Celkově zaměstnanci v české ekonomice vzhledem k vysoké inflaci (11,2%) čelily v prvním kvartále relativně vysokému propadu reálné mzdy (-3,6%), který se bude v nadcházejících kvartálech jen prohlubovat. V dalších kvartálech očekáváme zpomalení nominální dynamiky mezd a růst inflačních tlaků - ty mohou vrcholit v polovině roku okolo 16%. Za celý rok 2022 tak v průměru očekáváme skoro 8%ní reálný propad mezd - něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let. I proto předpokládáme, že spotřeba českých domácností bude v druhé polovině výrazně opatrnější a domácí ekonomika technicky projde recesí.
Z pohledu ČNB jsou mzdy v tuto chvíli druhým klíčovým ukazatelem, hned po inflaci. Pro centrální bankéře je důležité vidět, že dovážené inflační šoky se natrvalo ne-zabydlují v inflačních očekáváních podniků a domácností a ultimátně neprostupují do mzdových vyjednávání. V takovém případě by zpětně rychlejší růst mezd urychloval spotřebu, nesoulad mezi poptávkou a nabídkou by se jen vyostřoval a inflace by dál zrychlovala.
Výsledek mezd za první kvartál zatím nic takového nenaznačuje - lehce zaostává za očekáváním ČNB (8%) a naštěstí pro centrální bankéře to v tuto chvíli není nový pro-inflační faktor. Mzdy a obecně celý trh práce však mohou reagovat se zpožděním a dnešní čísla tak zatím nejsou pro ČNB argumentem, aby upustila od dalšího zvyšování úrokových sazeb.