Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku s projevem, v němž mluvil především o lidské ceně války a o nebezpečí, že si Evropa na pokračující konflikt začíná zvykat. Podle něj po více než čtyřech letech války jako by slábla skutečná vůle zastavit zabíjení, ničení a lidské utrpení.
„Dnes, 26. června 2026, uplynulo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu již 1 583 dní. 1 583 dní zabíjení. 1 583 dní ničení. 1 583 dní strachu, ztrát a nejistoty,“ připomněl Babiš.
Podle premiéra se pro miliony Evropanů válka postupně stává téměř virtuální záležitostí. Sledují ji přes televizní obrazovky, sociální sítě, mapy a vojenské analýzy, což vytváří nebezpečný odstup od reality.
„Je snazší diskutovat vojenské scénáře než lidské utrpení. Je snazší debatovat o zbraňových systémech než o rozvrácených rodinách. A je snazší mluvit o vítězství než o tisících pohřbů, které se konají každý měsíc,“ uvedl Babiš a zároveň zdůraznil, že válka není abstrakce, ale brutální každodenní realita.
„Válka znamená vylidněné vesnice a zničená města. Válka znamená hřbitovy, které se každý měsíc rozrůstají. Válka znamená děti vyrůstající bez otců. Válka znamená mladé muže, kteří se už nikdy nevrátí domů. Znamená další vdovy, další sirotky, další invalidní veterány a další nenávist, která bude děděna dalšími generacemi,“ řekl Babiš.
Ukrajina podle něj zaplatila strašlivou cenu nejen v podobě zničené infrastruktury, ale i demograficky a společensky. Miliony lidí opustily své domovy, porodnost se propadla a celé komunity byly rozděleny hranicemi. Přesto evropská debata podle Babiše příliš často sklouzává k jediné odpovědi.
„Více zbraní, více eskalace, více konfrontace. Více války,“ varoval premiér.
Babiš připomněl, že největším úspěchem poválečné Evropy nebyla vojenská síla, ale proměna kontinentu poznamenaného staletími konfliktů v mimořádný mírový projekt postavený na spolupráci, dialogu a usmíření. Současně zdůraznil, že právo Ukrajiny bránit se není zpochybnitelné. Skutečná otázka podle něj ale zní, jak válku ukončit a znovu otevřít prostor pro diplomacii vedoucí ke spravedlivému a stabilnímu míru.
Velkou část projevu věnoval samotné obnově Ukrajiny. Připomněl, že země bude potřebovat nové silnice, mosty, školy, nemocnice i obnovu veřejných služeb, zároveň ale položil otázku, bez níž podle něj debata o rekonstrukci postrádá smysl.
Psali jsme: Ústavní soud jednal nezákonně, tvrdí Rajchl
„Než budeme mluvit o rekonstrukci, musíme mluvit o její základní podmínce. Jak se může země skutečně zotavit, pokud válka pokračuje?“ položil otázku Babiš.
Podle premiéra obnova nezačíná betonem, ocelí ani finančními balíčky, ale návratem bezpečí, důvěry a naděje. Bez konce války nelze obnovit normální život, vrátit lidi domů ani přesvědčit investory k dlouhodobým investicím.
„Mír není pasivita. Mír není rezignace. Mír není vzdání se principů ani spravedlnosti. Mír je odhodlání zastavit zabíjení, zmírnit lidské utrpení a vytvořit podmínky pro stabilní budoucnost,“ prohlásil Babiš.
„Pouze mír může zajistit budoucnost Ukrajiny,“ uzavřel premiér.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
