Vládní hnutí ANO chce výrazně zpřísnit tresty za neoprávněné zaměstnávání cizinců a zastřené zprostředkování práce. V nejzávažnějších případech má pachatelům hrozit až deset let vězení. Změny předložili ministři vnitra Lubomír Metnar, práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a financí Alena Schillerová. Podle nich se nelegální pracovní agentury staly významným zdrojem příjmů organizovaného zločinu a připravují stát o miliardy korun.
Návrh míří zejména proti organizovanému neoprávněnému zaměstnávání cizinců a takzvanému zastřenému zprostředkování práce. Při něm firma fakticky poskytuje pracovníky jinému podniku, ale obchází pravidla agenturního zaměstnávání. Činnost bývá formálně vydávána za dodávku služeb, přestože ve skutečnosti jde o pronájem pracovní síly. Podle Metnara dosavadní právní úprava neumožňuje dostatečně účinně postihovat organizátory této činnosti. Předkladatelé tvrdí, že zejména ukrajinské a ruskojazyčné organizované zločinecké skupiny využívají nelegální zaměstnávání k získávání vysokých zisků a ekonomické kontrole části cizinecké komunity. Jde o jejich bezpečnostní hodnocení, nikoli o tvrzení vztahující se na zahraniční pracovníky obecně.
Navrhované zpřísnění má dopadat především na závažné formy nezákonného zaměstnávání. Desetiletý trest proto nemá automaticky hrozit za každé porušení pracovněprávních předpisů. Nelegální zaměstnávání je již dnes postihováno správními sankcemi a v některých případech také trestním právem.
Stát odhaduje ztráty až na 50 miliard korun
Ekonomické škody způsobené nelegálním zaměstnáváním odhadují předkladatelé na 50 miliard korun. Zveřejněné kontrolní statistiky však takto vysokou částku samy o sobě nedokládají. Skutečný rozsah daňových a pojistných úniků je obtížné určit, protože značná část nelegálního zaměstnávání zůstává mimo evidenci úřadů.
Státní úřad inspekce práce provedl v roce 2025 celkem 6 278 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání. Odhalil při nich 2 484 nelegálně pracujících osob, z toho 1 673 občanů zemí mimo Evropskou unii. Nelegální práci zjistil u 1 089 kontrolovaných subjektů a za příslušné přestupky uložil pokuty přesahující 133 milionů korun. Nejvíce případů inspektoři zaznamenali ve stavebnictví, pohostinství a zpracovatelském průmyslu. Kontroly podle inspekce často komplikuje nepřehledná síť dodavatelských vztahů, kdy jednotlivé společnosti přenášejí odpovědnost za pracovníky jedna na druhou.
Zásadní otázkou proto zůstává také postih podniků, které služby nelegálních agentur využívají. Bez odpovědnosti skutečných příjemců pracovní síly může ekonomická motivace k obcházení zákona přetrvávat i při zvýšení trestních sazeb.
Zpřísnění trestů se dostalo do novely o uprchlících
Ministři ANO předložili změny formou pozměňovacího návrhu k novele upravující podmínky dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků. Poslanecká sněmovna ji ve čtvrtek 22. října poslala do závěrečného čtení. Opoziční poslanec STAN Jakub Krainer neprosadil její vrácení bezpečnostnímu výboru k podrobnějšímu projednání. Zařazení trestněprávních změn do předlohy zaměřené především na pobytové podmínky uprchlíků otevírá otázku dostatečného posouzení jejich dopadů. Navrhované postihy se přitom nemají týkat pouze ukrajinských občanů, ale neoprávněného zaměstnávání cizinců obecně.
Vláda Andreje Babiše tak připravuje další zpřísnění pravidel v oblasti migrace a pracovního trhu. Zda přinese skutečné omezení nelegálního zaměstnávání, bude záviset nejen na výši trestů, ale především na schopnosti policie, finanční správy a inspekce práce odhalovat organizátory, prokazovat jejich odpovědnost a vymáhat sankce. Navrhované změny zatím nejsou schváleným zákonem. O jejich konečné podobě musí rozhodnout Parlament.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroje: 1. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 213 a pozměňovací návrhy; 2. Státní úřad inspekce práce – Výsledky kontrol za rok 2025; 3. ČTK – ANO chce postihovat vězením nelegální a zastřené zaměstnávání cizinců
