo Arménii, která je křesťanská.

Záměrem Turecka posledních 120 let bylo rozšířit své území až ke Kaspickému moři a připojit se k Ázerbájdžánu. Arménie musí být zničena uprostřed, a proto došlo ke genocidě Arménie s 1,2 miliony oběťmi.

Ke genocidě došlo během první světové války v gesci mladé turecké vlády Osmanské říše, kterou vytvořil Výbor pro jednotu a pokrok. Berlín tehdejší spojenec Turecka, neudělal nic, aby zastavil vystěhování a zabíjení.  Současná turecká vláda popírá genocidu Arménů, kterou spáchala Osmanská říše v průběhu první světové války, a samotné „uznání“ arménské genocidy je v Turecku trestným činem.  Turecka je neschopno vyrovnat se s náboženskou nesnášenlivostí, namířenou zejména proti křesťanům žijícím na území Turecka – Řekům, Arménům… a nacionalismem, opět namířeným proti netureckým národnostem žijícím v Turecku.

Jak se bude chovat Gruzie na severu a Írán na jihu, je zatím nejasné.

Samozřejmě jde také o ropu a plyn a ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan. Od srpna 2020 je Ázerbajdžán hlavním dodavatelem plynu do Turecka, aby se snížila závislost na Rusku.

Parlament Náhorního Karabachu oznámil mobilizaci pro všechny starší 18 let !!!

Arménská vláda v neděli oznámila mobilizaci záložníků pod 55 let.

„Arménská republika deklaruje obecnou mobilizaci. Plán rozmístění ozbrojených sil se plní," uvedla vláda na svém webu.

„Je oznámena výzva k mobilizaci pro důstojníky, štábní důstojníky a obyčejný rezervní personál mladší 55 let.“

Ázerbájdžánský parlament navrhnul stanné právo pro některé regiony. Vláda mobilizuje zálohy.

Takto začínají velké války, protože Rusko stojí za Arménií a NATO za Ázerbájdžánem a Gruzií.

Tento doutnající konflikt, který nyní vře, si hraje na  novou studenou válkou v pozadí, která se v Evropě zahřívá poté, co USA v posledních dvou měsících zintenzivnily svoji proxy válku s Německem a Bulharskem proti ruským zájmům.

„Barevná revoluce“, kterou Západ uskutečnil v Bělorusku, je jednou z proxy válek, protože všechny tři státy jsou důležitými tranzitními státy pro vývoz ruské energie do Evropy, a to chce  Washington rozhodně omezit.