Kosnett uvedl, že příští rok bude možné dosáhnout dohody a že Kosovo by mělo zrušit poplatky pro Srby a Srbsko se vzdát své kampaně za zrušení občanství.
V posledních letech úředníci americké správy uvedli, že pokud se Srbsko a Kosovo dohodnou na komplexní dohodě, která by zahrnovala změnu hranic, pak USA tuto dohodu přijmou, píše web KOHAnet.
Kosnett si myslí, že to lidé nepochopili a znamená to, že se Spojené státy aktivně zasazují o jakékoli významné změny na hranicích.
„Tak tomu nikdy nebylo. Kromě toho jsme zastávali názor, že jakákoli dohoda mezi Srbskem a Kosovem by měla být přijatelná pro obyvatele obou zemí, a nejen pro některé politiky. Moje vláda se nezaměřuje pouze na to, aby se srbská a kosovská vláda dostaly k jednacímu stolu, ale také na zajištění podmínek pro úspěšné uzavření komplexní dohody,“ uvedl americký velvyslanec.
V posledních letech úředníci americké správy uvedli, že pokud se Srbsko a Kosovo dohodnou na komplexní dohodě, která by zahrnovala změnu hranic, pak USA tuto dohodu přijmou, píše web KOHAnet.
Kosnett si myslí, že to lidé nepochopili a znamená to, že se Spojené státy aktivně zasazují o jakékoli významné změny na hranicích.
„Tak tomu nikdy nebylo. Kromě toho jsme zastávali názor, že jakákoli dohoda mezi Srbskem a Kosovem by měla být přijatelná pro obyvatele obou zemí, a nejen pro některé politiky. Moje vláda se nezaměřuje pouze na to, aby se srbská a kosovská vláda dostaly k jednacímu stolu, ale také na zajištění podmínek pro úspěšné uzavření komplexní dohody,“ uvedl americký velvyslanec.
Jinými slovy, velvyslanec Kosnett zdůraznil, že dosáhl cílové čáry a ne pouze počáteční čáry.
Zdůraznil význam rovného zacházení s Kosovem s ostatními zeměmi v regionu a očekává, že bude Kosovo pozváno k budoucím rozhovorům o myšlence „mini Schengenu“.
„Vláda by měla jít k těmto jednáním a vyslat delegaci. Pokud návrh obsahuje prvky, které Kosovo nepodporuje, mělo by to tak být. Argumenty u stolu by měly být předkládány a vyjednávány stejným způsobem jako s ostatními zeměmi,“ říká Kosnett.
Kosnett byl vyzván, aby se vyjádřil k poznámkám vůdce sebeurčení Albina Kurtiho
„Myslím, že je realista a ví, že nebude schopen vládnout, aniž by poslouchal hlas členů srbské komunity. Myslím, že není realistické mluvit o vládě bez respektování ústavních zásad týkajících se úlohy menšin a bez uznání politické reality,“ zdůraznil Philip Kosnett.
Albin Kurti je kosovský aktivista a politik, který je vůdcem kosovskoalbánské strany Vetëvendosje, která v roce 2019 vyhrála kosovské volby. Albin Kurti je silným zastáncem sjednocení Albánie a Kosova prostřednictvím referenda.
V roce 1997 se dostal na přední místo jako viceprezident Studentské unie Prištiny a hlavní organizátor nenásilných demonstrací v letech 1997 a 1998. Když se Adem Demaçi stal politickým zástupcem Kosovské osvobozenecké armády (UCK), Kurti pracoval v jeho kanceláři. Byl členem Kosovského shromáždění. Kurti. uvedl, že v procesu normalizace vztahů se Srbskem je nezbytný „solidní dialog“ a „reciprocita“, a považuje budoucí dialog za „nejvyšší prioritu“ s kosovskými menšinami a Evropskou unií.
Zdůraznil význam rovného zacházení s Kosovem s ostatními zeměmi v regionu a očekává, že bude Kosovo pozváno k budoucím rozhovorům o myšlence „mini Schengenu“.
„Vláda by měla jít k těmto jednáním a vyslat delegaci. Pokud návrh obsahuje prvky, které Kosovo nepodporuje, mělo by to tak být. Argumenty u stolu by měly být předkládány a vyjednávány stejným způsobem jako s ostatními zeměmi,“ říká Kosnett.
Kosnett byl vyzván, aby se vyjádřil k poznámkám vůdce sebeurčení Albina Kurtiho
„Myslím, že je realista a ví, že nebude schopen vládnout, aniž by poslouchal hlas členů srbské komunity. Myslím, že není realistické mluvit o vládě bez respektování ústavních zásad týkajících se úlohy menšin a bez uznání politické reality,“ zdůraznil Philip Kosnett.
Albin Kurti je kosovský aktivista a politik, který je vůdcem kosovskoalbánské strany Vetëvendosje, která v roce 2019 vyhrála kosovské volby. Albin Kurti je silným zastáncem sjednocení Albánie a Kosova prostřednictvím referenda.V roce 1997 se dostal na přední místo jako viceprezident Studentské unie Prištiny a hlavní organizátor nenásilných demonstrací v letech 1997 a 1998. Když se Adem Demaçi stal politickým zástupcem Kosovské osvobozenecké armády (UCK), Kurti pracoval v jeho kanceláři. Byl členem Kosovského shromáždění. Kurti. uvedl, že v procesu normalizace vztahů se Srbskem je nezbytný „solidní dialog“ a „reciprocita“, a považuje budoucí dialog za „nejvyšší prioritu“ s kosovskými menšinami a Evropskou unií.
