Spojené státy americké už nechtějí trestat pouze Rusko. Nový americký sankční zákon otevírá cestu k tomu, aby Washington ekonomicky zasáhl také státy, které od Moskvy dál nakupují ropu a plyn. Prezident Donald Trump podepsal 18. září zákon Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026, který rozšiřuje sankce proti ruskému energetickému, finančnímu a obrannému sektoru a zároveň zavádí mimořádně silný nástroj proti ruským obchodním partnerům.
Největší změna je jednoduchá: země, které patří mezi hlavní odběratele ruské ropy nebo plynu, mohou čelit americkým clům až 100 procent na prakticky veškeré zboží vyvážené do Spojených států. Sankce proti válce na Ukrajině se tak mohou změnit v celní konflikt, jehož hlavními aktéry už nebudou jen Washington a Moskva.
Washington dostal páku na obchodní partnery Ruska
Samotné Rusko může podle zákona čelit clům až 500 procent na zboží dovážené do USA. Podstatně výbušnější je ale ustanovení týkající se třetích zemí. Prezident má do 30 dnů od přijetí zákona zvýšit cla až na 100 procent na veškerý dovoz ze zemí splňujících zákonné podmínky. Mezi ně patří zejména největší odběratelé ruské ropy a plynu, kteří po uplynutí třicetidenní lhůty pokračují v nových nákupech, a státy řazené mezi hlavní centra obcházení ropných sankcí. Seznam se má následně pravidelně přehodnocovat.
Nejde tedy o sankci pouze na ruskou ropu. Pokud stát zákonná kritéria splní, americké clo může dopadnout na jeho automobily, elektroniku, chemické výrobky, strojírenství, textil či další export do USA. Tím se nový režim od běžných energetických sankcí zásadně liší.
Zákon však nedává prezidentovi neomezenou volnost. Administrativa musí své rozhodnutí zdůvodnit Kongresu a doložit metodiku výběru postižených zemí. Prezident navíc může udělit výjimku, pokud písemně potvrdí, že je v národním zájmu Spojených států. Kombinace tvrdých cel a možnosti udělovat výjimky ale zároveň dává Bílému domu silnou vyjednávací páku. Reuters připomíná, že jde podle představitele Bílého domu o první nové celní pravomoci udělené Kongresem exekutivě téměř po čtyřiceti letech.
Indie počítá barely, Čína odmítá americké právo rozhodovat
První ostrý problém vzniká u Indie. Rusko zůstalo v srpnu jejím největším dodavatelem ropy, přestože indický dovoz ruské suroviny meziměsíčně klesl o 16,5 procenta na přibližně 2,1 milionu barelů denně. Předběžná data Kpler pro září ukazovala další pokles na zhruba 1,9 milionu barelů denně. Indické rafinérie už podle Reuters hledají další dodávky na spotovém trhu kvůli obavám z nových amerických opatření.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto 23. září jednal s indickým ministrem zahraničí Subrahmanyamem Jaishankarem také o sankcích vůči státům obchodujícím s Ruskem a Íránem. Jaishankar následně uvedl, že zopakoval indické zájmy a výhrady k novému zákonu. Dillí dlouhodobě argumentuje tím, že potřebuje dostupné energetické zdroje pro obrovskou a rostoucí ekonomiku.
Ještě zásadnější střet může přijít s Čínou. Peking patří mezi největší odběratele ruských energetických surovin a americký zákon odmítl už po jeho schválení Kongresem. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun prohlásil, že Čína považuje své hospodářské vztahy s dalšími státy za legitimní a odmítá jednostranné sankce a takzvanou „dlouhou ruku jurisdikce“, které nemají podle Pekingu oporu v mezinárodním právu ani mandát Rady bezpečnosti OSN. To je oficiální čínská pozice, nikoli obecně přijímaný právní závěr.
Zde se americká strategie dostává k zásadnímu testu. Washington chce Rusku snížit energetické příjmy, zároveň by ale použitím maximálních cel mohl otevřít nový obchodní spor se dvěma největšími asijskými ekonomikami.
Tlak na Rusko může zdražit ropu i rozkolísat světový obchod
Situaci komplikuje načasování. Kvůli konfliktu na Blízkém východě a problémům v Hormuzském průlivu je globální ropný trh už nyní napjatý. Ruská ropa ESPO v polovině září podle obchodníků a dat citovaných Reuters zdražila nad 120 dolarů za barel. Silná čínská poptávka po ruské ropě byla přitom spojena s problémy dodávek z Blízkého východu.
Vzniká proto nepříjemný paradox. Pokud americká cla skutečně donutí velké odběratele prudce omezit ruskou ropu, může se zmenšit dostupná nabídka na trhu a ceny mohou dále růst. To by Rusku snižovalo počet zákazníků, současně by ale vyšší světová cena mohla částečně kompenzovat menší objem prodeje. Výsledek proto bude záviset na tom, jak rychle dokážou ostatní producenti ruské barely nahradit.
Evropa rovněž nemusí zůstat stranou. Reuters citoval obchodní experty, podle nichž se kvůli způsobu určování cílových zemí mohou do debaty dostat i některé státy EU. Zvlášť citlivé jsou zbývající energetické vazby Maďarska a Slovenska na Rusko. Jeden z expertů upozornil dokonce na krajní scénář, kdy by narušení těchto toků komplikovalo výrobu pohonných hmot v rafinériích, z nichž část nafty směřuje také na Ukrajinu. Jde o možné riziko, nikoli o již nastalý důsledek.
Pro Českou republiku je důležitější nepřímý dopad. Nová americká cla mohou změnit obchodní vztahy mezi USA, Čínou, Indií a Evropou, přesunout dodavatelské řetězce a zároveň ovlivnit světovou cenu energií. Český průmysl propojený s Německem, evropským automobilovým sektorem a globálním exportem by tak mohl pocítit důsledky konfliktu, přestože Česká republika sama mezi hlavní odběratele ruské ropy nepatří.
Americký zákon má jasně deklarovaný cíl: omezit peníze, kterými Moskva financuje válku proti Ukrajině. Jeho dosah je ale mnohem širší. Washington nyní získal možnost spojit přístup na americký trh s energetickými rozhodnutími třetích zemí.
Válka proti ruským příjmům se tím přesouvá z bankovních sankčních seznamů přímo do světového obchodu. Teprve použití nových pravomocí ukáže, zda největší náklady ponese Moskva, její odběratelé, nebo nakonec i ekonomiky, které měly sankce chránit.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. GovInfo – úplné znění Lindsey O. Graham Sanctioning Russia and Iran Act of 2026; 2. Reuters – nový zákon dává Trumpovi rozsáhlé celní pravomoci; 3. USA a Indie jednaly o novém sankčním zákonu; 4. Ministerstvo zahraničí ČLR – reakce Pekingu na americký sankční zákon
