Většina nás tuto volbu nadšeně podporovala, někteří aktivisté to chtěli zachovat na věčné časy, což jistili – a nikdy jinak. Po rozčarování z poznání, že kapitalisty nedokážeme dohnat, natož předehnat, jsme stejně nadšeně zatoužili patřit k bohatému Západu. Odhodlání velké, a dokonce tak bezvýhradné, že chceme po třiceti letech se Západem zchudnout. Jak upřímně Západ tu chudobu myslí, to nevím, ala naše vláda nás v tomto úsilí vrhla do čela tohoto procesu nevídaným řešením energetické krize, za které sklízí v cizině zasloužený obdiv a pochvalu.

Náš dnešní pocit  - někam patřit, se realizuje ve stav, někomu patřit. Tento zásadní rozdíl si však většinou vůbec neuvědomujeme. Ti,  kteří skutečně vládnou, a vydělávají na všech válkách, dokázali neuvěřitelnou věc. Ideologii, která je měla zničit, ovládli, a využívají ve svůj prospěch!!! Nové levičáky, ať už si říkají jakkoli, neřídí jejich stranické sekretariáty, ale nadnárodní korporace prostřednictvím armády politických neziskovek, které obracejí vlády proti vlastním občanům.

Karel Petřík