Praha byla po staletí městem obchodníků, řemeslníků, úředníků, studentů i turistů. Každá generace jí vtiskla jinou podobu. Dnes však česká metropole prochází změnou, která se možná odehrává rychleji než kdykoliv v minulosti. Nejde o nové budovy ani o nové dopravní stavby. Jde o změnu způsobu života.
A právě gastronomie patří mezi první místa, kde lze tuto proměnu pozorovat. Jan Kroh, který již třicet let působí v areálu Letenského zámečku, si všímá, že dnešní hlavní skupinou hostů jsou lidé mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. Generace, která vyrůstala s internetem, chytrými telefony a levným cestováním po Evropě. Právě tato skupina dnes určuje trendy. Nejen v gastronomii. Prakticky ve všem.
Dnešní zákazník nekupuje jen oběd
Starší generace často hodnotila restauraci podle jednoduchých kritérií. Jak chutná jídlo. Jak velká je porce. Kolik stojí pivo. Tyto otázky samozřejmě nezmizely ani dnes. Přestaly však být jedinými kritérii.
Mladší zákazník přemýšlí jinak. Zajímá ho prostředí. Architektura. Výhled. Atmosféra. Hudba. Fotografie na sociálních sítích. Příběh místa. Možnost sdílet zážitek s přáteli. Restaurace se tak stává součástí širšího životního stylu. Nejde pouze o to najíst se. Jde o to něco zažít.
To vysvětluje, proč jsou některé podniky schopné dlouhodobě prosperovat i přes ceny, které by byly ještě před několika lety považovány za nepřijatelné. Host si nekupuje pouze jídlo. Kupuje si emoci.
Praha se mění pod vlivem cestování
Dnešní mladí lidé procestují během několika let více zemí, než jejich prarodiče navštívili za celý život. Víkend v Londýně. Pracovní cesta do Berlína. Dovolená ve Španělsku. Několik měsíců v zahraničí během studia. To vše vytváří nová očekávání.
Když se mladý člověk vrátí do Prahy, nechce už pouze českou restauraci v tradičním pojetí. Přináší si inspiraci z celého světa. Pražská gastronomie se tak stává stále mezinárodnější. Ne proto, že by to někdo plánoval. Ale proto, že se mění samotní zákazníci.
Do hry vstupují také mezinárodní firmy, zahraniční zaměstnanci a stále větší počet cizinců žijících dlouhodobě v Praze. Ti přinášejí své zvyklosti, očekávání i gastronomické nároky. Výsledkem je město, které je kulturně mnohem pestřejší než před dvaceti lety.
Zážitková ekonomika mění celou společnost
Proměna gastronomie je ve skutečnosti součástí mnohem širšího trendu. Ekonomové jej označují jako zážitkovou ekonomiku. Lidé stále méně utrácejí za věci a stále více za zážitky. Koncerty. Festivaly. Sportovní akce. Cestování. Tematické výstavy. A samozřejmě také restaurace.
Nejde přitom pouze o bohatší vrstvy společnosti. Ochota utrácet za zážitky je patrná napříč generacemi. Rozdíl spočívá v tom, že mladší lidé tento trend přijali jako samozřejmost. Právě proto dnes uspějí podniky, které dokážou nabídnout něco navíc. Výhled na Prahu. Originální koncept. Neobvyklý příběh. Autentickou atmosféru. Samotné jídlo už často nestačí.
Psali jsme: „A bylo už na čase.“ Babiš hlásí konec poplatků
Změna příležitostí a šance pro Prahu
Pro Prahu je tato změna příležitostí i výzvou zároveň. Na jedné straně vzniká město, které dokáže konkurovat nejatraktivnějším evropským metropolím. Město plné kaváren, restaurací, kulturních akcí a originálních podniků.
Na druhé straně se objevuje otázka, zda se z některých částí metropole nestává kulisa určená především pro zážitkovou ekonomiku. Zda se centrum města nepřizpůsobuje více návštěvníkům než obyvatelům. Zda se některé tradiční podniky nevytrácejí pod tlakem nových trendů.
To jsou otázky, které bude Praha řešit v následujících letech stále častěji. Jedno je však zřejmé už dnes. Generace Z a mladší mileniálové nepřepisují pouze pravidla gastronomie. Mění způsob, jakým funguje celé město. A restaurace jsou jen prvním místem, kde je tato proměna vidět na první pohled.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, foto: red.)
