A nebylo v průběhu dějin pro centrální moc důležité, zda si provincie momentálně hraje na více samostatnou, nebo poslušnou. Hlavně, že je podřízená centrální moci a časem se přizpůsobí.
Proto strkačky v Hongkongu jsou důležité pro některé západní politiky a novináře, ale ne tolik pro Peking. Současné nepokoje jsou drobné všední problémy, s nimiž Peking počítal již od roku 1997, kdy převzal od Velké Británie zpět své území v oblasti Hongkongu.
Také nám dnešní Hongkong připomíná, že zatím, co demonstranti v Hongkongu slibují, že budou v demonstracích pokračovat až do úplně hořkého konce, v pátek 6. 9. 2019 německá kancléřka Angela Merkelová v Pekingu zahájila jednání s čínskými představiteli při své již 12. návštěvě Číny. Doprovází ji němečtí ekonomičtí baroni, aby s čínskými mandaríny jednali o kšeftech. Nějaký Hongkong? Jedná se o kšeftech.
Merkelová se o Hongkongu zmínila naprosto obecně, což se předpokládalo: „…„V současné situaci je nutné předejít násilí, pomůže jedině dialog. Objevují se náznaky, že správkyně Hongkongu tento dialog zahájí. Doufám, že se tak stane.“
K tomu lze dodat, že nabídku na dialog (čili na žvásty o ničem) byl nabídnut, ale protestanty byl odmítnut.
Demonstrační boží dopuštění v Hongkongu je pro světovou, tedy i německou, bezpečnostní komunitu zajímavým zdrojem informací a inovací.
Čínští mandaríni (nedobrovolně) mohou studovat proces nepokojů, jejich formování, organizaci a zvládání. Čínská vláda ušetří mnoho času a peněz, protože nemusí provádět žádné složité simulace a cvičení. Celý Hongkong se stal bezpečnostním polygonem.
Fantastické cvičiště
Také nám dnešní Hongkong připomíná, že nástroje k ovládání lidí a nástroje pro boj proti ovládání lidí, se vždy začnou chovat autonomně, obrátí se i proti svým tvůrcům, protože každý nástroj může nakonec využít kdokoliv proti komukoliv.
Protesty v Hongkongu trvají již několik měsíců. Jejich vývoj je čínskými bezpečnostními složkami pečlivě studován.
V průběhu demonstrací se objevovali u demonstrantů průběžné inovace v chování, taktice shromažďování a využívání digitálních technologií, což je pro čínské bezpečnostní síly mimořádně cenný studijní materiál.
Čínští mandaríni shromažďují denně neuvěřitelné množství dat, které je třeba zpracovat. Proto za pochodu čínští odborníci inovují a vymýšlí nové software pro zpracování dat. To nelze nasimulovat. Nutí bezpečnostní odborníky z týdne na týden zpřesňovat a doplňovat analýzy chování demonstrujících mravenců.
Hongkong je cenným polygonem z těchto důvodů:
- Jedná se o ohraničenou lokalitu s mimořádně vysokým stupněm urbanizace, technického vybavení a počtem dlouhodobě zde pobývajících cizinců.
- Většina demonstrantů (nad 70 %) má vysokoškolské vzdělání, další mají většinou přinejmenším středoškolské vzdělání, a nejméně polovina z celkového počtu je ve věku do 30 let. Jde o typický vzorek tzv. kompetentních demonstrantů maximálně využívajících momentálních technologických možností ve svém boji za něco. Představují pravděpodobné složení demonstrantů, se kterými budou muset zápolit bezpečnostní síly v dalších letech také v ulicích New Yorku, Londýna, Soulu, Tokia, Paříže, Říma a dalších velkých aglomerací.
- Zbraní, ale i pastí, pro demonstranty i bezpečnostní síly, je komunikační a dopravní systém aglomerace.
Dochází k tomu, co nelze nasimulovat. Pro bezpečnostní síly s plným nasazením pracují stovky velmi inteligentních dočasných vůdců demonstrantů, kteří předvádějí, k čemu lze současnou techniku při protestech využít. To by placení figuranti nedokázali. Chyběl by jim nefalšovaný vztek až nenávist vůči bezpečnostním složkám. Nenávist člověku dává křídla…
Složitý polygon
Alfou a omegou bezpečnosti je zajistit pokud možno bezproblémový chod státu. Základní problém představují ve státě jako je Čína nepokoje ve vnitrozemí. Typickým příkladem jsou nepokoje a tvrdá opatření státu v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny. Ale problémy s provinciemi má centrální moc, jak jsem již připomenul, několik tisíc let, takže nejde o nic nového. Podobné situace v Číně mohou nastat kdekoliv.
Vnitrozemský charakter problémové oblasti umožňuje podle potřeby ji izolovat (i digitálně) a provést nutná „opatření“.
Naopak Hongkong je oblastí, kterou nelze uzavřít před veřejností. Veškerá opatření je nutné přijmout za přítomnosti mediálních šťouralů.
Jde o ideální polygon:
- Jde o jasně definovanou a prostorově ohraničenou lokalitu. Hongkong je poloautonomní oblastí a má jasné hranice, které musí každý respektovat – od demonstranta po policistu. Hongkong je tedy ideálně vymezeným „cvičištěm“.
- Hongkong je ideální mimořádně vysokým stupněm urbanizace, protože se rozvíjí na stísněném prostoru.
- Čína nemůže odpojit v oblasti internet, protože by tím paralyzovala finanční „průmysl“, který je stěžejním motorem hongkongské ekonomiky. Protože policie nemůže efektivně paralyzovat technické vybavení využívané demonstranty, musí čínské bezpečnostní složky využít techniku k protiopatřením jiného typu.
- Do Hongkongu přijíždí mnoho turistů, pracují zde cizinci ve finančnictví a v zastoupení významných firem. Aktivita bezpečnostním složek je pod drobnohledem cizinců a jejich médií.
Na první pohled se může zdát, že zkušenosti z Hongkongu jsou do značné míry nepřenositelné do vlastní Číny, protože v Hongkongu jsou užší ulice s mrakodrapy, v Číně ve velkých městech jsou spíše široké bulváry, ale kdekoliv na světě jsou i úzké ulice, natož v čínských městech. Hustota zalidnění je na malém prostoru Hongkongu mnohem větší než v Číně, ale to je dobře, o to více je „cvičení“ náročnější, atp.
Kádry rozhodují
Čínští mandaríni vědí, že většinou obyvatelé Hongkongu nemají zájem být součástí Číny, protože v Hongkongu byl a doznívá volný režim západního stylu.
Ale situace není vůbec tak jednoduchá: Lidé z Hongkongu nemají rádi Čínu, protože většina z nich jsou vlastně emigranti z Číny. Jejich předci utíkali v roce 1949 před komunisty, potom v průběhu různých čistek včetně kulturní revoluce. Je napětí mezi Čínou a Hongkongem, protože v bývalé britské kolonii obyvatelé nemají velký zájem o čínskou kulturu a historii, jsou spíše kosmopolitní otevřený vztah ke světu. Ale cítí, že již začali hrát páté kolo u vozu… Pro Číňany mizí hongkongská nadřazenost, stává se jenom enklávou využitelnou pro technologicko – informační náskok a ve finančnictví.
Problém je také s pátou kolonou. Ze zhruba 7 až 7,5 milionu lidí zhruba 1 milion představují noví přistěhovalci, čili lidé přicházející za prací a studenti, z vnitřní pevninské Číny. Na univerzitních je tolik studentů z pevninské Číny, že monitorování hongkongských aktivistů čínskými agenty je pro nespokojence osudovější, než se jim může zdát.
Nemusí jít rovnou o agenty, ale lidé z pevniny vědí, že se jednoho dne vrátí do pevninské Číny. Kdyby někdo u pevninského Číňana pořídil fotografii v problémovém prostředí nebo s problémovými lidmi, může to být osudové pro Číňanovu budoucí kariéru. Pokud pevninského Číňana v Hongkongu „někdo“ požádá o spolupráci pro čínské úřady, je moudré to odmítnout?
Samozřejmě, Čína po roce 1997 zvyšuje dohled nad obyvatelstvem Hongkongu. Vzorem byly technologie dohledu užívané v západních demokraciích, zvláště ve Velké Británie v rámci boje proti IRA. Ohromné množství kamer instalovaných Brity bylo velkým vzorem. Všechny bezpečnostní a technologické postupy v Číně neustále inovují a rozšiřují. Čína se stala v řadě oblastí bezpečnosti lídrem a vývozcem technologií. Čína vylepšuje vše, co nalezla jako inspiraci v západní technické civilizaci.
Důležité je mít operativní systém evidence problémových osob. Pokud je v oblasti Hongkongu přes 7 milionů osob, nelze demonstranty ve větší míře zatknout, protože jich bude vždy více, než kolik může policie zvládnout. Proto je základem evidovat podezřelé osoby, jejich zaměstnání a kontakty.
Čínské orgány potom mají např. možnost kádrování - doporučit zaměstnavatelům, aby své zaměstnance umravnili, protože je v sázce spolupráce firmy s Čínou.
Protesty v roce 2014 trvající 79 dnů jistě poskytly základní zadání pro rozvoj sledovacího a vyhodnocovacího systému pohybu lidí v Hongkongu.
Prověřování a sledování osob v krizových oblastech, to je celosvětový trh čekající na co nejefektivnější techniku a vyhodnocovací software. Zájem v bezpečnostních službách všech, tedy i demokratických států, je předem zajištěn. A Hongkong je zátěžovým testem? Zcela určitě.
Proto bylo zatčeno kvůli demonstracím od června zatím jenom přes 1 200 lidí. Je potřeba především evidovat a varovat.
Sice letošní demonstrace nemají jasné vůdčí organizátory a o dalším postupu se rozhoduje v debatách a hlasováních na internetových fórech. Ale protože čínské bezpečnostní síly monitorují internetové a další „digitální“ aktivity, jistě se dočká svět softwarových nástrojů, které lépe hodnotí „digitální“ vazby mezi osobami i přes snahu o digitální neviditelnost.
Kádry rozhodují. Je třeba identifikovat kádry, které nejsou hodné se podílet na zářivé budoucnosti Číny. Prostě eliminovat problémové kádry tím, že o nich víme. Nemusí jít o vůdce, ale jenom o zapálené aktivistické duše.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
