Francie patří k nejvýznamnějším evropským podporovatelům Ukrajiny. Pokud se však v příštím roce stane prezidentkou Marine Le Penová, další francouzské peníze do Kyjeva už podle jejího slibu proudit nemají. Představitelka Národního sdružení to v pondělí 16. listopadu vysvětlila ukrajinskému velvyslanci v Paříži Vadymu Omelčenkovi. Důvodem má být stav francouzských veřejných financí. Její oznámení přichází ve chvíli, kdy Evropská unie hledá další desítky miliard eur na podporu Ukrajiny a některé členské státy začínají otevřeně mluvit o hranicích svých rozpočtových možností.
Le Penová přitom neoznámila úplné přerušení pomoci. Francie by podle ní měla dodržet již přijaté závazky, pokračovat v humanitární podpoře a některých materiálních dodávkách. Nové finanční příspěvky však odmítá. Její stanovisko má váhu nejen kvůli velikosti francouzské ekonomiky, ale také proto, že zpochybňuje představu, podle níž evropské vlády mohou financovat ukrajinské potřeby v dosavadním rozsahu bez ohledu na vlastní hospodářskou situaci.
Podle prohlášení Národního sdružení stav veřejných financí neumožňuje Francii pokračovat v další finanční pomoci. Le Penová současně ujistila ukrajinského velvyslance, že podporuje zachování humanitární pomoci, již slíbených závazků a diplomatického úsilí o ukončení války. S ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským je podle svého vyjádření připravena jednat v Paříži nebo Bruselu.
Její návrh má ovšem zásadní politickou podmínku. O uskutečnění takového obratu by mohla rozhodovat teprve v případě volebního vítězství. Do té doby jde o předvolební závazek, nikoli o změnu francouzské státní politiky. Současný prezident Emmanuel Macron naopak pokračování podpory Ukrajiny hájí a varuje, že její omezení by mohlo posílit ruskou vyjednávací pozici.
Polsko šetří na vlastní obranu, Bulharsko odmítá další zbraně
Francouzské prohlášení není jediným příkladem rostoucích rozpočtových sporů kolem ukrajinské pomoci. Bulharský premiér Rumen Radev 14. listopadu zopakoval, že jeho země nebude Ukrajině dodávat další zbraně a munici ze zásob vlastní armády. Navázal tím na rozhodnutí oznámené bulharským ministrem obrany již v červnu.
Bulharská vláda upozorňuje také na vlastní rozpočtové problémy. Evropská unie vůči zemi zahájila řízení kvůli nadměrnému schodku a podle podzimních odhadů Evropské komise má její deficit letos dosáhnout přibližně 4,1 procenta HDP. Vláda přitom musí současně financovat modernizaci armády a další domácí výdaje.
Odlišný, ale rovněž významný krok oznámilo Polsko. Premiér Donald Tusk po listopadových evropských jednáních uvedl, že Varšava prozatím nebude přispívat do programu PURL, prostřednictvím kterého evropské země a Kanada financují nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu. Polsko přitom patří k dlouhodobě nejaktivnějším podporovatelům Kyjeva a poskytlo mu rozsáhlou vojenskou i humanitární pomoc.
Tusk své rozhodnutí zdůvodnil potřebou upřednostnit vlastní obranné výdaje. Polsko masivně investuje do armády, modernizuje techniku a posiluje bezpečnost své východní hranice. Pozastavení příspěvků do jednoho programu proto neznamená ukončení polské pomoci Ukrajině. Přesto ukazuje, že i vlády, které považují podporu Kyjeva za důležitou součást vlastní bezpečnostní politiky, musí stále pečlivěji rozhodovat, co budou financovat společně a co potřebují zaplatit doma.
Další rozdíly panují mezi Maďarskem, Slovenskem, Českem a ostatními členy Evropské unie. Budapešť dlouhodobě odmítá některé společné evropské finanční mechanismy pro Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico kritizuje pokračování vojenské pomoci a upřednostňuje diplomatické řešení. Česká vláda Andreje Babiše rovněž prosazuje omezení přímých finančních závazků státu, přičemž jednotlivé formy podpory posuzuje odděleně.
Dalších 70 miliard eur. Kdo účet zaplatí?
Rozměr finančního problému ukázalo říjnové jednání evropských lídrů. Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij tehdy upozornil, že jeho země bude pro rok 2027 potřebovat přibližně 70 miliard eur dodatečné podpory. Peníze mají sloužit na obranu, nákup zbraní, fungování státu a udržení ekonomiky během pokračující ruské invaze.
Tato částka má přijít nad rámec prostředků, se kterými již počítá existující evropský úvěrový program. Evropská komise proto hledá další možnosti financování, včetně nového společného zadlužení. Pro členské státy to znamená rozhodování o závazcích, jejichž splácení a úroky mohou zatěžovat veřejné rozpočty ještě dlouho po skončení války.
Zatím není rozhodnuto, jak velkou část dodatečných potřeb zaplatí samotná Evropská unie a kolik připadne na další spojence, například Británii, Norsko, Kanadu nebo Japonsko. Není ani jisté, zda se podaří najít politickou shodu na využití zmrazených ruských aktiv.
Vysoké zadlužení některých evropských ekonomik přitom možnosti dalších výdajů omezuje. Francie se potýká s dlouhodobými rozpočtovými schodky a rostoucími náklady na obsluhu dluhu. Další státy musí současně zvyšovat obranné výdaje, financovat zdravotnictví, důchody, infrastrukturu a energetickou transformaci. V takové situaci je namístě požadovat, aby vlády přesně vysvětlily, kolik pomoc Ukrajině stojí, jak bude financována a jaké závazky přenáší do budoucnosti.
Ekonomický argument navíc nelze oddělit od bezpečnostního. Zastánci pokračování pomoci upozorňují, že případné ruské vojenské vítězství nebo oslabení Ukrajiny by mohlo Evropě přinést ještě vyšší náklady na obranu. Odpůrci dalšího financování zase požadují větší důraz na diplomatická jednání a odmítají, aby se další pomoc schvalovala bez jasného finančního výhledu.
Evropské vlády tak stojí před rozhodnutími, která nelze vyřešit pouhým příslibem dalšího balíku peněz. Každá nová miliarda musí mít svůj zdroj a každé další zadlužení své budoucí plátce. Občané mají právo vědět, jaké náklady jejich země přebírají, kdo o nich rozhoduje a jak budou slučitelné s financováním domácích veřejných služeb.
Prohlášení Marine Le Penové proto přesahuje francouzskou politiku. S pokračující válkou bude stále naléhavější otázka, zda evropské státy dokážou dlouhodobě udržet rozsáhlou podporu Ukrajiny bez dalšího zadlužování nebo omezování jiných výdajů. Odpověď nebude stejná v Paříži, Varšavě, Sofii ani Praze. Evropské vlády budou muset své závazky obhájit před vlastními občany. Nestačí opakovat, že pomoc je nezbytná. Je třeba také říct, kolik bude stát, odkud peníze přijdou a kdo je nakonec zaplatí.
Zdroje: 1. https://www.reuters.com/world/le-pen-says-france-would-keep-giving-ukraine-aid-if-she-is-elected-2026-11-16/; 2. https://www.intellinews.com/bulgaria-restates-halt-on-arms-to-ukraine-as-poland-pauses-purl-funding-484919/; 3. https://www.lemonde.fr/en/les-decodeurs/article/2026/09/08/french-far-right-wants-to-cut-aid-to-ukraine-it-represents-a-drop-in-the-ocean-of-public-finances_6757308_8.html









