Vláda Andreje Babiše plní jeden ze svých hlavních předvolebních slibů. Domácnostem a podnikům ulevuje od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), jejichž financování převzal stát. Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá podle Ministerstva financí s náklady přibližně 18 miliard korun. Elektřina tak odběratelům zlevňuje, ale skutečné náklady nezmizely. Pouze se přesunuly z jejich faktur do státního rozpočtu, který má skončit schodkem 386 miliard korun.
Rozpočet Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) současně roste z 54,48 na 71,40 miliardy korun. Celé navýšení však nelze přičítat energetickým opatřením, protože kapitola financuje také průmysl a podnikání. Podstatné je, zda vláda vedle okamžité cenové úlevy vytváří podmínky pro dlouhodobě dostupnou energii.
Programové prohlášení slibuje převzetí poplatků za podporované zdroje státem. Rozpočet tento závazek skutečně financuje. Opatření snižuje regulovanou složku ceny elektřiny a pomáhá domácnostem i podnikům, zejména těm s vysokou spotřebou. Ekonomický problém spočívá v přenesení nákladů na veřejné finance. Stát musí podporu výrobcům energie nadále hradit a při rozpočtovém schodku na ni nemá automaticky vytvořené dodatečné příjmy. Pokud výdaj nepokryjí úspory nebo nové příjmy, přispívá k potřebě dalšího zadlužování.
Pomoc navíc není cílená podle příjmů domácností. V absolutních částkách zpravidla nejvíce ušetří odběratelé s vysokou spotřebou, mezi nimi energeticky náročné podniky. To může podpořit jejich konkurenceschopnost, ale neznamená to, že pomoc nejvíce směřuje sociálně potřebným.
Průmysl má dostat další miliardy. Rada upozornila na problém
Vedle převzetí poplatků za POZE vláda plánuje kompenzace nepřímých nákladů emisních povolenek energeticky náročnému průmyslu. Rozpočet MPO na ně vyčleňuje 3,4 miliardy korun. Národní rozpočtová rada však upozornila, že podle platného zákona mohou kompenzace dosáhnout nejvýše 25 procent příslušných výnosů z dražeb emisních povolenek. Při současných odhadech by proto v roce 2027 neměly překročit přibližně dvě miliardy korun.
Rozpočet tak obsahuje zhruba 1,4 miliardy korun nad hranicí, kterou podle odhadovaných výnosů umožňují současná pravidla. Chce-li vláda vyšší podporu skutečně vyplatit, musí vyřešit její legislativní základ. Podpora průmyslu může chránit výrobu a pracovní místa. Současně však vyžaduje transparentní pravidla a vyhodnocení, zda veřejné prostředky přinášejí odpovídající ekonomický výsledek.
Dlouhodobě levnější elektřinu dotace sama nezajistí
Vládní program slibuje také energetickou soběstačnost, rozvoj jaderné energetiky, modernizaci přenosových sítí a stabilní ceny. Tyto závazky však nelze splnit samotným převzetím poplatků za POZE. Konečnou cenu elektřiny určují vedle regulovaných plateb také tržní cena silové elektřiny, distribuční náklady a daně. Dlouhodobá dostupnost energie proto závisí především na dostatečné výrobě, modernizaci infrastruktury a efektivním fungování trhu.
Rozpočtové srovnání potvrzuje, že vláda slibované cenové úlevy skutečně financuje. Přibližně 18 miliard korun ročně však přesouvá na státní rozpočet a další kompenzace průmyslu narážejí na výhrady Národní rozpočtové rady. Krátkodobé zlevnění elektřiny je pro domácnosti i podniky konkrétním přínosem. Samo o sobě ale neřeší vysoké náklady energetiky ani její budoucí investiční potřeby. Rozhodující bude, zda vláda dokáže zajistit dostupné ceny i bez každoročního zvyšování výdajů státu. Jinak se část dnešní úlevy promění v dlouhodobý účet veřejných financí.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: red.)
Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 2. Ministerstvo financí – Návrh rozpočtu na rok 2027; 3. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027; 4. Ministerstvo financí – Rozpočtová dokumentace na rok 2027
