Arménské parlamentní volby přinesly výsledek, který na první pohled působí jednoznačně. Strana Civil Contract premiéra Nikola Pašinjana získala podle zveřejněných výsledků téměř 50 procent hlasů a zajistila si pohodlnou většinu v parlamentu. Vysoká volební účast, která měla podle opozice přinést změnu, nakonec pomohla právě vládnímu táboru.
Publicista Pavel Šik však upozorňuje, že za zdánlivě jasným výsledkem se skrývá mnohem složitější realita. Pašinjan sice vyhrál volby, nezískal však ústavní většinu, kterou by potřeboval k prosazení některých klíčových plánů včetně nové ústavy nebo rozsáhlejší reformy soudnictví.
„Pašinjan má silný mandát, ale slabší institucionální páku než před čtyřmi lety,“ shrnuje Šik.
Podle předběžného přepočtu by Civil Contract měla obsadit 64 ze 105 parlamentních křesel. To postačuje k samostatnému vládnutí, nikoli však ke změnám vyžadujícím dvoutřetinovou podporu.
Šik současně upozorňuje, že významná část arménské společnosti zůstává vůči premiérovi skeptická. Připomíná slova arménského analytika Hakoba Badaljana, podle něhož Pašinjan vyhrál volby, ale nezískal plnou legitimitu.
„S 50 procenty hlasů a více než polovinou voličů, kteří hlasovali proti němu nebo nepřišli vůbec, bude vládnout v podmínkách trvalé polarizace,“ cituje Šik arménského komentátora.
Zajímavější než samotný výsledek voleb je podle něj způsob, jakým jej interpretují jednotlivá média. Zde otevírá téma, které přesahuje Arménii a dotýká se celé evropské debaty o informačním prostoru.
„Dnes je jeden z těch dnů, kdy si myslím, že blokování ruských médií je chybou. Ne morální, ale informační,“ napsal na síti facebook Pavel Šik.
Jako příklad uvádí reakce ruské státní televize RT. Přestože jde o médium otevřeně navázané na ruský stát a jeho zájmy, komentáře, které po arménských volbách zveřejnila, označuje za překvapivě střízlivé a v některých ohledech podrobnější než výstupy západních médií.
Ruský analytik Farhad Ibragimov podle něj upozornil na slabost arménské opozice, která se nedokázala sjednotit ani nabídnout společnou strategii. Současně zpochybnil představu rychlého sbližování Arménie s Evropskou unií.
„Členství Arménie v EU je pohádka, kterou Pašinjan prodává domácímu publiku jako příběh o modernizaci,“ cituje Šik.
Podobně podle něj argumentuje také Alexandr Bobrov z prestižního moskevského institutu MGIMO. Ten upozorňuje, že Arménie bude muset dříve či později řešit zásadní rozpor mezi případným přibližováním k Evropské unii a současným členstvím v Euroasijské ekonomické unii.
Právě ekonomické vazby označuje Šik za hlavní důvod, proč Moskva reaguje na arménské volby překvapivě klidně. Připomíná, že Rusko tvoří více než 40 procent arménského zahraničního obchodu, dodává zemi plyn za zvýhodněné ceny, zajišťuje provoz jaderné elektrárny a představuje klíčový zdroj remitencí od početné arménské komunity žijící v Rusku.
Na druhé straně stojí Evropská unie, která Arménii nabízí politickou podporu, finanční pomoc a perspektivu užší spolupráce. Šik však upozorňuje, že hospodářská realita zůstává výrazně nakloněna Rusku.
Opozice mezitím výsledky voleb nezpochybnila jen politicky, ale i procedurálně. Samvel Karapetjan odmítl uznat předčasná prohlášení o vítězství vlády a hovoří o nesrovnalostech při sčítání hlasů. Bývalý prezident Robert Kočarjan zase kritizuje tlak na opoziční kandidáty a sérii trestních řízení vedených proti odpůrcům vlády.
Šik proto nepovažuje arménské volby za definitivní potvrzení nového geopolitického kurzu země. Spíše podle něj ukázaly limity obou táborů. Opozice nedokázala přesvědčit nespokojené voliče a vláda sice získala mandát k pokračování, nikoli však dostatečně silnou pozici k zásadní přestavbě politického systému.
Nejpravděpodobnější scénář podle něj vystihl právě Bobrov. Pašinjan může být po volbách výrazně pragmatičtější než během kampaně a bude se snažit udržovat vztahy jak s Evropskou unií, tak s euroasijským prostorem. Geografie, ekonomika i bezpečnostní zájmy totiž Arménii zatím nedávají mnoho prostoru pro radikální rozhodnutí.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: voxtv)
