Jak může EU znovu získat svou konkurenceschopnost?

byznys

Evropa je ekonomicky pozadu. Devět kroků by podle Günthera Oettingera, prezidenta United Europe eV, bývalého předsedy vlády Bádenska-Württemberska a komisaře EU, mohlo posílit postavení EU na světovém trhu.

Jak může EU znovu získat svou konkurenceschopnost?
Günther Oettinger, prezident United Europe
14. září 2024 - 07:03

Oznámení společnosti Volkswagen v minulém týdnu jasně ukázalo na zásadní problém: Evropa ekonomicky zaostává. Zatímco EU roste o pouhé jedno procento ročně, USA dosahují téměř tříprocentního růstu, přičemž Čína roste ještě rychleji. A to i přesto, že USA jsou plně rozvinutou ekonomikou s menším potenciálem růstu. Některé členské státy EU jsou stále na úrovni rozvojových zemí, uvádí německý deník Handelsblatt.

Co tedy Evropa může udělat pro zlepšení svého hospodářského výkonu? Oettinger navrhuje devět kroků, které by mohly vrátit EU na konkurenční světový trh:

1. Podpora hospodářského růstu není úkolem pouze ekonomických resortů

Celá Evropská komise v Bruselu, stejně jako všichni ministři v členských státech, by se měli považovat za podporovatele hospodářského rozvoje.

2. Posílení evropského výzkumného prostoru

Nejlepší mozky z evropských univerzit a výzkumných institucí by měly spolupracovat s evropským průmyslem. Důležité technologické projekty, zejména v digitální oblasti, mohou být spolufinancovány prostřednictvím programu EU „Horizon Europe“. Pro tento účel je nutné navýšit finanční prostředky.

3. Společná energetická politika
Ceny energií jsou v Evropě pro spotřebitele vysoké a pro průmysl příliš vysoké. Musíme zajistit dostupnou energii za ceny, které nepovedou k deindustrializaci. Společná energetická politika vyžaduje přeshraniční infrastrukturu pro elektřinu, plyn a vodík. Sjednocený nákup surovin umožní EU využívat výhod z rozsahu a posilovat diverzifikaci. Evropa se může poučit z neúspěchů německé energetické politiky.

4. Ochrana klimatu je nezbytná, o tom není pochyb
Nicméně sliby, že Evropská zelená dohoda povede k růstu a pracovním místům, jsou zavádějící. Také předpověď německého kancléře o "zeleném ekonomickém zázraku" se ukázala jako chybná. Je nutné najít chytrou rovnováhu mezi moderní průmyslovou politikou a pragmatickou ochranou klimatu.



5. EU by neměla svou obchodní politiku přetěžovat ideologickými misemi
Důležitá obchodní dohoda je klíčem k růstovým trhům světa, avšak v Evropě často naráží na překážky. Dohoda Mercosur s latinskoamerickými státy (Argentinií, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí) je připravena k rozhodnutí. Její uzavření nesmí být odkládáno novými podmínkami nebo průhlednými výmluvami.
Obchodní a zahraničně-ekonomická politika musí hájit evropské zájmy a neměla by být zatížena ideologickými ambicemi. Jinak riskujeme, že se naši obchodní partneři obrátí na Čínu nebo dokonce na Rusko.

6. Podpora průmyslového odvětví konstrukce vozidel

Automobilový průmysl je klíčovým odvětvím pro Německo i další evropské země. V posledních letech však evropští výrobci a dodavatelé ztrácejí podíl na světovém trhu. Čína je jednoznačně v čele. Bylo chybou, že politika zasahovala do technologie a stanovila zákaz spalovacích motorů do roku 2035. EU by měla tento zákaz přehodnotit již v roce 2025. To by přineslo jasnost a jistotu pro vývojáře a investory.

7. Krátká pracovní doba oslabuje konkurenceschopnost
Pro zvýšení produktivity by měly být zvažovány delší pracovní týdny i pracovní život. Čtyřdenní pracovní týden, práce z domova a předčasný odchod do důchodu před 65. rokem oslabují atraktivitu Evropy jako místa pro podnikání.

8. Evropská ekonomika je ohrožena byrokracií
Regulace, zákazy a povinnosti podávání zpráv v EU výrazně vzrostly. Odcházející Komise si v roce 2019 předsevzala princip „jedno pravidlo dovnitř, jedno pravidlo ven“, což znamenalo, že za každé nové nařízení bude jedno zrušeno. Po pěti letech je výsledek spíše „čtyři nařízení dovnitř, jedno ven“.

Psali jsme:

9. Investice pro konkurenceschopnost
Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky, nedávno předložil zprávu o konkurenceschopnosti EU. Její jádrem je investiční program v řádu miliard eur, který by měl být financován prostřednictvím nových společných dluhů členských států.

To není obecně doporučeníhodné. Jen v jedné oblasti by měly být investice financovány z dluhů: evropská obrana potřebuje krátkodobě i střednědobě více financí, aby posílila naši bezpečnost proti hrozbám, jako je hybridní válčení ze strany Ruska. Investiční program pro obranný průmysl by vytvořil pracovní místa a zvýšil evropskou suverenitu.

Najde Evropa cestu z krize? To závisí pouze na politické vůli těch, kteří rozhodují. Mohou nyní ukázat, jak vážně to myslí s evropskou konkurenceschopností a ochotou k výkonu. Ještě (možná) není pozdě. Předvídavá hospodářská politika musí nyní být hlavní prioritou!

(jk, Handelsblatt.com, repro: IHZ)


Anketa

Měl by podle vás Miroslav Kalousek založit novou politickou stranu?