Nezávislý ostrov totiž navštívila pětičlenná delegace Kongresu, zřejmě aby otestovala, s jakými vojenskými manévry přijdou Číňané tentokrát. Asijská velmoc nezklamala jejich očekávání, navázala na předchozí cvičení, jejichž součástí bylo narušení neformálně dohodnuté hranice v Tchaj-wanském průlivu. Prezidentka Čchaj Jing–wen pouze řekla, že se její země bude snažit udržet v průlivu statut quo, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz..
   

Když situaci hodnotím z historického hlediska, jde o zajímavý posun. V době mého mládí jsme pravidelně čítávali v novinách o 789 velmi vážném varování kvůli narušení čínského vzdušného prostoru. Tento obrat byl velmi populární, občas jsme ho používali debatách, samozřejmě ironicky. Tehdy ovšem mezinárodně uznávaná Čína neležela na pevnině, ale na ostrově Formoza. Teprve později se začal používat název Tchaj-wan. Čínská republika byla v OSN a v Radě bezpečnosti až do roku 1971, kdy ji vystřídala Čínská lidová republika (a tak je tomu dodnes). Princip jedné Číny představuje z tohoto úhlu pohledu tak trochu americký vynález.
   

Důvod, proč se to stalo, nemusíme dlouho hledat – šlo o to rozkmotřit ČLR se Sovětským svazem, což se nakonec podařilo. Po více než padesáti letech náhle oficiální politika USA návštěvou Nancy Pelosi (třetí osoby v hierarchii po prezidentu a viceprezidentce) z pohledu ČLR princip jedné Číny porušuje. O důvodech, proč se tak děje, existují dvě verze. Ta první říká, že jde o nátlak na Peking, aby se konečně připojil  k protiruským sankcím.
   

Ta druhá hovoří o snaze vyprovokovat pevninskou Čínu k útoku na ostrov. Američtí vojenští stratégové předpokládají, že by byl neúspěšný se všemi vnitro- a zahrničně politickými důsledky z toho vyplývajícími. Čína by zkrátka zažila svoji Ukrajinu...