Vyslovení nedůvěry se očekávalo vzhledem k postojům opoziční krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) a několika levicových opozičních stran, které mají dohromady v dolní komoře většinu. Při spojení těchto dvou bloků nakonec proti vládě hlasovalo 331 poslanců z celkových 574, uvedla agentura Reuters. Francie takovýto konec vlády zažívá poprvé od roku 1962.
Francie patří k nejzadluženějším zemím EU a Barnier ve snaze zkrotit růst státního dluhu navrhoval výdajové škrty i navyšování daní. Jeho vláda úřadující od září ovšem neměla v Národním shromáždění stabilní většinu a jednala o finální podobě návrhu s RN.
Na všechny požadavky strany Le Penové nepřistoupila a nakonec se rozhodla návrh sociální části rozpočtu přijmout bez souhlasu poslanců, čímž vyvolala hlasování o důvěře.
Barnier musí po porážce podat demisi. Premiérem byl jmenován 5. září, jeho funkční období tak bude jedno z nejkratších ze všech předsedů vlád od začátku páté francouzské republiky v roce 1958.
Psali jsme:
Je pravděpodobné, že Barnier bude úřadovat nějakou dobu v demisi, než prezident Macron jmenuje nového premiéra.
„Francie je v ROZKLADU, který už nepomohl zakrýt ani fíkový list v podobě vlády Michela Barniera. Směr, kterým se země vydala - a který tak hezky ilustrovalo zahájení letošních olympijských her - je jednoduše neudržitelný ve Francii, v Evropě, světě. Tak snad abychom ho konečně přestali kopírovat,” okomentoval současné dění ve Francii a potažmo v celé západní Evropě na síti X lidovecký senátor Jiří Čunek.
(jar, prvnizpravy.cz, repro: DWnews)
