Ať se jedná o zrušení postihu za nemoc – tedy tzv. karenční doby, během níž zaměstnanci nepobírali nemocenskou v prvních třech dnech nemoci, zdanění církevních restitucí, 5týdenní dovolené, nebo třeba nově v oblasti předškolní výchovy. S bombastickým PR - jak už to paní ministryně tradičně dělá – představila Jana Maláčová z ČSSD, že hodlá nesmysl tzv. dětské skupiny přeměnit na jesle. Prvním poznatkem je, že přejmenování nestačí, ale to je na jinou diskuzi. Nesporné je, že existence jeslí je rozhodně přínosem pro rodiče i děti. Co mi ale vadí, je pokrytecký přístup všech, kteří se tváří, že objevují Ameriku a přitom přijímají to, co KSČM říká roky.

Kde všichni byli, když se likvidovaly novomanželské půjčky, privatizovaly banky, vodní zdroje, rozkrádalo přírodní bohatství? Andrej Babiš u toho byl jako byznysmen, kterého to moc nezajímalo (teda pokud se nejednalo o jeho kšeft), Tomio Okamura vydělával na turistech a strany ODS, ČSSD, KDU-ČSL se na tom přímo podílely (Piráti ještě neměli smysl své existence - Babiše ve vládě, tudíž si neměli na koho stěžovat, tudíž neexistovali). Nejinak tomu bylo i se zmíněnými jeslemi. Ten „komunistický přežitek“ se prostě musel zlikvidovat, aby po třiceti letech sociálnědemokratická ministryně přišla na to, že to nebylo tak špatné. Bravo. Tleskám! Škoda, že to trvalo tak dlouho!