Smrtící záplavy v Evropě. Jaké budou ekonomické dopady?

byznys

Střední Evropa zažívá největší záplavy za poslední desetiletí, které pravděpodobně způsobí miliardové ekonomické ztráty.

Smrtící záplavy v Evropě. Jaké budou ekonomické dopady?
Ilustračí foto
20. září 2024 - 07:03

Ekonomické škody způsobené aktuálními záplavami ve střední Evropě jsou podle komentáře serveru Euronews.com značné. První odhady ukazují, že náklady spojené s touto přírodní katastrofou mohou přesáhnout jednu miliardu eur, ale přesné částky ještě nebyly vyčísleny, protože vytrvalé deště bouře Boris nadále bičují region, zvyšují počet obětí a zanechávají za sebou rozsáhlé škody.

Podle jedné z předpovědí by se celkové náklady mohly pohybovat od několika stovek milionů eur až po více než miliardu eur, jak uvedla agentura Reuters s odkazem na předběžné odhady ratingové agentury Morningstar DBRS.

Mario De Cicco, viceprezident pro globální pojištění a důchodové hodnocení v Morningstar DBRS, uvedl pro Euronews Business v e-mailovém vyjádření, že "na základě nejnovějších dostupných informací by největší pojištěné ztráty mohly nastat v České republice, jedné z nejvíce postižených zemí nedávnými nepříznivými povětrnostními podmínkami." Doplnil, že v Česku je pojištění proti přírodním katastrofám rozšířenější než v jiných postižených zemích.

Jak jsou zasaženy jednotlivé země?

Záplavy jsou již nyní nejdražší přírodní katastrofou v Evropě, podle britské environmentální poradenské firmy JBA Risk Management. Samotné záplavy řek způsobují každoročně škody v hodnotě 7,8 miliard eur a očekává se, že tato částka bude růst, protože ekonomiky se nadále rozvíjejí v oblastech s vysokým rizikem záplav a změna klimatu přináší intenzivnější a častější srážky.

Tentokrát záplavy postihly části Rakouska, České republiky, Polska a Rumunska a očekává se, že zasáhnou i Slovensko a Maďarsko.

Polsko, Rumunsko a Rakousko již uvolnily stovky milionů eur v rámci krizových fondů a česká vláda zvažuje úpravu rozpočtu na rok 2024 kvůli škodám způsobeným záplavami.



Celkové škody na infrastruktuře, budovách a majetku, stejně jako zvýšené náklady na záchranné a obnovovací operace, mohou také vést ke snížení výroby a ekonomické aktivity, upozorňuje Grzegorz Dróżdż, tržní analytik společnosti Conotoxia Invest.

„Tyto faktory obvykle vedou k negativnímu dopadu na rozpočty a obchodní bilance, které se projeví zvýšením deficitu a zhoršením obchodní bilance v důsledku poklesu exportu a zvýšení importu," uvedl Dróżdż.

„Záplavy, kterým čelí Polsko, Česká republika a Rakousko, budou nyní určitě velmi bolestivé a nákladné pro obyvatelstvo a negativně ovlivní již tak zatížené rozpočty," dodal.

Jak jsou ovlivněny podniky?

Největší polská pojišťovna PZU čelí poklesu zisku o 10 % kvůli škodám způsobeným nepříznivým počasím, uvádí Bloomberg s odkazem na údaje od makléřské společnosti Ipopema.

Některé továrny a obchody postižené záplavami musely přerušit výrobu, mezi nimi i chemická továrna BorsodChem v Ostravě, český výrobce nápojů Kofola ČeskoSlovensko a koksovna OKK Koksovny, jeden z největších evropských výrobců slévárenského koksu, která zastavila výrobu chemikálií, informovala agentura Reuters.

Psali jsme:

Mezinárodní železniční doprava byla pozastavena mezi Polskem a Českou republikou, stejně jako mezi Maďarskem a Rakouskem.

Vyhlídky ekonomiky do budoucna

Co se týče celkového dopadu na ekonomiku, analytici Erste Group očekávají, že dopad bude omezený, a dodávají, že je zatím příliš brzy na přesné odhady.

Katarzyna Rzentarzewska, hlavní makroekonomická analytička pro střední a východní Evropu z Erste Group, uvedla pro Euronews: „Například v České republice bychom mohli očekávat kombinovaný ekonomický dopad spojený se škodami na majetku a výrobě ve výši 0,2-0,5 % HDP, přičemž celkový dopad na růst HDP bude pravděpodobně na nižším konci tohoto rozmezí."

Očekává, že v krátkodobém horizontu (do konce letošního roku) by průmyslový sektor ve všech postižených zemích obdržel negativní impuls a také cestovní ruch v postižených regionech může utrpět. 

„Nakonec škody na plodinách mohou mít inflační dopady," uvedla Rzentarzewska.

Analytici se také shodují, že v dlouhodobém horizontu je obraz poněkud odlišný, protože obnova bude podporovat růst stavebního sektoru, "což přispěje k růstu HDP ve střednědobém horizontu," dodala Rzentarzewska.

„Obnova může také podnítit nové investice do moderních technologií a odolnější a rozvinutější infrastruktury," uvedl Dróżdż.

(jk, euronews.com, repro: BBC News)


Anketa

Měl by podle vás Miroslav Kalousek založit novou politickou stranu?