Evropská ekonomika čelí novému riziku. Rostoucí výnosy státních dluhopisů zdražují financování vlád i podniků a mohou zpomalit hospodářský růst výrazněji, než Evropská centrální banka dosud předpokládala. Prezidentka ECB Christine Lagardeová v sobotu 17. října na zasedání Mezinárodního měnového fondu v Bangkoku upozornila, že dlouhodobé úrokové sazby od zářijového jednání banky výrazně vzrostly. Evropa tak čelí souběžnému tlaku drahých energií, vysokého zadlužení a zhoršujících se podmínek financování.
Podle Lagardeové může dražší financování omezit hospodářskou aktivitu a současně zeslabit přenos vysokých cen energií do ostatních cen. Pro evropské podniky však takový vývoj představuje komplikaci v době, kdy potřebují rozsáhlé investice do modernizace výroby, energetiky a nových technologií.
Výnosy státních dluhopisů v posledních týdnech rostly napříč vyspělými ekonomikami. Investoři požadují vyšší zhodnocení kvůli obavám z inflace, veřejných dluhů a rostoucí poptávky po kapitálu. Vyšší výnosy postupně prodražují financování státních rozpočtů a mohou se promítat také do podnikových úvěrů a hypoték. Zvláště citlivá je situace zadlužených evropských zemí. Výraznému tlaku čelí Francie, jejíž rozpočtové problémy a politická nejistota zvyšují obavy investorů. Vyšší úrokové náklady omezují prostor pro veřejné investice a komplikují snahu vlád snižovat rozpočtové schodky.
K tlaku na kapitál přispívají také mimořádné investice do umělé inteligence, datových center a energetické infrastruktury. Firmy i vlády soutěží o finanční prostředky, což může dlouhodobě udržovat cenu peněz na vyšší úrovni. Představitel ECB Mārtiņš Kazāks upozornil, že investiční rozmach kolem umělé inteligence patří mezi faktory zvyšující náklady financování. Pro evropské hospodářství vzniká nepříznivá situace. Státy potřebují investovat do obrany, energetiky a průmyslové konkurenceschopnosti, současně však musí omezovat zadlužování. Podniky čelí podobnému problému, protože modernizace výroby vyžaduje kapitál v okamžiku, kdy jeho získávání zdražuje.
Inflace dosáhla 3,8 procenta a ECB může dál zvýšit sazby
Evropská centrální banka zároveň nemůže přehlížet pokračující zdražování. Podle údajů Eurostatu dosáhla meziroční inflace v eurozóně v září 3,8 procenta, zatímco v srpnu činila 3,2 procenta. Nejvýznamnějším zdrojem zrychlení byly energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o 18,9 procenta. Jádrová inflace, nezahrnující energie a potraviny, dosáhla 2,5 procenta. ECB letos zvýšila úrokové sazby dvakrát, v červnu a září vždy o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba nyní činí 2,50 procenta. Finanční trhy očekávají další zvýšení v prosinci na 2,75 procenta, o takovém kroku však dosud nebylo rozhodnuto.
Prezident německé Bundesbanky Joachim Nagel uvedl, že boj proti inflaci ještě neskončil a další zpřísnění měnové politiky může být potřebné. Finský centrální bankéř Olli Rehn upozornil na riziko, že drahé energie začnou výrazněji ovlivňovat mzdy a ceny dalšího zboží. Podle jeho vyjádření se však takové druhotné dopady zatím významně neprojevily. Také Mezinárodní měnový fond očekává, že ECB letos zvýší sazby nejméně ještě jednou o čtvrt procentního bodu. Jde o prognózu MMF, nikoli o závazek centrální banky.
ECB tak stojí před obtížným rozhodováním. Další zvýšení sazeb by pomohlo tlumit inflaci, současně by ale mohlo ještě více omezit investice a spotřebu. Samotný růst dlouhodobých tržních úroků přitom již finanční podmínky zpřísňuje. Zářijová prognóza ECB počítala s růstem ekonomiky eurozóny o 0,9 procenta letos a 1,4 procenta v roce 2027. Podle Lagardeové představuje současné zdražení financování další riziko pro tento výhled.
Český průmysl může doplatit na slabší evropskou poptávku
Zhoršující se finanční podmínky v eurozóně mají význam také pro Českou republiku. České hospodářství je silně závislé na vývozu do evropských zemí, především Německa. Pokud vyšší úroky omezí spotřebu a podnikové investice, mohou se důsledky promítnout do zakázek českých automobilek, strojírenských podniků a jejich dodavatelů. Riziko je výrazné zejména v energeticky náročných odvětvích, která současně čelí rostoucím výrobním nákladům a konkurenci mimo Evropskou unii. Odkládání investic do modernizace může dále oslabovat jejich konkurenceschopnost.
Česká národní banka si zachovává vlastní měnovou politiku. V září ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 procenta a upozornila, že růst dlouhodobých úrokových sazeb již přispívá ke zpřísňování finančních podmínek. Ani samostatná česká měna však nedokáže domácí podniky ochránit před slabší poptávkou jejich zahraničních odběratelů. Varování prezidentky ECB odhaluje širší problém evropské ekonomiky. Kontinent potřebuje rozsáhlé investice do energetické bezpečnosti, obrany, technologií a modernizace průmyslu, ale současně čelí vysokému zadlužení a dražšímu kapitálu. Pokud budou tyto podmínky přetrvávat, může se financování potřebných investic stát jednou z hlavních překážek evropského hospodářského růstu.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: dwsnews)
Zdroje: 1. Evropská centrální banka – Projev Christine Lagardeové na zasedání MMF; 2. ČNB – Rozhodnutí bankovní rady o úrokových sazbách; 3. Reuters – Lagardeová varuje před dopady rostoucích dluhopisových výnosů; 4. Eurostat – Inflace v eurozóně dosáhla v září 3,8 procenta; 5. ECB – Rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb
