Václav Klaus: Byl to zase politicky bláznivý týden

GLOSA

Když jsem zvolil nadpis „politicky bláznivý týden“, myslel jsem u nás doma, i když i ve světě se leccos událo.

28. ledna 2024 - 07:00

Pro mne to začalo sobotním rozhovorem předsedy vlády v deníku Právo, kde byla zdůrazněna věta, že jsme – myšleno Fialova vláda – většinu úkolů svého volebního období už vykonali. Nevěřil jsem svým očím.

Tato pětikoalice byla zvolena v říjnu 2021 a první výraznější úkol – zastavení rozpadu veřejných financí – začala svým tzv. konsolidačním balíčkem řešit až po roce a půl, v květnu 2023, ale s nutným dovětkem, že byl balíček uveden v život prakticky až v lednu 2024. Vládě zbývá do konce svého čtyřletého období v tuto chvíli méně než 20 měsíců (ze svých 48) a to všichni dobře víme, že vlády v posledním roce svého vládnutí už nedělají vůbec nic. Jen se připravují na volby, resp. dávají líbivé dárečky voličům. To je ale to poslední, co si náš velmi pochroumaný státní rozpočet může dovolit.

V pondělí ráno jsem viděl na ČT24 předsedu vlády řečnit na konferenci s podivným názvem „20 let tvoříme Evropu“. Nevím sice, proč si k této konferenci vybrali zrovna datum 22. ledna, to žádným výročím není, ale o to tolik nejde. Určitě právě teď „netvoříme“ Evropu. Evropa byla jako kulturně-civilizační entita, a jako jisté srozumitelně vymezené teritorium, vytvářena ne staletí, ale tisíciletí. Organizátoři konference si asi popletli Evropu a Evropskou unii. Tím se snad dá vysvětlit oněch 20 let, myšleno od našeho vstupu do Evropské unie.

Tím se dostávám ke klíčovému slovu, kterým je ono „tvoříme“. Ani Evropskou unii netvoříme, pouze jsme se stali jejími vysoce pasivními členy. O nějakém tvoření nemůže být ani řeči. Opět jsme se stali gubernií či provincií. Někdo si možná myslí, že Evropu tvoříme tím, že jsme si právě teď nastolili otázku přijetí společné evropské měny, eura. Tím v Evropě nic netvoříme, tím si zaděláváme na vlastní, zcela zbytečný problém. Stejně jako s myšlenkou zrušit v Evropské unii právo veta.

Zbytečná instituce NERV (Národní ekonomická rada vlády) už léta pouhý obhájce a podporovatel vlády, vydala po dlouhé době relativně rozsáhlý dokument nazývající se „Návrhy NERV k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu“. Vynechám-li pousmání se nad výrokem „dlouhodobě udržitelný“, což je pouze úlitba zelené ideologii, nevím, jak může někdo u nás chtít vyšší růst, když už dlouhou dobu nemáme růst žádný. Našim úkolem je vymanit se z naší chronické stagnace a mít alespoň nenulový ekonomický růst. NERV chce vyšší růst? Vyšší než co? Než nula?

NERV navrhuje 37 údajných „opatření“. Skutečně mne to zaujalo. Pochopil jsem však, že to od NERVu nejsou návrhy opatření, ale „výčet oblastí, kde by se něco mělo dělat“. Oni nic nenavrhují. Výroky typu „digitalizace“, „lepší komunikace“, „stát by měl úsporněji hospodařit se svými financemi“ nejsou „návrhy“, pokud bereme vážně slovo návrh.

Nebudu to pitvat, ale je-li prvním návrhem „Smart řízení přijímání pracovní síly ze zahraničí“, pak bych před 40 lety řekl, že to muselo přijít od studenta Vysoké školy stranické při ÚV KSČ (nebo jak se to tehdy jmenovalo). Smart řízení je návrh opatření? Je konkrétním návrhem třeba opatření č. 3 „Zdravotní prevence“? Není to jen heslo? Je konkrétním návrhem hledat systém „motivující k práci a využití lidského kapitálu“? Je konkrétním návrhem bod č. 10 „Modernizace Zákoníku práce jako hybatele pracovního trhu“? Je růstovým faktorem „Snížení systémových bariér uplatnění žen ve vědě, řízení a politice“? Nebudu už radši citovat další body. Pomůže tento materiál našim ministrům? Oni si však radu v tomto složení vybrali k obrazu svému.

Veřejné mínění rozvířilo i projednávání valorizace důchodů Ústavním soudem. Málo se odlišují dvě klíčové věci. Neodlišuje se vina vlády ve strašlivě opožděném rozhodnutí změnit valorizační schéma (a chtít, aby platilo ex post) od nezbytnosti konsolidovat veřejné finance. Tím je celá debata postavena na hlavu.

Václav Klaus


Anketa

Kdo by se podle Vás měl stát příštím americkým prezidentem?