Rusko, Ukrajina a Spojené státy se připravují na obnovení třístranných jednání v první polovině listopadu, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Upřesnil, že Moskva je připravena obnovit rozhovory po 4. listopadu, přičemž dříve zmínil druhou dekádu tohoto měsíce.
Ukrajinská strana se také připravuje na schůzku začátkem listopadu. Dne 26. října list Ukrajinskaja pravda s odvoláním na své zdroje informoval, že ukrajinská strana navrhuje posunout jednání o týden dříve, tedy před 4. listopad.
Americký prezident Donald Trump 25. října novinářům řekl, že schůzka se uskuteční „velmi brzy“, aniž by specifikoval datum.
Ale ještě před zahájením jednání si Moskva a Kyjev stanovily podmínky , které bylo obtížné sladit. Podle deníku Telegraph chce Rusko řešit otázku dlouhodobého bezpečnostního systému, včetně rozmístění vojenských základen NATO poblíž ruských hranic. Ukrajina zase od začátku prohlásila, že nepřijme žádná omezení svých ozbrojených sil. Co tedy lze od těchto jednání očekávat?
Kde se bude schůze konat?
V nedávných veřejných prohlášeních z Moskvy i Kyjeva je Abú Zabí uváděno jako primární možnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 23. října naznačil , že technická jednání by se měla konat v hlavním městě Spojených arabských emirátů v první polovině listopadu a „co nejdříve“.
Jurij Ušakov také veřejně označil Abú Zabí za předpokládané místo setkání.
Washington zatím neoznámil konkrétní datum. Zatím není jasné, zda se stranám podaří vést jednání před volbami do Kongresu USA v polovině volebního období, které jsou naplánovány na 3. listopadu. Trump pouze uvedl „velmi brzy“.
Co požadují Moskva a Kyjev?
Ještě před zahájením rozhovorů Rusko jasně uvedlo, že pouhé zastavení nepřátelských akcí na několik týdnů jim nestačí.
Ruský prezident Vladimir Putin 22. října prohlásil , že nová jednání by měla vést k mírovým dohodám „v jejich konečné verzi, a nikoli k krátkodobému pozastavení nepřátelských akcí“.
Podle něj bude cílem nadcházejících rozhovorů zaručit bezpečnost Ukrajiny a Ruska. Budoucí dohody se navíc budou zabývat „diskusí o budoucí architektuře evropské bezpečnosti“.
Ruské požadavky zahrnují:
uznání ruské kontroly nad územím čtyř ukrajinských regionů, které Moskva v roce 2022 prohlásila za anektované, a také nad Krymem;zřeknutí se členství Ukrajiny v NATO;
- snížení počtu ozbrojených sil Ukrajiny;
- stažení ukrajinských ozbrojených sil z celého Donbasu, včetně oblastí nekontrolovaných Ruskem.
Kyjev tyto požadavky kategoricky odmítl. „Pokud chtějí o nějakém tématu diskutovat, jsme připraveni. Ale území jsou citlivou otázkou, o které lze diskutovat pouze na úrovni vedení,“ zdůraznil Vladimir Zelenskij.
Jinými slovy, Ukrajina teoreticky není proti diskusi o statusu Donbasu, ale pouze na třístranném summitu za účasti Trumpa a Putina. Takový summit zatím nebyl dohodnut.
Chce Rusko omezit NATO?
Dne 25. října deník Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl, že by se Moskva mohla pokusit využít nové kolo jednání k požadavku na snížení vojenské přítomnosti NATO v Evropě na úroveň z roku 1997.
Ve skutečnosti by to znamenalo omezení vojenské přítomnosti Aliance v Polsku, pobaltských státech, Finsku a Švédsku, které všechny vstoupily do bloku po roce 1997. Kreml však tuto informaci nepotvrdil.
Evropští představitelé deníku Telegraph poznamenali, že postoj Evropy zůstává stejný jako v lednu 2022. Jinými slovy, odmítnutí akceptovat ruské požadavky na snížení vojenské přítomnosti stále trvá.
Evropští a dokonce i ukrajinští představitelé nicméně prohlásili, že jsou připraveni s Moskvou diskutovat o širší bezpečnostní architektuře v Evropě po skončení války.
V čem může Ukrajina dosáhnout kompromisu?
Volodymyr Zelenskyj prohlásil (https://www.kyivpost.com/post/88043) , že Kyjev je připraven zmrazit nepřátelské akce podél současné frontové linie, aby co nejrychleji ukončil válku. Ukrajina však nepřijme územní ústupky a nikdy právně neuzná okupovaná území za ruská.
Podle ukrajinského vůdce Rusko v současnosti kontroluje asi 19,3 % území Ukrajiny.
Ukrajinský prezident také zdůraznil, že trvalé příměří by vyžadovalo nejen zastavení bojů, ale také skutečné bezpečnostní záruky. Navrhl vytvoření koalice evropských zemí ochotných nasadit síly na ukrajinském území s podporou Spojených států.
Dále argumentoval, že Ukrajina potřebuje dlouhodobé financování své armády, a to po dobu nejméně 10 let. Alternativou k členství v NATO by mohly být bilaterální záruky USA podle vzoru článku 5, který se týká kolektivní bezpečnosti.
Možný prostor pro jednání tedy může být v současnosti zhruba následující: režim příměří a postup jeho implementace, humanitární opatření, energetická a námořní bezpečnost a poté, na úrovni vedení, územní otázka. Kyjev však od začátku vylučoval vojenské snížení a vynucenou neutralitu.
Listopadové kolo rozhovorů v současnosti nepřipomíná poslední pokus o uzavření míru, spíše je to test: mají Moskva a Kyjev skutečně prostor k manévrování v jednáních?
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
