Spojené státy a Kanada se propadají do obchodního konfliktu, který už dávno není sporem o několik položek celního sazebníku. Washington otevřeně říká, že s dohodou nespěchá, Ottawa odpovídá odvetnými cly a nad jedním z nejpropojenějších průmyslových prostorů světa visí další hrozba: od 1. ledna 2027 chce Donald Trump zvýšit cla na kanadská auta, nákladní vozy a automobilové díly z 25 na 50 procent.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer uvedl, že Trumpova administrativa je připravena současný pat s Kanadou udržovat a necítí naléhavou potřebu rychlé dohody. Spojené státy zároveň zpřísňují omezení dovozu části kanadského alkoholu, některých mléčných výrobků a motocyklů. Kanada mezitím uplatňuje odvetná cla ve výši 15, 25 a 50 procent na americké zboží v hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů a vyčlenila další miliardy na podporu firem a zaměstnanců zasažených obchodním konfliktem.
Washington útočí na systém, který pomáhal americkým automobilkám
Největší problém není whisky ani sýr. Je jím automobilový průmysl. Výroba aut v Severní Americe je po desetiletích integrace rozdělena mezi Spojené státy, Kanadu a Mexiko. Motory, převodovky, elektronika a další komponenty putují mezi jednotlivými zeměmi a výsledné vozidlo je produktem společného výrobního prostoru, nikoli izolované národní továrny.
Pokud Washington od ledna skutečně zvýší clo na kanadská auta a díly na 50 procent, nezasáhne pouze Kanadu. Američtí výrobci jsou závislí na kanadských komponentech a náklady se mohou vrátit přímo do amerických továren i cen pro zákazníky.
Tvrdý dopad by pocítily zejména Toyota a Honda. Tyto dvě japonské automobilky vyrábějí více než tři čtvrtiny automobilů vznikajících v Kanadě. Kanadská produkce představovala téměř čtvrtinu amerického prodeje Hondy a 17 procent prodeje Toyoty. Při zavedení padesátiprocentního cla by se ekonomika některých kanadských výrobních linek mohla dostat pod silný tlak. Kanadský automobilový průmysl přitom podporuje zhruba 427 tisíc pracovních míst a ročně vyrábí kolem 1,2 milionu vozidel.
Vzniká tak zřejmý rozpor americké strategie. Washington chce pomocí cel vracet výrobu do Spojených států, současně ale zasahuje systém, který umožňuje americkému průmyslu využívat kanadské a mexické závody jako součást jednoho výrobního řetězce. Clo na výrobek z Kanady se proto může velmi rychle změnit v náklad americké firmy.
USMCA stále platí, jistota ale zmizela
Nad tím vším visí budoucnost dohody USMCA, která v roce 2020 nahradila NAFTA. Při povinném společném přezkumu 1. července Spojené státy odmítly dohodu v současné podobě obnovit na další šestnáctileté období. USMCA tím nezanikla a nadále platí. Washington ale požaduje změny a další jednání. Pokud se tři země nedohodnou na prodloužení, mechanismus smlouvy počítá s dalšími pravidelnými přezkumy.
Pro průmysl je problémem už samotná nejistota. Automobilka nerozhoduje o továrně nebo výrobní platformě na rok či dva. Investice se plánují na desetiletí. Pokud firmy nevědí, jaké podmínky budou platit mezi USA, Kanadou a Mexikem, mohou investice odložit nebo přesunout.
Washington zároveň stále více jedná se svými sousedy odděleně. S Mexikem vede samostatná kola jednání o automobilech, oceli, hliníku, zemědělství, pracovním trhu a hospodářské bezpečnosti. V tom spočívá další paradox. Washington na jedné straně prohlašuje, že chce silnější severoamerickou výrobní základnu, která bude méně závislá na Číně. Na druhé straně vede obchodní válku se zemí, která je jedním z jeho nejbližších průmyslových a bezpečnostních partnerů.
Kanadská závislost na USA je přitom obrovská. Do Spojených států míří většina kanadského exportu a velká část těchto dodávek dosud využívala bezcelního režimu USMCA. Nová americká opatření tak zasahují samotný základ modelu, na němž Kanada po desetiletí stavěla svůj průmysl a zahraniční obchod.
Kanada začíná hledat dveře jinam
Ottawa proto stále hlasitěji mluví o hospodářské diverzifikaci. Kanada samozřejmě nemůže americký trh jednoduše nahradit. Začíná ale zrychlovat obchodní jednání v Asii a hledá nové odbytiště pro energetiku, suroviny i průmyslovou produkci.
Jednání o dohodách o volném obchodu s Filipínami a celým sdružením ASEAN jsou podle kanadské vlády z velké části dokončena. Ottawa chce zároveň posílit hospodářské vztahy s Indií a dalšími asijskými státy. Kanada zdůrazňuje, že diverzifikace nebyla zahájena pouze kvůli konfliktu se Spojenými státy. Současná obchodní válka ale její význam dramaticky zvyšuje.
Důsledky už vidí i kanadská centrální banka. Nová americká cla mohou dál oslabovat hospodářský růst, brzdit investice a odkládat nábor zaměstnanců. Firmy zároveň začínají upravovat dodavatelské řetězce a hledat nové trhy mimo Spojené státy.
Pro Evropu ani Českou republiku to není vzdálený spor. Toyota, Honda, General Motors i další výrobci rozhodují o investicích globálně a přeskupování severoamerické výroby může změnit, kam automobilky umístí další továrny a dodavatelské kapacity. Český průmysl je přitom hluboce zapojen do světového automobilového řetězce.
Washington chce současně omezovat Čínu, vracet výrobu domů a budovat bezpečnější dodavatelské řetězce. Konfliktem s Kanadou však riskuje oslabení severoamerické průmyslové základny, která měla být jednou z hlavních amerických odpovědí na čínskou konkurenci.
Pokud padesátiprocentní cla na kanadská auta a díly od ledna skutečně vstoupí v platnost, přestane jít o běžné obchodní vyjednávání. Spojené státy začnou testovat, zda lze výrobní systém budovaný desítky let rozdělit celní bariérou, aniž by část účtu zaplatily jejich vlastní automobilky a spotřebitelé.
(Beneš, prvnipzpravy.cz, repro: cbs)
Zdroje: 1. Reuters – Trumpova administrativa s dohodou s Kanadou nespěchá; 2. USA zpřísňují omezení kanadského dovozu; 3. Trump hrozí 50% clem na kanadská auta a automobilové díly; 4. USTR – stanovisko k přezkumu dohody USMCA; 5. Government of Canada – odvetná cla na americké zboží
