Evropská unie podle části kritiků stojí na křižovatce. Zatímco Brusel prosazuje klimatické cíle, přechod na bezemisní ekonomiku a rozsáhlé regulační programy, stále hlasitěji zaznívají varování, že právě tato cesta může evropský kontinent připravit o hospodářskou sílu i konkurenceschopnost. K nejostřejším kritikům současného směřování Evropské unie patří ekonom, vysokoškolský pedagog a poslanec SPD Miroslav Ševčík.
V rozhovoru pro Parlamentní listy předložil mimořádně tvrdou kritiku Green Dealu, migrační politiky i fungování evropských institucí. Současně naznačil, proti komu podle něj bude nutné vést politický střet, pokud se má Evropa vrátit k hospodářské politice založené na ekonomické racionalitě.
Nejostřeji se Ševčík vyjadřuje právě k Green Dealu. Odmítá jej označovat za běžný politický program a tvrdí, že slouží především zájmovým skupinám. Podle něj několik let uplatňování zelené politiky ukázalo, že Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost vůči ostatním světovým ekonomikám.
Jako důkaz uvádí vývoj ve Spojených státech po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Připomíná, že americká administrativa odstoupila od klimatických závazků vycházejících z Pařížské dohody. Současně upozorňuje, že ani velké ekonomiky sdružené v uskupení BRICS podle něj podobné cíle důsledně nenaplňují. Zmiňuje především Čínu a Indii, které nadále rozšiřují energetické zdroje založené na fosilních palivech.
Velkou pozornost věnuje také energetice. Připomíná vyjádření německého kancléře Friedricha Merze o uzavírání jaderných elektráren a poukazuje na nové jaderné projekty v Maďarsku či Polsku. Právě jaderná energetika podle něj ukazuje rozdíl mezi ideologickým přístupem a pragmatickým řešením energetických potřeb státu.
Ševčík současně tvrdí, že současná Evropská unie se vzdálila principům, na kterých vznikalo původní Evropské hospodářské společenství. Připomíná volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu a tvrdí, že dnešní evropské instituce stále více nahrazují hospodářskou integraci regulacemi a centralizací rozhodování.
V této souvislosti používá mimořádně ostrá slova. Současné fungování Evropské unie podle něj v některých ohledech připomíná budování socialismu. Jako příklady uvádí rozsáhlou regulaci trhu, dotační systém nebo některá nařízení týkající se běžného života spotřebitelů.
Významnou část rozhovoru věnuje ekonomickým nákladům klimatické politiky. Tvrdí, že zelená opatření stojí země Evropské unie každoročně kolem jednoho bilionu eur. V českých podmínkách podle něj jde o stovky miliard korun ročně. Programy Green Deal a Fit for 55 proto označuje za mimořádně nákladný experiment, který podle jeho názoru nepřináší odpovídající výsledky.
Právě zde přichází pasáž, která vzbudila největší pozornost. Pokud chce Česká republika podle Ševčíka zachovat hospodářskou dynamiku, musí se vrátit k tomu, co označuje za zdravý selský rozum. Současně ale dodává, že taková změna nebude jednoduchá.
„Je to boj proti zaplaceným absolventům Aspen Institutu. Je to boj proti různým finančním skupinám, kterým tito absolventi slouží,“ prohlásil.
Následně jmenoval i konkrétní finanční instituce. Zmínil společnosti Vanguard, State Street a BlackRock. Podle Ševčíka právě tyto skupiny disponují významným vlivem na politické rozhodování v západních zemích. Jde však o jeho osobní hodnocení a politickou interpretaci fungování současného ekonomického systému.
Vedle Green Dealu věnoval rozsáhlou část rozhovoru migraci. Reagoval na slova francouzského ministra spravedlnosti Géralda Darmanina, který hovořil o potřebě výrazně omezit legální migraci do Francie. Ševčík tvrdí, že francouzští politici přiznávají problémy až ve chvíli, kdy se podle něj stávají neudržitelnými.
Opakovaně zmiňuje existenci takzvaných no-go zón ve Francii a tvrdí, že evropské státy dlouhodobě podcenily důsledky masové migrace. Kritizuje také evropský migrační pakt a připomíná, že Česká republika podle něj ponese náklady rozhodnutí přijatých na evropské úrovni.
Jeho argumentace vychází z přesvědčení, že multikulturní model ve větším měřítku selhal. Tvrdí, že integrace vysokého počtu migrantů je v evropských podmínkách prakticky nemožná a že důsledky jsou patrné ve Francii, Velké Británii, Švédsku i dalších zemích západní Evropy.
V závěru se vrací k Francii, kterou označuje za příklad země, jež podle něj doplácí jak na migrační politiku, tak na hospodářské důsledky současného evropského směřování. Pokles relativní ekonomické výkonnosti Francie v rámci Evropské unie považuje za jeden z důkazů, že dosavadní cesta nevede správným směrem.
Celý rozhovor tak nepředstavuje pouze kritiku Green Dealu nebo migrace. Miroslav Ševčík v něm předkládá mnohem širší pohled na současnou Evropskou unii. Tvrdí, že Evropa potřebuje zásadní změnu kurzu, omezení regulací a návrat k hospodářské politice založené na konkurenceschopnosti. Zda se podobný obrat podaří prosadit, bude podle něj jedním z hlavních politických střetů příštích let.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
