Německý průmysl ztrácí své dosavadní postavení na čínském trhu a důsledky mohou tvrdě zasáhnout také českou ekonomiku. Podle nové analýzy státní agentury Germany Trade & Invest (GTAI), zveřejněné 28. října agenturou Reuters, má německý obchodní schodek s asijsko-pacifickým regionem letos dosáhnout rekordních 146 miliard eur, tedy přibližně 3,55 bilionu korun. Za těmito čísly se skrývá závažnější problém než samotná obchodní bilance. Čína postupně nahrazuje německé výrobky vlastní produkcí a evropský průmysl přichází o trhy, na nichž dlouhá desetiletí vydělával.
Podle prognózy GTAI se německý vývoz do 29 sledovaných asijsko-pacifických ekonomik letos sníží o 3,2 procenta na 185,3 miliardy eur, přibližně 4,51 bilionu korun. Dovoz naopak vzroste o 6,4 procenta na 330,9 miliardy eur, tedy 8,06 bilionu korun. Jde o celoroční odhad, nikoli již uzavřené výsledky. Dosavadní statistiky však ukazují, že největším problémem je Čína.
Během prvních sedmi měsíců letošního roku se německý vývoz strojírenských výrobků do Číny meziročně propadl o 18 procent a automobilů o 30 procent. Čína představuje přibližně polovinu německého obchodu s asijsko-pacifickým regionem. Bez čínského trhu by německý vývoz do ostatních sledovaných zemí podle GTAI naopak vzrostl o 2,8 procenta a předpokládaný obchodní schodek regionu by nepřesáhl 35 miliard eur.
Nejde tedy o plošnou ztrátu asijských trhů, ale o zásadní změnu hospodářských vztahů s Čínou. Země, která byla dlouhá léta významným odběratelem německých automobilů a průmyslových zařízení, dnes dokáže stále větší část těchto výrobků produkovat sama. Čínské automobilky navíc získaly silné postavení v elektromobilitě, výrobě baterií a technologickém vývoji. Jejich konkurence se již neomezuje na domácí trh, ale stále výrazněji proniká také do Evropy.
Rozsah změny potvrzují i němečtí podnikatelé. Podle zářijového průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) pociťují dvě třetiny oslovených firem rostoucí konkurenční tlak z Číny. Německý průmysl tak čelí dvojímu problému: Ztrácí část čínských zákazníků a současně musí čínským výrobcům konkurovat na vlastním evropském trhu.
Český průmysl je závislý na německých zakázkách
Pro Českou republiku představuje tento vývoj vážné varování. Německo je největším českým obchodním partnerem a směřuje tam přibližně třetina českého vývozu. Podle Česko-německé obchodní a průmyslové komory dosáhl vzájemný obchod v roce 2025 rekordních 115,7 miliardy eur, přibližně 2,82 bilionu korun. Český export do Německa představoval 62,2 miliardy eur, tedy 1,51 bilionu korun.
Za těmito výsledky stojí rozsáhlé propojení českých a německých podniků. České továrny dodávají automobilové komponenty, strojírenské výrobky, elektroniku a další průmyslová zařízení německým odběratelům. Část jejich produkce tak nepřímo závisí na konečném odbytu německých výrobků v Číně a dalších zahraničních ekonomikách.
Pokud německé automobilky a strojírenské koncerny ztrácejí zakázky, mohou postupně omezovat také objednávky u svých dodavatelů. Český podnik přitom nemusí do Číny vyvážet jediný výrobek, a přesto může na propad tamní poptávky doplatit. Zhoršení německého exportu samozřejmě neznamená automaticky stejně velký pokles české výroby. Některé firmy mohou naopak získat nové zakázky díky změnám dodavatelských řetězců. Riziko však roste s mírou závislosti na několika velkých odběratelích.
Českému průmyslu současně hrozí tlak přímo na evropském trhu. Čínští výrobci stále úspěšněji konkurují v automobilech, elektronice i strojírenských technologiích. Pro české podniky to znamená nejen boj o dosavadní zakázky, ale také rostoucí tlak na ceny, produktivitu a technologickou úroveň výroby.
Evropa ztrácí technologický náskok. Česko potřebuje vlastní strategii
Německý kancléř Friedrich Merz se v těchto dnech snaží rozšiřovat obchodní spolupráci s asijskými ekonomikami. Během cesty po regionu vyzval k vytvoření širšího partnerství v obchodu, technologiích a bezpečnosti. Německo hledá nové příležitosti především v Indii, Japonsku a jihovýchodní Asii. Ani rostoucí obchod s těmito zeměmi však nemusí rychle nahradit ztráty na čínském trhu.
Evropská unie současně hledá nástroje na ochranu svého průmyslu před nekalou konkurencí a čínskými subvencemi. Obchodní opatření mohou pomoci omezit některé nerovné podmínky, sama však neobnoví ztracený technologický náskok. Bez rychlejšího vývoje, investic a konkurenceschopné výroby bude evropský průmysl dál ztrácet pozice i na trzích, které dosud považoval za samozřejmé.
Pro Českou republiku je největším problémem dlouhodobá závislost značné části průmyslu na zahraničních zakázkách. Úspěšné zapojení do německých dodavatelských řetězců přineslo pracovní místa, investice a vysoký export. Samo o sobě však nezaručuje hospodářskou bezpečnost v situaci, kdy se mění globální rozdělení průmyslové výroby.
Česká hospodářská politika proto nemůže spoléhat pouze na to, že se německým automobilkám a strojírenským podnikům znovu začne dařit. Musí vytvářet podmínky pro vlastní vývoj, technologicky náročnější výrobu a širší exportní možnosti českých podniků. Jinak zůstane podstatná část domácího průmyslu závislá na rozhodnutích zahraničních centrál a na trzích, které sama nedokáže ovlivnit.
Rekordní německý obchodní schodek s asijsko-pacifickým regionem ještě neznamená celkovou ztrátovost německého zahraničního obchodu. Je však důležitým signálem, že dosavadní průmyslový model naráží na stále silnější konkurenci. Pokud Čína dokáže vytlačovat německé výrobce z jejich tradičních trhů, český průmysl nemůže očekávat, že se ho tento vývoj nedotkne. Otázkou už není pouze to, zda Německo znovu poroste, ale zda si Evropa dokáže udržet průmyslovou výrobu, technologické schopnosti a pracovní místa, na nichž stojí její prosperita.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Germany set for record trade deficit with Asia-Pacific in 2026;2. Germany Trade & Invest – China-Schock 2.0, konkurenční tlak čínského průmyslu; 3. Česko-německá obchodní a průmyslová komora – Rekordní vzájemný obchod v roce 2025; 4. Institut der deutschen Wirtschaft – Německý obchodní schodek s Čínou překročí 100 miliard eur
