Armáda má dostat 191 miliard. Bez servisu a lidí to nestačí

politika

Rozpočet obrany má vzrůst na téměř 191 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhalil slabiny v zásobování a opravách, nová armádní koncepce přiznává vážné nedostatky.

Armáda má dostat 191 miliard. Bez servisu a lidí to nestačí
Jaromír Zůna, ministr obrany
20.listopad 2026 - 05:22

Česká republika připravuje rekordní výdaje na obranu, ale stále nemá jistotu, že se další miliardy promění v odpovídající vojenské schopnosti. Ministerstvo obrany má podle vládního návrhu v roce 2027 hospodařit s téměř 191 miliardami korun, meziročně o 36 miliard více. Nejvyšší kontrolní úřad přitom v minulých letech odhalil závažné nedostatky v opravách vojenské techniky, zásobování náhradními díly i přípravě infrastruktury. Prezident NKÚ Miloslav Kala varuje, že samotný nákup moderních zbraní ještě neznamená skutečné posílení obranyschopnosti. 

Nepříznivý obraz potvrzuje také nová Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040, kterou vláda Andreje Babiše schválila 2. listopadu. Dokument přiznává, že Česká republika neplní přibližně 70 procent aliančních cílů výstavby vojenských schopností. Prezident Petr Pavel navíc upozornil, že schválená koncepce ani v horizontu roku 2040 realisticky nenaplňuje potřebné ambice. Vláda tak stojí před zásadní otázkou, zda dokáže rostoucí výdaje skutečně proměnit v připravenou armádu, nebo pouze rozšíří seznam drahých kontraktů a budoucích závazků.

Návrh rozpočtu Ministerstva obrany na rok 2027 počítá s výdaji přibližně 190,9 miliardy korun proti 154,8 miliardy ve schváleném rozpočtu na rok 2026. Celkové výdaje státu vykazované na obranu mají podle Ministerstva financí dosáhnout 194,6 miliardy korun, tedy 2,04 procenta HDP. Rozpočet však dosud prochází legislativním procesem a nejde o definitivně schválené částky. Ministr obrany Jaromír Zůna před poslanci uvedl, že na programové financování má směřovat 81,8 miliardy korun, na osobní výdaje 56,4 miliardy a na ostatní běžné výdaje 52,6 miliardy. Významnou část rozpočtu představují pokračující strategické akvizice včetně bojových letounů F-35, vozidel CV90 a dalších zbraňových systémů.

Modernizace armády je vzhledem k bezpečnostní situaci nezbytná. Problém však vzniká v okamžiku, kdy stát zaměňuje finanční plnění za skutečný vojenský výsledek. NKÚ už při hodnocení hospodaření za rok 2024 upozornil, že Ministerstvo obrany vyčerpalo jen během prosince přibližně 50 miliard korun, tedy 30 procent celoročních výdajů kapitoly. Významnou roli hrály zálohové platby na vojenské zakázky. Stav záloh na strategický vojenský materiál dosáhl na konci roku 2024 rekordních 71,3 miliardy korun. Nešlo o částku nově zaplacenou pouze během jednoho roku, ale o celkový stav těchto záloh. NKÚ upozornil, že samotné vynaložení prostředků nezaručuje odpovídající zvýšení obranných schopností.


Zálohy přitom nejsou automaticky nehospodárné. U složitých vojenských systémů s dlouhou výrobní lhůtou mohou být nezbytnou součástí kontraktů. Rozhodující však musí být, kdy stát získá skutečně použitelnou techniku, jaké další náklady bude její zavedení vyžadovat a zda má armáda připravený personál, výcvik, servis i infrastrukturu. Kala v podcastu Insider upozornil, že prudký růst obranných výdajů klade mimořádné nároky na organizaci ministerstva. Instituce, která během několika let výrazně navýší objem investic, nemůže předpokládat, že všechny nové úkoly zvládne se stejnými postupy a personálním zajištěním. Zde je hlavní slabina českého přístupu. Stát umí rozhodnout o nákupu zbraní za desítky miliard, ale mnohem obtížněji zajišťuje všechny podmínky pro jejich dlouhodobé používání.

Kontroly NKÚ odhalily techniku bez odpovídajícího zázemí

Konkrétní výsledky kontrol ukazují, proč je Kalovo varování nutné brát vážně. NKÚ v září 2024 zveřejnil prověření nápravných opatření po čtyřech předchozích kontrolách resortu obrany. Z jedenácti vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě pouze částečně. Kontroloři zjistili, že ministerstvo nezajistilo dostatečnou zásobu náhradních dílů pro opravy tanků a neplnilo stanovenou úroveň jejich provozuschopnosti. V letech 2019 až 2023 neuzavřelo samostatnou smlouvu na dodávky náhradních dílů potřebných pro opravy tanků ve vlastních opravárenských kapacitách.

Výstavba multifunkční opravárenské haly v Jaroměři byla podle tehdejších zjištění posunuta o sedm let až na rok 2032. Modernizace jedenácti prioritních vojenských areálů postupovala pomalu. Z plánovaných čtrnácti miliard korun byly do první etapy investovány přibližně dvě miliardy. Podobně nepříznivé výsledky přinesla kontrola armádní výstroje. V březnu 2024 ministerstvu zcela chybělo devatenáct procent sledovaných výstrojních položek, přestože na jejich pořízení zůstalo nevyužito téměř 1,4 miliardy korun. Nedostatek vybavení tak nesouvisel pouze s objemem dostupných peněz, ale také se schopností resortu organizovat nákupy a zásobování.

Jde o historická kontrolní zjištění, která nelze bez nového ověření vydávat za současný stav. Ministerstvo obrany v lednu 2025 uvedlo, že postupně zlepšuje řízení životního cyklu vojenské techniky a zavádí změny v nákupních a logistických procesech. Některé výhrady NKÚ současně odmítlo s tím, že kontroly se vztahovaly převážně k dřívějším obdobím. Ani tato argumentace však neodstraňuje základní problém. Moderní zbraňový systém není pouze samotné vozidlo, letoun nebo dělo. Je to také zásoba munice, náhradních dílů, opravárenské zázemí, vycvičené posádky a schopnost techniku dlouhodobě udržovat v provozu.


Pokud stát tyto potřeby neřeší společně, může se stát, že moderní technika bude po dodání čekat na infrastrukturu, servis nebo dostatečně připravený personál. Původně plánovaná investice pak přinese skutečný vojenský efekt později a za vyšších nákladů. Proto musí být součástí každé strategické akvizice nejen pořizovací cena, ale také finanční plán celého životního cyklu. Zahrnovat musí provoz, údržbu, modernizace, personální zabezpečení i budoucí vyřazení techniky.

Nová koncepce přiznává dluh, ale odkládá jasné závazky

Nová armádní koncepce otevřeně popisuje rozsah problémů. Česká republika podle dokumentu neplní 70 procent aliančních cílů výstavby schopností, přičemž u nejnáročnějších oblastí zaostává o pět až deset let. Tento údaj neznamená, že armáda disponuje pouze třiceti procenty potřebné bojeschopnosti. Ukazuje však, jak rozsáhlý je seznam úkolů, které stát dosud nedokončil. Dokument stanovuje modernizaci těžké mechanizované brigády, rozvoj protivzdušné a protidronové obrany, posílení logistiky, velení, bezosádkových systémů a personálu. Podstatná je ale změna, kterou vláda do koncepce prosadila.

Původní návrh počítal s dosažením nejméně 32 tisíc profesionálních vojáků a deseti tisíc příslušníků aktivní zálohy do roku 2030. V upravené verzi konkrétní termín zmizel. Dokument nově pracuje s výhledem až 38 tisíc profesionálních vojáků do roku 2040, nikoli však s původně stanoveným závazným personálním milníkem pro rok 2030. Zachován zůstal požadavek každoročně přijímat nejméně tři tisíce profesionálních vojáků a tisíc příslušníků aktivní zálohy. Samotný počet přijatých však ještě neříká, o kolik armáda skutečně posílí. Rozhodující je také počet odcházejících, obsazení odborných funkcí a schopnost zkušené vojáky udržet.

Prezident Petr Pavel proto při projednávání koncepce upozornil, že materiál nedává dostatečně realistickou odpověď na otázku, jak rychle armáda dosáhne potřebné připravenosti. Vláda naopak zdůrazňuje nutnost vycházet z finančních možností státu a přednostně posilovat protivzdušnou a protidronovou obranu. Rozhodující bude financování. Členské země NATO se v červnu 2025 politicky zavázaly, že do roku 2035 dosáhnou celkových obranných a souvisejících bezpečnostních výdajů ve výši pěti procent HDP. Nejméně 3,5 procenta má směřovat na základní obranné potřeby a až 1,5 procenta na širší bezpečnostní investice.


Takový závazek vytváří další tlak na české veřejné finance. Jeho splnění však nemůže spočívat pouze v každoročním navyšování rozpočtové kapitoly. Vláda musí umět stanovit priority, propojit jednotlivé nákupy a vyhodnocovat, zda za vyšší výdaje skutečně získává požadované vojenské schopnosti. Příležitostí je také domácí obranný průmysl. Podle NKÚ získaly české společnosti v roce 2024 méně než čtvrtinu hodnoty obranných zakázek. Pokud dokážou domácí firmy zajistit konkurenceschopnou výrobu, servis nebo technologický vývoj, mohou veřejné investice posilovat nejen obranu, ale také průmyslovou soběstačnost země. Vojenské potřeby, kvalita a bezpečnost dodávek však musejí zůstat rozhodujícími kritérii.

Odpovědnost za dnešní nedostatky nelze připsat jediné vládě. Česká armáda dlouhodobě doplácí na období nízkých výdajů, odkládané investice i pomalé změny systému řízení. Současný kabinet však odpovídá za to, aby rekordní rozpočet nepokračoval ve stejných chybách. Vláda by proto měla pravidelně vyhodnocovat nejen čerpání peněz, ale také plnění harmonogramů akvizic, připravenost infrastruktury, výcvik personálu a skutečné zavádění vojenských schopností. Veřejnosti mají být dostupné alespoň souhrnné výsledky, které neohrozí bezpečnost ani neodhalí citlivé vojenské informace.

Česká republika nepotřebuje pouze dražší armádu. Potřebuje armádu schopnější, připravenější a dlouhodobě udržitelnou. Rekordní rozpočet může pomoci napravit dlouholeté zanedbávání obrany, ale pouze tehdy, pokud nové zbraně dostanou odpovídající servis, infrastrukturu, zásoby a vycvičené vojáky. Bez toho budou další miliardy především účetní položkou a budoucím finančním závazkem. Skutečným měřítkem úspěchu obranné politiky totiž není částka, kterou stát dokáže utratit, ale schopnost armády bránit Českou republiku v okamžiku, kdy to bude potřebné.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: močr)


Zdroje: 1. NKÚ – Hospodaření státu za rok 2024 a rekordní zálohy na vojenskou techniku⁠; 2. Ministerstvo financí – Návrh státního rozpočtu na rok 2027⁠; 3. NKÚ – Nenapravené nedostatky v resortu obrany; 4. Ministerstvo obrany – Koncepce výstavby Armády ČR do roku 2040⁠; 5. Pražský hrad – Výhrady prezidenta Petra Pavla k armádní koncepci⁠; 6. NATO – Haagská deklarace o obranných výdajích z června 2025⁠


Anketa

Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?

Ano 29%
transparent.gif transparent.gif
Ne 44%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 27%
transparent.gif transparent.gif