Demokratická republika Kongo je největším světovým producentem kobaltu a druhým největším producentem mědi. Nyní chce získat pevnější kontrolu také nad něčím, co může rozhodovat o budoucích dolech, tedy nad geologickými informacemi o dosud nevyužitých ložiscích. Kinshasa urychluje geologické mapování země, letecké průzkumy a digitalizaci historických archivů.
Výsledkem má být národní geologická databáze, která má být plně funkční do konce roku 2026. Základní informace mají být dostupné zdarma, za citlivější data se bude platit a žádosti o přístup budou posuzovány také s ohledem na „strategické zájmy“ země. Zdánlivě technický projekt tak dostává geopolitický rozměr. Kdo má kvalitní informace o budoucích nalezištích mědi, kobaltu, lithia či germania, získává výhodu ještě předtím, než se začne rozhodovat o miliardových investicích do jejich těžby.
Kongo nechce být jen zásobárnou surovin
Rozsah dosud nepoznaného nerostného bohatství země může být značný. Konžská geologická služba odhaduje, že systematický průzkum pokrývá sotva 20 procent území. Přesto země už dnes disponuje mimořádnými zásobami mědi, kobaltu, lithia, tantalu, zlata a dalších nerostů.
Tříletý projekt španělské společnosti Xcalibur za 180 milionů dolarů má pomocí letecké geofyziky, digitalizovaných dat a pokročilých analytických metod prozkoumat více než 700 tisíc kilometrů čtverečních. Kongo současně spolupracuje například s francouzskou státní geologickou službou BRGM, jihoafrickým Council for Geoscience, americkými KoBold Metals a Atlas Park, japonskou Solafune či belgickým AfricaMuseum.
Nejde pouze o lepší mapy. Geologická data snižují riziko průzkumu a mohou ovlivnit, kam zamíří soukromý kapitál a která ložiska budou rozvíjena jako první. Kongo proto informace označuje za strategické aktivum státu. Kinshasa už svou schopnost ovlivnit světový trh ukázala u kobaltu. Když se jeho cena na začátku roku 2025 propadla přibližně k deseti dolarům za libru, vláda v únoru zastavila export a později zákaz nahradila kvótami. Omezení nabídky přispělo k přechodu trhu z přebytku do deficitu a cena se následně dostala přibližně k 26 dolarům za libru. Kontrola geologických dat jde ještě o krok dál. Vývozní kvóty ovlivňují množství suroviny dostupné dnes. Informace o nalezištích mohou ovlivnit, co se bude těžit za deset či dvacet let.
USA a Čína chtějí stejné strategické kovy
Konžská těžební politika se tak propojuje se soupeřením velmocí. Čína si během předchozích desetiletí vybudovala velmi silnou pozici v konžském těžebním sektoru a zůstává klíčovým odběratelem tamních surovin. Spojené státy se naopak snaží své dodavatelské řetězce kritických nerostů diverzifikovat. Kinshasa tvrdí, že nová databáze není vytvořena ve prospěch Washingtonu ani Pekingu a že stejná pravidla mají platit pro všechny investory bez ohledu na jejich původ. Schopnost přivést do země více soupeřících investorů však může zvýšit vyjednávací sílu konžské vlády.
Americký zájem je už viditelný v samotném obchodu. Dovoz měděných katod z Konga do Spojených států dosáhl v červenci rekordních 53 290 tun. Kongo tak představovalo 23,9 procenta celkového amerického dovozu mědi v tomto měsíci. Pro srovnání: za celý rok 2024 Spojené státy dovezly z Konga méně než 32 tisíc tun.
Čína přesto zůstává mimořádně významným hráčem. V prvních sedmi měsících letošního roku sice její dovoz konžské mědi meziročně klesl o 4,3 procenta, Kongo ale nadále zůstávalo jejím největším dodavatelem a jeho podíl na čínském dovozu za toto období činil 44,7 procenta.
Bylo by proto předčasné hovořit o vytlačování Číny Spojenými státy. Přesnější je jiný závěr: Kongo získává více možností, komu své suroviny prodávat a s kým bude rozvíjet jejich budoucí těžbu. Čím více budou Washington a Peking potřebovat stejné kovy, tím cennější může tato možnost být.
Evropa vstupuje do stejné fronty
O konžské nerostné bohatství se ale nezajímají jen dvě velmoci. Kritické suroviny potřebuje také Evropská unie, která v říjnu 2023 uzavřela s Kongem strategické partnerství zaměřené na udržitelné hodnotové řetězce kritických surovin. Spolupráce zahrnuje investice, infrastrukturu, výzkum, zpracování surovin i snahu zvýšit přidanou hodnotu vytvářenou přímo v Kongu.
EU se spolu se Spojenými státy a dalšími partnery podílí také na rozvoji koridoru Lobito. Ten má propojit konžský a zambijský měděný pás s angolským přístavem Lobito na Atlantiku a nabídnout další cestu pro přepravu nerostných surovin na světové trhy. Do evropského projektu jsou přitom zapojeny i členské státy včetně České republiky.
Pro evropský průmysl jde o podstatnou otázku. Měď, kobalt, lithium, tantal nebo germanium jsou důležité pro elektrické sítě, baterie, elektroniku, energetiku i část obranného průmyslu. Evropská snaha snížit závislost na příliš koncentrovaných dodavatelských řetězcích proto bez zemí, jako je Kongo, půjde jen obtížně. Tady se ale mění pravidla hry. Nestačí, aby Washington, Brusel nebo Peking rozhodly, že potřebují diverzifikovat své dodávky. Země, na jejichž surovinách má tato strategie stát, začínají důrazněji prosazovat vlastní podmínky.
Konžský plán samozřejmě není bez rizika. Pokud bude přístup k geologickým informacím neprůhledný nebo politicky selektivní, může odradit investory a vytvořit prostor pro zvýhodňování vybraných hráčů. Zástupci organizací zabývajících se transparentností těžebního sektoru proto upozorňují, že skutečným testem bude rovný a předvídatelný přístup k datům. Pokud se však systém podaří vybudovat transparentně, může Kinshase dát do rukou nástroj, který jí dlouho chyběl: vlastní znalost rozsahu nerostného bohatství země a tím i silnější pozici při vyjednávání s investory.
Kongo tak nestojí pouze před volbou mezi Čínou a Spojenými státy. Pokouší se využít jejich soupeření a rostoucího zájmu Evropy k posílení vlastní pozice. Dosud se svět především přel o to, kdo bude konžské suroviny těžit, zpracovávat a kupovat. Další zápas může začít mnohem dříve, u otázky, kdo bude vědět, kde leží příští strategické ložisko a kdo k této informaci získá přístup. V době globálního soupeření o kritické suroviny může mít taková informace cenu samotného dolu.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Congo extends state control over mining with bid to lock down geological data; 2. Reuters – US imports more Congo copper as consumer acceptance grows; 3. Evropská komise – Partnerství EU s Demokratickou republikou Kongo; 4. Evropská komise – Lobito Corridor
