Vojenský analytik Jaroslav Štefec ostře komentoval zákulisní debaty Evropské unie kolem možného vyjednávání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Reagoval na informace, podle nichž Vladimir Putin navrhl jako prostředníka bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera. Právě tento návrh ale podle Štefce narazil v Bruselu na okamžitý odpor.
Štefec tvrdí, že špičky Evropské unie Schröderovu variantu odmítly prakticky okamžitě. Celou reakci Bruselu ironicky shrnul slovy, že unijní představitelé návrh odmítli „jako jedna blondýna“. Podle něj se evropské vedení dostalo do nepříjemné situace, protože ignorovat Putinův návrh by bylo politicky obtížně obhajitelné.
Právě zde podle vojenského analytika vznikl další problém. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová podle něj přišla s „geniálním nápadem“, že by případná jednání měla vést sama. Tento návrh ale podle Štefce rychle narazil i uvnitř samotných evropských struktur.
„Nojó, jasně, samozřejmě, ale…,“ popsal ironicky reakce v zákulisí eurokomisariátu. Podle něj byl nápad Kallasové velmi rychle „zameten pod koberec“, protože i v Bruselu si údajně uvědomovali, že by byla pro Moskvu prakticky nepřijatelnou figurou.
Hledání přijatelnější tváře
Podle Štefce následně v evropských institucích vypuklo horečné hledání jiných kandidátů, kteří by mohli působit přijatelněji. Odkazuje přitom na informace serveru Politico, podle nichž Evropská unie zvažuje několik známých evropských politiků.
Ve hře měla být bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, finský prezident Alexander Stubb nebo někdejší italský premiér Mario Draghi.
Právě výběr těchto jmen Štefec komentuje s výraznou ironií. „Musím uznat, že lidé, kteří ovládají špičky Unie, volili dobře,“ napsal na síti facebook Štefec. Dodává ale, že ačkoli tato jména mediálně působí reprezentativně, „ani jedno z nich zřejmě nebude pro vedení Ruské federace z různých důvodů akceptovatelné“.
Podle vojenského analytika tak Evropská unie ve skutečnosti nehledá cestu k jednání, ale spíše způsob, jak Putinovu iniciativu neutralizovat a zároveň ji politicky využít.
Právě zde přichází nejostřejší část jeho komentáře. Štefec tvrdí, že hlavním cílem návrhu trojice možných mediátorů bylo „zlikvidovat Putinovu schröderovskou iniciativu hned v zárodku“.
Podle něj šlo zároveň o politicky výhodný tah. Pokud by Moskva odmítla Merkelovou, Stubba nebo Draghiho, dalo by se to podle Štefce evropské veřejnosti prodat mnohem snáz než odmítnutí Kallasové, kterou označuje za „rusofobní“.
„Jejich odmítnutí Ruskem se dá prostému lidu prodat rozhodně daleko lépe,“ napsal doslova.
V samotném závěru ale upozorňuje na problém, který podle něj Brusel zatím neřeší. Není totiž jasné, co by Evropská unie udělala v případě, že by Rusko některého z navržených kandidátů skutečně přijalo.
Právě tím podle Štefce vzniká paradox celé situace. Evropské vedení se podle něj snaží současně tvářit jako zastánce diplomatického řešení konfliktu, ale zároveň hledá takové prostředníky, jejichž odmítnutí Moskvou by bylo politicky nejvýhodnější.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
