Výrazný deficit tuzemského běžného účtu platební bilance v září (-55,76 mld. CZK) šel především na vrub odlivu dividend z přímých zahraničních investic. Spolu s klesajícím úrokovým diferenciálem nevěstí příliš dobré zprávy pro českou korunu. Tuzemské ceny průmyslových výrobců, které v září vzrostly 0,6 % m/m, indikují, že cenové tlaky ve výrobní sféře zůstávají poměrně robustní. Přičemž k nižší dynamice přispělo zohlednění odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, které se týká všech podnikatelů.
Americké ceny průmyslových výrobců (0,2 % vs konsensus 0,4 % m/m) naznačují polevující inflační tlaky v tamní ekonomice, což nicméně potvrdila i spotřebitelská inflace zveřejněná minulý týden. Po očištění o volatilní složky energií a potravin ceny v říjnu dokonce meziměsíčně stagnovaly. Středeční maloobchodní tržby v USA (+1,3 % m/m) potvrdily dosavadní odolnost tamní spotřebitelské poptávky. To spolu s pokračujícím napětím na trhu práce, jak ukázaly týdenní statistiky, nejspíše utvrdí Fed v pokračování spanilé jízdy utahování měnové politiky. Zároveň debaty o možném obratu v měnové politice potlačily komentáře představitelů Fedu v tomto týdnu. Růst krátkých amerických sazeb během týdne prohloubil inverzi výnosové křivky. Posun tržního ocenění během týdne indikuje vyšší pravděpodobnost toho, že americká klíčová sazba vzroste nad 5 %.
Středoevropským měnám se tento týden příliš nedařilo, když celkově oslabovaly. Česká koruna zavítala na začátku týdne pod 24,30 CZK/EUR. Nicméně od této hranice se následně odrazila a během týdne oslabila až o 0,3 %, přičemž během dneška připsala 0,2 %. Maďarský forint zakončuje týden výrazným posílením o více než 1 %, v týdenním srovnání je však stále slabší (-0,3 %), podobně jako polský zlotý (0,4 %).