Volební noc v Sasku-Anhaltsku skončila, politický problém, který vytvořila, však teprve začíná. Alternativa pro Německo získala 43,8 procenta hlasů a 39 z 83 mandátů zemského sněmu. CDU kancléře Friedricha Merze skončila s pouhými 17,2 procenta a 15 mandáty. AfD tak nejsilnější tradiční stranu porazila více než dvaapůlnásobným rozdílem. K absolutní většině jí chybějí tři mandáty.
Volební účast dosáhla rekordních 77,8 procenta. Výsledek proto nelze snadno vysvětlit nízkou mobilizací ostatních voličů. AfD získala nejvyšší podíl hlasů ve své historii v zemských volbách a proti roku 2021 posílila o více než dvacet procentních bodů. Přesto zatím není jasné, kdo bude Sasku-Anhaltsku vládnout. CDU, SPD, Zelení a Levice odmítly nabídku AfD k jednání. Německý "brandmauer", neboli politický firewall proti spolupráci s AfD, tedy mezi tradičními stranami formálně drží.
Ve středu večer se však objevila první trhlina v dosavadním uspořádání. Zemské vedení BSW Sahry Wagenknechtové jednomyslně rozhodlo, že nabídku AfD přijme a k jednacímu stolu usedne. Společně mají hovořit o energetice, školství a takzvané mírové politice. AfD tak ještě vládu nemá. Poprvé po historickém volebním vítězství ale získává partnera ochotného zjistit, zda lze mezi dosud izolovanou stranou a zbytkem parlamentu najít praktickou spolupráci.
BSW otevírá první dveře
Parlamentní aritmetika vysvětluje, proč je rozhodnutí BSW tak důležité. AfD má 39 mandátů a BSW pět. Dohromady by tedy disponovaly 44 hlasy v 83členném zemském sněmu, což je bezpečná většina. To ještě neznamená, že vznikne koalice AfD a BSW. BSW formální koalici dosud odmítalo a mezi oběma stranami existují významné programové rozdíly. Samotné zahájení rozhovorů však mění situaci.
Programové průniky totiž nejsou zanedbatelné. Analýza veřejnoprávní ARD ukazuje podobné postoje obou stran v energetice, vztahu k Rusku, kritice některých médií, podpoře menších podniků a zemědělství či odporu k části současné klimatické politiky. Obě strany chtějí nižší ceny energií a jsou kritické k současnému kurzu vůči Moskvě. Rozcházejí se naopak v řadě sociálních a hospodářských otázek a BSW zdůrazňuje, že rozhovory automaticky neznamenají souhlas s vládou vedenou AfD.
Politický význam jednání je přesto větší než jeho okamžitý výsledek. Brandmauer totiž funguje pouze tehdy, pokud ostatní strany odmítají nejen koalici s AfD, ale také její postupnou normalizaci jako běžného partnera. BSW nyní tuto logiku zpochybňuje. AfD navíc potřebuje úspěch na zemské úrovni i z dlouhodobějšího strategického důvodu. Vedení strany chce dokázat, že není pouze protestní opozicí, ale může převzít exekutivní odpovědnost. Úspěšně řízená spolková země by se mohla stát argumentem pro další normalizaci AfD před budoucími spolkovými volbami. Sasko-Anhaltsko se proto mění v laboratoř mnohem většího německého problému: zda lze politicky izolovat stranu, která sama obsadila téměř polovinu zemského parlamentu.
Merz po porážce firewall ještě zesiluje
Friedrich Merz na volební katastrofu CDU nereagoval sbližováním s AfD. Udělal pravý opak. Ve středu v Bundestagu přešel do mimořádně ostrého útoku. AfD obvinil, že v otázce války na Ukrajině stojí na straně Ruska proti německým zájmům. Její koncept „remigrace“ označil za politiku, která by podle něj v praxi znamenala etnické čistky založené na původu a barvě pleti.
AfD toto obvinění odmítla. Tvrdí, že remigrací rozumí důsledné a zákonné vyhošťování cizinců, kteří nemají právo v Německu zůstat, a že Merz její program záměrně překrucuje, aby mohl pokračovat v politické izolaci strany. Střet se tedy po volbách nezmírnil. Na spolkové úrovni se naopak vyostřil.
Zvláštní význam má Rusko. AfD v Sasku-Anhaltsku šla do voleb s požadavkem na obnovení vztahů s Moskvou a ukončení německé podpory Ukrajině. Merz tuto část programu využívá k útoku na stranu a spojuje ji s širší bezpečnostní debatou o ruských aktivitách proti Německu. Spor o AfD proto už dávno není pouze konfliktem o migraci. Dotýká se základního zahraničněpolitického směřování Německa, vztahu k Rusku, podpory Ukrajiny, NATO i budoucí evropské politiky.
Merz přitom stojí před obtížnou strategickou volbou. Pokud bude CDU AfD dál důsledně izolovat, musí současně přesvědčit její voliče, že dokáže nabídnout funkční alternativu. Pokud by firewall začala rozebírat, riskuje naopak další normalizaci svého nejsilnějšího konkurenta. Výsledek ze Saska-Anhaltska zatím Merze vede jednoznačně první cestou.
AfD už mění Berlín, aniž by v něm vládla
Největší bezprostřední dopad voleb se možná neodehrává v Magdeburgu, ale v Berlíně. Porážka CDU znovu otevřela rozpory uvnitř Merzovy spolkové koalice se sociální demokracií. Kancléř nastoupil s příslibem strukturálních reforem německé ekonomiky a sociálního systému. Mezi diskutované změny patří zvýšení věku odchodu do důchodu a omezení některých pravidel nemocenských dávek.
Po vítězství AfD však SPD požaduje silnější sociální rozměr reforem a znovu otevírá debatu o penzích, péči, rozpočtu na rok 2027 i zdanění dědictví a majetku. Volební výsledek může reformní agendu přinejmenším zpomalit a zvýšit napětí uvnitř vládní koalice. Zde se ukazuje nejdůležitější důsledek vzestupu AfD. Strana nemusí sedět ve spolkové vládě, aby začala měnit německou politiku. Stačí, že CDU a SPD začnou své rozhodování přizpůsobovat obavám z jejího dalšího růstu.
Pro Merze je situace o to obtížnější, že Německo strukturální reformy skutečně potřebuje. Investice ze zvláštního infrastrukturního fondu v objemu 500 miliard eur a uvolnění dluhových pravidel pro obranu se do ekonomiky promítají pomaleji, než vláda očekávala. Sasko-Anhaltsko navíc patří podle HDP na obyvatele k hospodářsky nejslabším německým zemím a právě životní náklady, byrokracie, nejistota kolem penzí a ekonomická nejistota pomáhaly vytvářet prostředí pro růst AfD. Vzniká tak pro spolkovou vládu nepříjemná past. Strukturální reformy mohou krátkodobě zvýšit nespokojenost části voličů. Jejich odkládání ale může prodlužovat problémy německé ekonomiky, od demografie a nedostatku pracovníků až po konkurenci Číny a ztrátu levných ruských energií.
AfD má v této situaci výhodnou pozici. Nenese odpovědnost za spolkovou vládu, ale může těžit z jejích neúspěchů a současně svou volební silou ovlivňovat chování koaličních stran. Sasko-Anhaltsko představuje jen přibližně 1,8 procenta německého HDP. Jedny zemské volby proto samy o sobě nepřepisují německou politiku. Výsledek 43,8 procenta ale už nelze jednoduše odbýt jako regionální protest.
AfD ukázala, že dokáže v části východního Německa vytvořit masový voličský blok a přiblížit se absolutní většině. BSW nyní ukazuje, že při takovém výsledku už nemusí být samozřejmé ani to, že s AfD nikdo nebude jednat. Na tomto místě naráží Brandmauer na svůj skutečný limit. AfD ji nemusí jedním úderem zbourat. Stačí, když bude politická cena za její udržování s každými dalšími volbami vyšší. Pokud se podobný vývoj zopakuje v dalších spolkových zemích, nebude už hlavní otázkou, zda německý firewall formálně existuje. Otázkou bude, co z něj v praktické politice ještě zbývá.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Germany’s Merz accuses far-right AfD of calling for ‘ethnic cleansing’; 2. Reuters – AfD victory clouds Merz’s reform agenda as ally seeks changes; 3. Tagesschau – BSW jde v Sasku-Anhaltsku do jednání s AfD; 4. Tagesschau – Programové průniky AfD a BSW; 5. Tagesschau – Co bude následovat po volbách v Sasku-Anhaltsku
