Ještě před několika lety by představa, že vedení Volkswagenu začne otevřeně uvažovat o uzavírání dalších německých továren a v krajním případě o prosazování restrukturalizace přes mimořádnou valnou hromadu, působila téměř nepředstavitelně. Na začátku září 2026 je však právě taková možnost součástí jednání o budoucnosti největší evropské automobilky. V pátek 4. září se má sejít dvacetičlenná dozorčí rada Volkswagenu. Na stole nebudou pouze další úspory. Střetávají se rozdílné představy o tom, jak má koncern reagovat na oslabení ziskovosti, americká cla, pokles prodejů v Číně, rostoucí konkurenci čínských automobilek a vysoké výrobní náklady v Německu.
Podle německého deníku Handelsblatt pokračovala jednání mezi vedením společnosti, zástupci kapitálu, Dolním Saskem a zaměstnanci, aniž se zatím podařilo nalézt společnou linii. Před dozorčí radou mají ležet tři různé návrhy managementu, zaměstnanců a Dolního Saska. Pokud kompromis nevznikne ani v dozorčí radě, management podle informací Reuters zvažuje možnost přenést část rozhodování na mimořádnou valnou hromadu akcionářů. Takový postup by byl ve Volkswagenu mimořádný a mohl by otevřít právní i mocenský spor o hranice pravomocí jednotlivých orgánů společnosti.
Za sporem o pracovní místa se však skrývá podstatně hlubší otázka. Volkswagen musí rozhodnout nejen o tom, kolik továren a zaměstnanců potřebuje, ale také o tom, zda jeho tradiční způsob řízení dokáže dostatečně rychle reagovat na proměnu světového automobilového průmyslu.
Volkswagen vydělává, problémem jsou náklady a kapacity
Volkswagen není společností stojící před bezprostředním finančním kolapsem. To je pro pochopení současného sporu důležité. Za první polovinu roku 2026 vykázala skupina tržby 158,1 miliardy eur, prakticky stejné jako o rok dříve. Provozní výsledek však meziročně klesl o 11,6 procenta na 5,9 miliardy eur a provozní marže se snížila na 3,8 procenta. Prodej vozidel klesl o 8,4 procenta na necelé čtyři miliony.
Jednotlivé části koncernu se přitom vyvíjejí rozdílně. Skupina hlavních objemových značek Core, kam patří mimo jiné Volkswagen, Škoda, Seat/Cupra a Volkswagen Užitkové vozy, zvýšila v prvním pololetí provozní výsledek na 3,61 miliardy eur a provozní marži na 4,9 procenta. Problém Volkswagenu proto nelze jednoduše popsat jako propad celé společnosti. Management tvrdí, že při současných nákladech, kapacitách a složitosti řízení není koncern dostatečně připraven na další fázi transformace automobilového průmyslu.
Volkswagen musí financovat vývoj elektromobilů, softwaru, elektronických architektur a nových platforem, současně čelí americkým clům a především podstatně tvrdší konkurenci čínských výrobců. Ti už nejsou pouze soupeři Volkswagenu v Číně. Stále výrazněji vstupují také na evropský trh. Právě proto chce vedení pokračovat dál než dosavadní restrukturalizace.
Dohoda „Zukunft Volkswagen“ uzavřená v prosinci 2024 počítala u Volkswagen AG se sociálně přijatelným snížením počtu zaměstnanců v německých závodech o více než 35 tisíc do roku 2030 a se snížením výrobní kapacity přibližně o 734 tisíc vozů. V širším rámci koncernu byly následně dohodnuty redukce přibližně 50 tisíc pracovních míst v Německu u Volkswagenu, Audi, Porsche a CARIAD. Současný návrh vedení má jít dál. Podle Reuters zahrnuje další výrazné snižování počtu pracovních míst, možné uzavírání továren a vyčleňování některých částí skupiny. Konečný rozsah ale zatím schválen není.
Ještě konkrétnější je problém výrobních kapacit. Podle finančního ředitele koncernu Arna Antlitze v současnosti neexistuje ekonomicky životaschopný plán následné výroby pro čtyři německé závody poté, co na začátku příštího desetiletí skončí jejich současné výrobní programy. V debatě o budoucnosti německé výrobní základny se objevují zejména Hannover, Emden, Zwickau a závod Audi v Neckarsulmu. Antlitz zároveň podle Reuters odhadl, že zachování nadbytečných výrobních kapacit by Volkswagen zatěžovalo přibližně 1,5 miliardy eur ročně. Spor tedy není pouze o propouštění. Jde o otázku, zda má Volkswagen dál udržovat výrobní kapacity, pro které v budoucnu nemusí mít dostatek ekonomicky konkurenceschopné produkce.
Ve Volkswagenu proti sobě nestojí jen vedení a odbory
Situace je komplikovanější než běžný konflikt managementu se zaměstnanci. Dozorčí rada Volkswagenu má dvacet členů a je paritně rozdělena mezi deset zástupců akcionářů a deset zástupců zaměstnanců. Významnou pozici má také Dolní Sasko, které drží 20 procent hlasovacích práv. Největším jednotlivým držitelem hlasovacích práv je Porsche Automobil Holding SE s 53,3 procenta.
Právě toto uspořádání po desetiletí vytvářelo specifickou rovnováhu. Management nemohl rozhodovat pouze podle krátkodobých požadavků kapitálového trhu. Zaměstnanci získali mimořádně silné zastoupení a Dolní Sasko mohlo chránit hospodářské a sociální zájmy regionu. Volkswagen se díky tomu stal jedním z nejvýraznějších příkladů německého modelu spolurozhodování zaměstnanců a kapitálu.
V období relativně stabilního automobilového trhu mohl být tento systém výhodou. Dnes však Volkswagen čelí konkurentům, kteří často vyvíjejí nové modely v kratších cyklech a pracují s odlišnými nákladovými strukturami. Automobil se zároveň mění ze stroje založeného především na mechanice na produkt stále více definovaný softwarem, elektronikou, bateriemi a digitálními službami. Volkswagen proto ve svých vlastních materiálech zdůrazňuje potřebu rychlejšího technologického vývoje, nižší složitosti a rychlejšího rozhodování.
Právě rychlost a způsob rozhodování se tak stávají jednou ze součástí současného konfliktu. Vedení chce mít větší prostor pro rychlou restrukturalizaci, zatímco zaměstnanci a Dolní Sasko požadují zachování svého vlivu zejména na rozhodnutí, která se dotýkají pracovních míst a budoucnosti německých závodů. Spor o úspory se tím částečně mění ve spor o to, jak má být Volkswagen v příštích letech řízen.
Mimořádná valná hromada by změnila pravidla hry
Právě proto je možnost svolání mimořádné valné hromady tak významná. Pokud vedení nedokáže získat potřebnou podporu v dozorčí radě, mohlo by se podle agentury Reuters pokusit předložit některé části restrukturalizace přímo akcionářům. Ani tato cesta však není jednoduchá.
Volkswagen má kvůli svému vlastnickému uspořádání a zvláštním pravidlům vycházejícím ze zákona Volkswagen mimořádně komplikovanou strukturu rozhodování. U některých zásadních rozhodnutí je vyžadována většina přesahující 80 procent zastoupeného základního kapitálu. Dolní Sasko se svými 20 procenty hlasovacích práv tak může mít u těchto rozhodnutí faktickou blokovací pozici.
Mimořádná valná hromada proto sama o sobě konflikt nevyřeší. Znamenala by ale, že spor o budoucnost společnosti překročil dosavadní mechanismus hledání kompromisu mezi managementem, zaměstnanci, zemskou vládou a hlavními vlastníky. Právě to může být významnější než samotný počet zrušených pracovních míst.
Volkswagen totiž řeší problém, který se v různých podobách týká značné části evropského průmyslu. Tradiční výrobci musí financovat technologickou transformaci a zároveň soutěžit s konkurenty, kteří mají jiné nákladové struktury, kratší vývojové cykly nebo působí v odlišném regulatorním prostředí. Volkswagen je mimořádně viditelným příkladem tohoto střetu.
Proto bude páteční jednání dozorčí rady důležité i mimo Wolfsburg. Pokud vznikne kompromis, bude muset odpovědět na dvě otázky současně: jak dále snížit náklady a jak přitom zachovat sociální a průmyslovou stabilitu německých závodů. Pokud dohoda nevznikne a část sporu se přesune na mimořádnou valnou hromadu, význam konfliktu se ještě zvýší. Ukázalo by se, že tradiční systém hledání konsenzu uvnitř Volkswagenu naráží na rychlost, s jakou se mění světový automobilový průmysl.
Největší otázkou proto není, zda Volkswagen zavře jednu nebo několik továren. Rozhoduje se o tom, zda dokáže změnit strukturu, která vznikala desítky let, aniž by přitom ztratil jednu ze svých historických předností, tedy schopnost spojovat průmyslovou výkonnost se sociální stabilitou. Právě nalezení této rovnováhy může být pro budoucnost Volkswagenu podstatně důležitější než samotný počet pracovních míst uvedený v některém z restrukturalizačních plánů.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Handelsblatt – Bei VW droht die Suche nach Kompromissen zu scheitern; 2. Reuters – Can Volkswagen sidestep board opposition to push through its overhaul?; 3. Reuters – German unions warn of massive opposition in turnaround dispute with Volkswagen; 4. Reuters – Volkswagen CFO says four German sites lack economic case for future production; 5. Volkswagen Group – Half-Yearly Financial Report and Results 2026
