Ivo Strejček: Konference o míru na Ukrajině: „velký úspěch“, nebo očekávaná blamáž?

GLOSA

Projde-li si dnes čtenář přední a nejvýznamnější světové informační servery s cílem dozvědět se něco podrobnějšího o průběhu a výsledcích Konference o míru na Ukrajině,,,,,

19. června 2024 - 07:00

která proběhla o minulém víkendu ve Švýcarsku, s podivem zjistí, že nad touto událostí jako by se „zavřela voda“. Nikde žádné detailní zprávy, kromě povinných (a povrchních) agenturních informací (které navíc působí zvláštně prefabrikovaným dojmem), nikde podrobné analýzy, nikde zásadní stanoviska předních světových státníků. Pouze ukrajinský prezident Zelenskij celou akci označil za „velký úspěch a první kroky k míru“. Pravda bude zřejmě poněkud jiná – celá akce organizovaná západní „koalicí ochotných“ s cílem dokázat celosvětovou izolaci Ruska skončila fiaskem a blamáží.

Proč? Zopakujme si některé informace týkající se tohoto summitu a vsaďme je do širšího kontextu.
  • Na Konferenci bylo pozváno 160 států z celého světa. Přizváno nebylo Rusko. Další státy uskupení BRICS (Brazílie, Indie, Čína, Jižní Afrika, Egypt, Irán, Etiopie a Spojené arabské emiráty) se konference buďto cíleně nezúčastnily, nebo do Švýcarska vyslaly delegace vedené nejvýše ministry zahraničních věcí;
  • Za výchozí bázi, kterou chtěl do závěrečného usnesení v nějaké formě prosadit Zelenskyj, mělo být považováno oněch – dnes už notoricky známých a opakovaně považovaných za nepřijatelné – 22 ukrajinských podmínek míru. Do konečného dokumentu se nedostala žádná z nich;
  • Závěrečné usnesení „jen“ vyzvalo k zabezpečení produkce a vývozu potravin z Ukrajiny (téma zajímající největší dovozce ukrajinského obilí jako například Egypt), vydání válečných zajatců a návrat dětí deportovaných do Ruska zpět na Ukrajinu (nikdy jsme se nedozvěděli, kolik z těchto dětí jsou dětmi rodičů ruské národnosti nebo děti deportované z oblastí prudkých bojů – kéž by se totéž podařilo ve válce Izraele a Hamásu v pásmu Gaza. Nemuseli bychom denně vidět zmrzačená dětská těla či zubožená podvyživená dětská stvoření) a třetím bodem bylo zabezpečení a předání Ukrajině Záporožské jaderné elektrárny (což Rusové dlouhodobě vylučují s argumentací, že by tohoto jaderného zdroje Ukrajina využívala k vydírání). Nic podstatnějšího se do závěrečného dokumentu nedostalo;
  • Usnesení podepsala jen necelá polovina zúčastněných. Některé významné velmoci podpisy nepřipojily. Čína a Brazílie na dálku oznámily, že „hledají vlastní návrh řešení celé situace … [neboť] jednání o míru bez jedné ze strany konfliktu nemá smysl“;
  • Zelenskyj na závěrečné konferenci agentuře AP potvrdil, že „mnoho účastnických zemí si přálo účast zástupců Ruské federace, ale většina z nich by si s nimi nechtěla potřást rukou“ (to ale není nutnou podmínkou jednání, dodávám já);
  • Na téže závěrečné tiskové konferenci švýcarská prezidentka Viola Amherdová přiznala: „Základní otázka zůstala nevyřešena: kdy a jak dostat Ruskou federaci k jednacímu stolu“.

Co tedy z průběhu a závěrů oné podivné události, která proběhla 15. – 16. června 2024 v hotelovém komplexu nad Luzernským jezerem, lze vyčíst?
  • Summit měl ukázat celosvětovou izolaci Ruska. Neukázal. Naopak odkryl pravdu o tom, že na Rusko a jeho počínání se významná část světa vůbec nedívá tak, tak je tomu v euroatlantickém politickém prostoru. Mnohé státy demonstrovaly, že si od politiky USA a jejich spojenců udržují stále větší odstup a nehodlají všechno akceptovat;
  • Demonstrace silné pozice států BRICS opakovaně naznačila, kam se přesouvá kyvadlo geopolitického vlivu;
  • Pokud měla konference ve Švýcarsku vytvořit širokou, silnou a vlivnou „koalici ochotných“, ani to se zjevně nepodařilo (na začátku války na Ukrajině v roce 2022 hlasovalo pro stažení ruských jednotek z Ukrajiny 141 členských zemí OSN, dnes závěry švýcarské konference podpořila sotva polovina z nich);
  • Česká pozice reprezentovaná na summitu prezidentem Pavlem potvrdila bezvýhradnou příslušnost (i podřízenost) naší současné zahraniční politiky k nejtvrdší antiruské koalici;
  • Základním předpokladem blamáže celé konference byla její jednostranná zaujatost, nepřipravenost a antiruská předpojatost hlavních organizátorů. Bylo předem jasné, že konference „o míru na Ukrajině“ nemůže nikdy dosáhnout uspokojivého řešení, nebudou-li obě „viditelné“ strany konfliktu sedět u jednoho stolu spolu s „neviditelnými“ účastníky války, kteří oběma řeknou: dost!

Pod čarou:

Konec konců i v této souvislosti je třeba připomenout dvě zcela odlišná prohlášení z posledních dnů, která mají podobné společné jmenovatele – válku na Ukrajině, Rusko a Čínu.

Donald Trump na předvolebním shromáždění v Detroitu označil Zelenského za „nejlepšího obchodníka všech dob“, neboť „domů si odvezl 60 miliard dolarů a chce dalších 60. A takhle to jde pořád dokola!“ Uvidíme, jak to na podzim v amerických prezidentských volbách dopadne a zda si Trump, bude-li vůbec zvolen, bude v zahraniční politice počínat takto rozhodně.

Znovu se skandálně „vytáhnul“ generální tajemník NATO Stoltenberg prohlášením, že „Aliance by si měla procvičit své nukleární svaly…“. Je ten člověk vůbec normální?

Ivo Strejček


Anketa

Kdo by se podle Vás měl stát příštím americkým prezidentem?