Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching uskutečnil již jedenáctou cestu do Moskvy od nástupu do funkce v roce 2013 a zároveň se jednalo o první osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v tomto roce. Návštěva byla symbolicky načasována na oslavy 80. výročí vítězství v druhé světové válce, jejichž ideologický význam se stává stále důležitějším nástrojem současné čínsko-ruské diplomacie.
Setkání dvou lídrů proběhlo ve slavnostních prostorách Kremlu a zahrnovalo malý i rozšířený formát jednání, čajový rozhovor v soukromí a podpis více než dvaceti nových bilaterálních dohod.
Si Ťin-pching během tiskové konference vymezil tři hlavní rozměry budoucího směřování čínsko-ruských vztahů: výška, šířka a pevnost. Tyto termíny vyjadřují:
• „Výšku“ – tedy strategický význam vztahů, které „daleko přesahují rámec bilaterálních otázek a mají klíčový dopad na globální rovnováhu“.
• „Šířku“ – rozmanitost a hloubku praktické spolupráce v oblastech jako je biotechnologie, digitální ekonomika, filmová produkce či investiční ochrana.
• „Pevnost“ – odolnost čínsko-ruského partnerství vůči vnějším tlakům, sankcím a geopolitickým výkyvům.
„Čína a Rusko musí čelit unilaterálnímu nátlaku a hegemonii společně. Naše odpovědnost jako stálých členů Rady bezpečnosti OSN je chránit spravedlnost a rovnováhu v mezinárodním systému,“ prohlásil v CCTV News v této souvislosti prezident Si Ťin-pching.
Oba lídři zároveň zdůraznili potřebu “správného výkladu dějin druhé světové války”, čímž nepřímo kritizovali „revizionistické tendence“ v některých západních zemích.
Během návštěvy byly podepsány desítky nových dohod a memorand, mimo jiné v oblastech biologické bezpečnosti, potravinových a veterinárních standardů, ochrany investic, digitální ekonomiky a datové výměny či kulturní a filmová spolupráce.
Zvláštní pozornost byla věnována Čínsko-ruskému kulturnímu roku 2024–2025, v rámci něhož mají být organizovány společné akce připomínající „boj lidu proti fašismu“.
Tato slova jen podtrhují, že Čína a Rusko se profilují jako alternativa k západnímu pořádku, což představuje jeden z nejdůležitějších posunů v mezinárodní politice posledních let.
Setkání v Moskvě nelze chápat jen jako formální diplomatickou návštěvu. Jde o důkaz stále užšího propojení dvou autoritářských mocností, které chtějí přetvořit současný světový řád. Zda se jim to podaří, bude záviset nejen na jejich hospodářské a vojenské síle, ale především na schopnosti získat podporu dalších hráčů a zejména z tzv. globálního Jihu.
Obě mocnosti tak vstupují do období, kdy „výška, šířka a pevnost“ jejich vztahu bude testována nejen slovy, ale hlavně činy.