Uvádí se v ní, že výdaje Pentagonu dosáhly od začátku války v Afghánistánu celkem přes 14 bilionů dolarů, přičemž třetina až polovina peněz šla vojenským dodavatelům. Na Ukrajině si zbrojaři namastí kapsy daleko více, míní ústecký senátor Jaroslav Doubrava v rozhovoru s publicistou Františkem Ročkem.

Co vás zaujalo na srpnové zprávě Watsonova institutu?

Doubrava: Ukázalo se, kdo měl z toho největší prospěch – mafie vojensko-průmyslového komplexu. Varoval před ním poprvé americký prezident a bývalý velitel západní spojenecké fronty za 2.světové války armádní generál Dwightem Eisenhowerem. Ve svém posledním projevu k národu na konci volebního období 17. ledna 1961 varoval: „Spojení obrovského vojenského establishmentu a rozsáhlého vojenského průmyslu je pro Ameriku novou zkušeností. Celkový ekonomický, politický, dokonce duchovní vliv je pociťován v každém městě, státě, v každém vládním úřadu. Nesmíme podcenit jeho vážné důsledky. Vláda musí bránit neoprávněnému získávání vlivu, ať už záměrnému nebo ne, vojensko-průmyslovým komplexem. Možnost zničujícího růstu této nežádoucí moci existuje a bude trvat. Nikdy nesmíme dovolit tíze tohoto spojení ohrozit naše svobody nebo demokratické procesy.“

Co nám po desítkách let od Eisenhowerova projevu ukázal Afghánistán?

Velká část afghánských kontraktů – čtvrtina až třetina všech kontraktů Pentagonu v posledních letech – připadla jen pěti velkým korporacím: Lockheed Martin, Boeing, General Dynamics, Raytheon a Northrop Grumman. Např. 75 miliard dolarů ve smlouvách Pentagonu, které Lockheed Martin obdržel ve fiskálním roce 2020, je více než jeden a půl násobek celkového rozpočtu ministerstva zahraničí a Agentury pro mezinárodní rozvoj na tento rok, který činil celkem 44 miliard dolarů. V ukrajinské válce to nebude jiné. Spíše zisk pěti velkým korporacím poskočí daleko více.

Proč podle vás k takové epidemii plýtvání a válečných zisků došlo?

Doubrava: Kšeftaři využili válečných podmínek - které vyžadují rychlost dodání a často zahrnují méně přísný dohled - k předražení vládních zakázek nebo přímo k podvodu. V roce 2011 Komise pro válečné kontrakty v Iráku a Afghánistánu odhadla, že plýtvání, podvody a zneužívání činily celkem 31 až 60 miliard dolarů.

Můžete to konkretizovat?

Doubrava: Koncem srpna jakýsi Joe Biden oznámil dosud největší balíček zbraní a pomoci pro Ukrajinu za 3 miliardy dolarů. Je největší položkou z celkových 13,7 miliard dolarů, které USA vyplýtvají na Ukrajině od února na Ukrajině. Přitom jsou vládní sluhové mafie vojensko-průmyslového komplexu omezováni tím, že dávají kamarádům tak velké výdělky, že to chudáčci nemohou stihnout. O víkendu jsem četl na jednom americkém válečném webu, že USA nedokáží vše dodat zítra či za týden, protože čelí nedostatku zásob – plakal Mark Cancian, hlavní poradce Mezinárodního bezpečnostního programu Centra pro strategická a mezinárodní studia.

O jaké se jedná celkem peníze?

Odhaduje se, že jakákoli válečnická pomoc USA ukrajinským sluhům, která bude přidělena před koncem fiskálního roku 30. září, posune výdaje USA na obranu v roce 2023 na 1 bilionu dolarů, řekl Larry Korb, odborník na obranný rozpočet z Centra pro americký pokrok. Neoficiálně se ale hovoří o daleko větším plýtvání finančními prostředky. A nad tím se vznáší otázka: Kolik celkem přidají bidenovští úředníci k deficitu, který je nyní přes 30 bilionů dolarů?

Ale ukrajinské plýtvání není jenom maličkostí?

Doubrava. Bohužel, ano. Např. militaristé v USA píší, že letectvo plánuje v příštím desetiletí investovat miliardy dolarů do vývoje nových bojových stíhaček - a vojenských motorů, které je budou pohánět. To bude super kšeft. Plán ukazuje touhu vůdců letectva udržet své tři velké výrobce letadel - Lockheed Martin, Boeing a Northrop Grumman - stejně jako výrobce motorů General Electric a Pratt & Whitney, na příjemných ziscích i pro nadcházející roky. Mafie vojensko-průmyslového komplexu má prostě severoamerickou politiku (politiky) pod palcem.

Nejedná se ale jenom o maličkosti? Kritici americké militarizace varují před desítkami až stovkami miliard dolarů na militarizaci vesmíru.

Doubrava: Ano. Takhle se plánuje americký mír. V těchto dnech jsem četl opět na americkém válečnickém webu, že vzhledem k tomu, že USA a další začínají směřovat opět na Měsíc, Pentagon bude muset zvýšit své mimozemské schopnosti. Pondělní start rakety NASA směrem k Měsíci bude podle dvou kosmických expertů jedním malým krokem k lunárnímu „ekosystému“, který bude armáda nakonec muset sledovat a chránit. Touhou Pentagonu je sledovat a ovlivňovat objekty kolem Měsíce do vzdálenosti asi 385 000 kilometrů od Země. Většina současných senzorů vesmírných sil Pentagonu dokáže sledovat objekty do vzdálenosti 36 000 kilometrů. Vítejte ve světě kosmických válek. Dokud se USA ekonomicky nezhroutí, bude jenom hůře.