Americká centrální banka vstupuje do jednoho z politicky nejcitlivějších zasedání posledních let. Základní sazba Fedu je nyní v pásmu 3,50 až 3,75 procenta a finanční trhy dávají zhruba 86procentní pravděpodobnost tomu, že ji centrální banka tento týden zvýší o dalších 0,25 procentního bodu.
Ještě před několika dny nebyl takový krok zdaleka jistý. Situaci ale změnila kombinace vyšší inflace, rostoucích cen energií a pokračujícího napětí na Blízkém východě. Goldman Sachs i JPMorgan proto upravily své prognózy směrem k zářijovému zvýšení sazeb. Fed tak míří přesně opačným směrem, než požaduje prezident Donald Trump.
Trump o víkendu prohlásil, že Spojené státy by měly mít nejnižší úrokové sazby na světě bez ohledu na úroveň sazeb v jiných zemích. Motivace Bílého domu je zřejmá. Nižší sazby by zlevnily hypotéky, podnikové úvěry i financování rychle rostoucího amerického státního dluhu. Jenže Fed neřeší politické přání prezidenta. Řeší inflaci.
Inflace znovu tlačí Fed opačným směrem
Americké spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,4 procenta. Meziroční inflace zůstala na 3,4 procenta, zatímco jádrové ceny bez potravin a energií vzrostly meziměsíčně o 0,3 procenta. To je nadále příliš vysoko vzhledem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli Fedu.
Situaci navíc komplikuje energetický šok. Cena ropy Brent se kvůli válce na Blízkém východě drží nad 100 dolary za barel a problémy kolem Hormuzu, saúdského ropovodu i Rudého moře vytvářejí další riziko zdražování. Vyšší energie se postupně promítají do dopravy, výroby i cen služeb. Dnešní inflační čísla tak mohou být pouze začátkem dalšího cenového tlaku.
Trump přitom chce kombinovat nízké úroky s politikou vysokých cel, která sama může zvyšovat ceny dováženého zboží. Výsledkem je zřejmý rozpor. Bílý dům chce současně levnější peníze, ochranu domácího trhu a nízkou inflaci. Ekonomika ale všechny tři cíle současně zaručit neumí. Pokud Fed sazby zvýší, zbrzdí část poptávky a zdraží úvěry. Pokud je nezvýší a inflace zůstane vysoko, riskuje ztrátu důvěryhodnosti.
V sázce už není jen sazba, ale nezávislost Fedu
Spor proto není jen o jednom čtvrtprocentním kroku. Trumpův veřejný tlak znovu otevírá otázku nezávislosti nejdůležitější centrální banky světa. Prezident otevřeně požaduje konkrétní směr měnové politiky ve chvíli, kdy ekonomická data ukazují opak.
Pro Fed je to citlivé i kvůli dluhopisovému trhu. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu se dostal těsně k pěti procentům a krátce vystoupal až na 4,99 procenta, nejvýše za téměř tři roky. To dramaticky zdražuje financování amerického státu.
Spojené státy mají federální dluh přesahující 40 bilionů dolarů a rostoucí úroky ukusují stále větší část státních příjmů. Trumpův tlak na levnější peníze má proto také velmi konkrétní fiskální motiv. Jenže Fed nemůže nastavovat sazby podle toho, kolik chce vláda platit za svůj dluh.
Pokud by centrální banka ustoupila politickému tlaku ve chvíli, kdy inflace zůstává vysoko, trhy by mohly začít pochybovat, zda Fed stále rozhoduje podle ekonomických dat. Taková ztráta důvěry by mohla paradoxně zvýšit dlouhodobé úrokové výnosy ještě více. Proto bude tento týden důležité nejen to, zda Fed sazbu zvýší. Ještě důležitější bude, zda naznačí, že jde o jednorázový krok, nebo začátek dalšího cyklu zpřísňování.
Vyšší sazby nakonec zaplatí i české domácnosti
Rozhodnutí Fedu nekončí na amerických hranicích. Vyšší americké sazby ovlivňují dolar, světové dluhopisy i cenu financování v Evropě. Pro české domácnosti se přitom mohou sejít hned tři nepříjemné tlaky. Dražší ropa zdraží benzin, naftu a dopravu, vyšší světové úroky mohou zpomalit zlevňování hypoték a spotřebitelských úvěrů a slabší evropská ekonomika může brzdit růst mezd i zaměstnanost v exportně orientovaném průmyslu.
Účet se navíc neobjeví jen na čerpací stanici nebo ve splátce hypotéky. Vyšší ceny paliv zdražují přepravu zboží, zemědělskou výrobu i provoz firem a část těchto nákladů se následně přesouvá do cen potravin, služeb a běžného zboží. Pokud se kvůli drahé energii znovu zvedne inflace, může se zároveň oddálit další uvolňování měnové politiky v Evropě i v Česku.
[BANNERg
Pro českou rodinu by tak vzdálený spor mezi Trumpem a americkou centrální bankou mohl mít překvapivě konkrétní podobu. Dražší tankování, pomalejší pokles úroků u hypoték a vyšší ceny běžných nákupů.
Tady se ukazuje rozpor Trumpovy hospodářské politiky. Washington chce chránit průmysl vysokými cly, financovat rozsáhlé veřejné výdaje, udržet silný růst, levné úvěry a současně nízkou inflaci. Tyto cíle se ale stále více vylučují.
Pokud Fed sazby zvýší, nebude to jen technické rozhodnutí americké centrální banky. Bude to také jasná zpráva Bílému domu a nepřímo i Evropě. Cenu peněz nelze politickým přáním stlačit dolů ve chvíli, kdy cla, drahá energie a inflace tlačí přesně opačným směrem.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnbs)
Zdroje: 1. Reuters – Ahead of Fed meeting, Trump says US should have world’s lowest interest rate; 2. Dollar firms ahead of Fed and BOJ decisions; 3. August inflation boosts Fed rate-hike expectations; 4. Investors brace for possible Fed rate hike; 5. Reuters – US producer prices rise as energy costs increase
