„Pane ministře,  kdy už vám konečně dojde, že ti lidé nemají na jídlo,  a aby měly co jíst, musí se zadlužovat u lichvářů, protože stát se na ně doslova vykašlal. Pracují, nedostávají mzdu a hladoví, uvědomujete si,  co vám vůbec říkám.“ Takto se obořil  předseda odborového svazu sklářů  na ministra práce bezprostředně po skončení  zpravodajského  televizního pořadu, ve kterém oba vystupovali.  Škoda jen, že krutou pravdu nevmetl politikům  přímo v živém přenosu. Právem by si to  zasloužili, protože právě  jejich nečinnost a nikoliv krize poslala téměř sedm tisíc lidí do beznaděje, zklamání a zoufalství.

Už v říjnu loňského roku, tedy před pěti měsíci,  skláři důrazně upozorňovali premiéra a příslušné ministry na naléhavost zabránit znehodnocení státních aktiv ve firmách skupiny  Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus a na možné následky. Předložili i návrhy nezbytných legislativních změn,  které mohly odvrátit tragédii zaměstnanců  českého odvětví s dvěstěletou tradicí.  Jedná se o majetková práva spojená s akciemi společností Sklo a porcelán, která měla být českému státu bezúplatně vydána na základě tzv. „redempční smlouvy“ a to buď v podobě výnosů z jejich prodeje nebo v podobě hlasovacích práv k akciím. Nikdo z odpovědných politiků zatím neodpověděl na otázku proč se vláda svým usnesením těchto hlasovacích práv vzdala. Právem se skláři ptají proč Česko  nevynaložilo na záchranu hodnoty zmíněných akcií alespoň minimum z 6 miliard korun, které velkoryse půjčilo Lotyšsku na překonání krize a také bez odpovědi.  

Což  kdyby takhle 4 měsíce díky „svým nedopatřením“ nedostávali platy ministři? Dovedete si představit s jakým nasazením a  odvahou by hledali nápravu. Ale odvahu ani  slušnost nenašli,  když  měli vyjít před budovu vlády a přímo postiženým  demonstrujícím sklářům alespoň říci, promiňte, vyřešíme to.