Ještě před několika lety byla ODS hlavní silou české pravice a pod vedením Petra Fialy se vrátila do Strakovy akademie. Dnes se její podpora pohybuje kolem deseti procent, někdejší koaliční partner STAN ji v průzkumech výrazně předstihuje a uvnitř občanských demokratů přibývá hlasů požadujících zásadní změny. Předseda Martin Kupka, který v lednu převzal vedení po Fialovi, čelí kritice z vlastních řad. V pátek se má sejít předsednictvo strany a část regionálních politiků už otevřeně požaduje mimořádný volební kongres.
Rozsah problémů ukazují poslední průzkumy. Podle říjnového volebního modelu agentury Median by ODS získala 10,5 procenta hlasů, zatímco hnutí STAN 18,5 procenta a ANO 32 procent. Rozdíl mezi občanskými demokraty a Starosty tak dosáhl osmi procentních bodů. Podobný obrázek nabízí také průzkum Kantaru, který ODS přisoudil 12,5 procenta a STAN dokonce 23,5 procenta. Jednotlivé modely se liší, společným jmenovatelem však zůstává výrazný odstup ODS za jejím bývalým vládním partnerem.
Pro stranu, která od svého vzniku patřila k určujícím silám české politiky, jde o nepříjemnou situaci. Ještě závažnější než samotná čísla je skutečnost, že se nespokojenost přestává odehrávat pouze v zákulisí. Děčínská organizace ODS požaduje svolání mimořádného volebního kongresu na leden nebo únor a výměnu vedení. Za iniciativou stojí místní politik Narcis Tomášek, který kritizuje současné směřování strany i její volební výsledky. Zatím však není jasné, kdo by měl Martina Kupku případně nahradit.
Kupka nepříznivou situaci nezlehčuje. „Aktuální preference se nelíbí nikomu a nejvíc se nelíbí mně,“ uvedl podle ČTK. Připomněl současně, že ODS připravuje vlastní návrhy v oblasti státního rozpočtu, vzdělávání, daní a zdravotnictví. Právě jejich prosazení má být součástí snahy o obnovení voličské podpory.
Nespokojenost v regionech. Kupku už kritizují vlastní lidé
Výhrady k současnému fungování ODS přicházejí také od politiků, kteří se na jejím vedení přímo podílejí. Místopředseda a senátor Martin Červíček připouští, že změny jsou nezbytné. První místopředseda Tomáš Portlík naopak varuje před zjednodušeným hledáním viníka a připomíná, že odpovědnost za výsledky nese celé vedení.
„Trendy, které někam běží, není možné během pěti minut zvrátit,“ řekl Portlík deníku Echo24. Podle něj se občanští demokraté musejí znovu profilovat jako reformní strana a přicházet s vlastními návrhy. „Musíme předkládat svoje konkrétní řešení namísto toho, abychom si na spoustu věcí stěžovali,“ zdůraznil.
Ještě otevřeněji popsal problémy ODS její regionální představitel Radim Ivan z Moravskoslezského kraje, který na lednovém kongresu kandidoval proti Kupkovi. Kritizuje zkostnatělou a příliš širokou stranickou strukturu. Podle něj nejde o selhání jediného předsedy, ale o dlouhodobé potíže, které výměna člověka v čele automaticky neodstraní.
Podobně se vyjádřil středočeský krajský radní a starosta Čelákovic Josef Pátek. „Něco se stát musí. Místopředsedové nejsou vidět, stínoví ministři už vůbec. Martin Kupka, ačkoliv dělá maximum, tak sám to neutáhne,“ uvedl. Připomněl přitom, že občanští demokraté tradičně čerpali svou sílu z úspěšných komunálních a regionálních politiků. Právě jejich zkušenosti a výsledky by podle něj měly dostat větší prostor.
Vnitrostranická kritika tak nesměřuje pouze proti Kupkově osobě. Zaznívají požadavky na změnu organizační struktury, výraznější osobnosti i srozumitelnější program. Problémem zůstává, zda vedení dokáže jednotlivé návrhy sjednotit a předložit veřejnosti přesvědčivou představu o dalším směřování strany.
Zajímavý je v tomto ohledu postoj bývalého premiéra Petra Fialy. Ten se po odchodu z čela ODS znovu výrazněji zapojil do veřejné debaty a otevřeně kritizoval rozhodnutí opustit koalici SPOLU. „Myslím, že byla chyba opustit SPOLU,“ prohlásil. Podle Fialy by občanští demokraté měli usilovat o širší politické spojenectví, které by dokázalo oslovit také středové voliče. Návrat do předsednické funkce však odmítá.
Tím se uvnitř ODS projevuje další zásadní rozdíl. Zatímco Fiala považuje za vhodnější cestu širší spolupráci s dalšími stranami, část občanských demokratů požaduje výraznější samostatný pravicový profil. Spor o budoucnost ODS proto nelze zúžit na otázku, zda má zůstat předsedou Martin Kupka.
Kam zmizela Klausova ODS a proč její voliče přebírá STAN
Občanští demokraté vznikli v roce 1991 jako politická síla spojená s Václavem Klausem, ekonomickou transformací a představou menšího státu, nízkých daní, podnikatelské svobody a osobní odpovědnosti. Právě tyto principy vytvořily základ její dlouhodobé voličské podpory. ODS byla po řadu let stranou, jejíž příznivci poměrně přesně věděli, jaké hospodářské a politické postoje od ní mohou očekávat.
Od té doby prošla výraznou proměnou. Změnila se česká společnost, evropské prostředí i samotná strana. Za Fialova vedení se ODS stala součástí širší koalice SPOLU, která spojila konzervativní, liberálně konzervativní a křesťanskodemokratické proudy. Společný postup jí pomohl získat vládní odpovědnost, zároveň však vyvolal otázky, nakolik dokáže uvnitř takového uskupení zachovat vlastní programovou identitu.
Kritici tohoto vývoje poukazují zejména na rozpor mezi tradičním důrazem ODS na rozpočtovou odpovědnost a některými rozhodnutími Fialovy vlády. Zvyšování daní v rámci konsolidačního balíčku, pokračující vysoké rozpočtové schodky nebo růst některých veřejných výdajů se staly předmětem výhrad části pravicových voličů. Vláda tato opatření zdůvodňovala potřebou stabilizovat veřejné finance po energetické krizi, vysoké inflaci a mimořádných výdajích předchozích let.
Pro posouzení současné situace je podstatné, že obě interpretace existují vedle sebe. Zastánci Fialovy politiky připomínají mimořádně obtížné hospodářské podmínky a nutnost přijímat kompromisy v koaliční vládě. Kritici naopak namítají, že právě kompromisy a některé nesplněné předvolební sliby oslabily důvěru voličů, kteří od ODS očekávali důslednější pravicovou hospodářskou politiku.
Nynější vedení tak stojí před otázkou, zda se má strana výrazněji vrátit ke svým ideovým kořenům, nebo pokračovat v širší spolupráci politického středu. Ani jedna cesta ovšem sama o sobě nezaručuje obnovení podpory. Zvláště když se změnilo také postavení jejích soupeřů.
Hnutí STAN, které bylo ještě nedávno partnerem ODS ve vládě, dnes podle průzkumů zaujímá výraznější postavení mezi opozičními stranami. Politolog Jan Kubáček v rozhovoru pro iDNES.cz upozornil, že Starostové přicházejí s vlastními tématy, zatímco občanští demokraté na ně často pouze reagují.
„Mám dojem, že zůstává stále v zákopech čistého antibabišismu a moralizování bez nějakého návrhu řešení,“ řekl Kubáček na adresu současného vystupování ODS. Podle něj straně nestačí opakovaně kritizovat premiéra Andreje Babiše, pokud současně nedokáže představit vlastní přesvědčivá řešení.
Podobně politolog Michal Malý z Univerzity Karlovy upozornil, že pokračování nepříznivého trendu by mohlo vést k vážné debatě o setrvání Martina Kupky v čele strany. Současně však připomněl nedostatek zřetelné alternativy, která by mohla vedení převzít.
Kupka se přitom snaží posunout pozornost od personálních otázek k vlastnímu programu. Jeho zastánci upozorňují, že stranu vede teprve od ledna a že obnovit podporu po ztrátě vládní moci nelze během několika měsíců. Část členské základny však požaduje rychlejší změny a především výraznější politické výsledky.
Připomínka roku 1996 i pozdějšího pádu
Současná situace vybízí také k historickému srovnání. V roce 1996 ODS vedená Václavem Klausem oslabila proti předchozím volbám, ale stále získala téměř 30 procent hlasů a zůstala nejsilnější stranou. Skutečně hluboký otřes přišel až v následujícím roce během politické krize známé jako sarajevský atentát. Stranu tehdy poznamenaly vnitřní konflikty, spory o financování a následný rozkol.
Ještě výraznější volební propad ODS zažila v roce 2013, kdy po pádu vlády Petra Nečase získala ve sněmovních volbách pouhých 7,72 procenta hlasů. Právě z tohoto výsledku se pod vedením Petra Fialy postupně zotavila. Historie tedy ukazuje, že ani hluboký pokles podpory nemusí znamenat konec tradiční politické strany. Současně však připomíná, že návrat bývá dlouhý a vyžaduje více než pouhou výměnu předsedy.
Občanští demokraté dnes mají parlamentní zastoupení, silné regionální organizace, komunální politiky i zkušenost s vedením vlády. Tyto předpoklady jim poskytují prostor pro další politickou práci. Průzkumy ale zároveň ukazují, že někdejší postavení dominantní síly pravice nelze považovat za samozřejmost.
Páteční jednání předsednictva proto nebude jen rutinní schůzí stranického vedení. Bude prvním významným testem, jak vážně ODS bere výhrady přicházející z vlastních řad. Mimořádný kongres zatím není jistý a samotná děčínská výzva k jeho svolání nestačí. Aby se uskutečnil, musí podle stanov získat podporu potřebné části stranických orgánů.
Za číslem 10,5 procenta se přitom skrývá širší problém než nepříznivý volební model. ODS musí vysvětlit, jakou politiku chce prosazovat, koho hodlá zastupovat a čím se chce odlišovat od ostatních opozičních stran. Nestačí pouze připomínat úspěchy minulých vlád ani kritizovat současnou koalici. Strana, která kdysi pomáhala určovat podobu české ekonomiky a celé politické pravice, dnes hledá odpověď na mnohem základnější otázku. Co má voličům nabídnout, aby ji znovu považovali za svou první volbu?
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
Zdroje: 1. https://www.median.eu/cs/?p=3831; 2. https://www.echo24.cz/a/HFvSj/zpravy-domov-ods-v-patek-schuze-predsednictva-kvuli-situaci-ve-strane; 3. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/politolog-politolozka-lebedova-kubacek-hnuti-stan-ods-rozptyl-opozice.A261106_101205_domaci_linh
