Barbora Macková končí ve funkci hlavní hygieničky České republiky. Od 2. září se podle Ministerstva zdravotnictví naplno zaměří na vedení Státního zdravotního ústavu, který dosud vedla souběžně s funkcí hlavní hygieničky. Do řádného obsazení funkce bude hlavního hygienika zastupovat ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva Matyáš Fošum. Personální změna ale otevírá mnohem podstatnější otázku: s čím Barbora Macková do funkce v červnu 2024 přišla a co po ní zůstává?
Ministerstvo zdravotnictví při jejím jmenování formulovalo zadání mimořádně přesně. Nad rámec standardní agendy hlavní hygieničky měla dokončit a realizovat transformaci hygienické služby tak, aby vznikl stabilní a funkční systém ochrany veřejného zdraví, včetně nastavení jasné vzájemné komunikace a jednotného řízení procesů. Právě úzká spolupráce hygienické služby se Státním zdravotním ústavem byla jedním z argumentů, proč Macková současně zůstala ředitelkou SZÚ. Po více než dvou letech lze výsledek tohoto mandátu hodnotit: reforma dokončena není, komunikace mezi institucemi zůstává složitá, hygienická služba je podle samotné Mackové personálně a finančně poddimenzovaná a Česká republika podle jejího vlastního hodnocení není dostatečně připravena na další pandemii. Kauza kontaminované kojenecké výživy navíc ukázala, že při skutečném problému se informace stále pohybují mezi několika institucemi, resorty a kompetencemi. Schopnost problémy pojmenovat je důležitá. Od člověka pověřeného jejich odstraněním se ale očekává především výsledek.
Dvě funkce měly systém propojit. Nestačilo to
Spojení funkce hlavní hygieničky a ředitelky Státního zdravotního ústavu bylo od počátku vysvětlováno právě potřebou těsnější spolupráce obou institucí. Macková měla výjimečnou možnost ovlivňovat odbornou část systému prostřednictvím SZÚ a současně jeho řízení z pozice hlavní hygieničky. To byl racionální argument, zároveň ale vytvořil jasné měřítko výsledku. Jestliže jedna osoba více než dva roky stála současně v čele nejvýznamnější odborné instituce veřejného zdraví a hygienické části ministerstva právě proto, aby se jednotlivé části systému lépe propojily, nelze přehlížet, že sama Macková ještě v květnu 2025 popisovala nutnost dokončit reformu hygienické služby a jasně ukotvit její místo v organizaci státní správy. Tehdy současně připustila, že novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví, která měla k reformě vést, už není politickou prioritou a do voleb ji nebude možné dokončit.
To je důležitá okolnost. Hlavní hygienička nemůže sama změnit zákon ani rozhodnout o objemu peněz ve státním rozpočtu. Za nedokončenou reformu proto nese část odpovědnosti také politické vedení Ministerstva zdravotnictví a vláda. Jenže Macková nebyla externím analytikem systému. Byla jeho nejvýše postavenou odbornou představitelkou. Česká ochrana veřejného zdraví přitom není jedna vertikálně řízená organizace. Vedle Ministerstva zdravotnictví a hlavního hygienika stojí krajské hygienické stanice, Státní zdravotní ústav a zdravotní ústavy. U bezpečnosti potravin vstupují do systému další orgány, především Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. V širším systému ochrany spotřebitele působí také Česká obchodní inspekce a podle charakteru konkrétního ohrožení mohou být zapojeny další státní instituce a resorty.
Specializace sama o sobě není chybou. Problém nastává ve chvíli, kdy při zdravotním riziku není dostatečně rychle zřejmé, kdo informaci převezme, kdo ji odborně vyhodnotí, kdo rozhodne a kdo bez prodlení informuje veřejnost. Právě tento problém měla transformace hygienické služby odstranit nebo alespoň výrazně omezit. Nestalo se to v rozsahu, který stát při nástupu Mackové deklaroval. Jestliže měla kumulace dvou významných funkcí zkrátit cestu mezi odborným poznáním a rozhodováním státu, pak je legitimní po více než dvou letech konstatovat, že tato konstrukce očekávaný výsledek nepřinesla.
Po covidu stát stále zveřejňuje plán z roku 2011
Ještě tvrdší je pohled na připravenost státu na epidemickou krizi. Česká republika prošla pandemií covidu-19, která prakticky v přímém přenosu odkryla slabiny hygienické služby, krizového řízení, komunikace státu, práce s daty i koordinace mezi institucemi. Přesto Ministerstvo zdravotnictví jako Pandemický plán České republiky stále zveřejňuje dokument schválený vládou 14. září 2011. Vznikl tedy téměř devět let před příchodem covidu. Resortní pandemický plán ministerstva pochází z roku 2012.
Covid přitom přinesl zkušenost, která v mnoha ohledech překročila model pandemie chřipky, z něhož původní plán vycházel. Stát od té doby samozřejmě vytvořil řadu dílčích mechanismů, informačních systémů, odborných doporučení a nových pravidel. To ale nemění skutečnost, že jako základní celostátní pandemický plán Ministerstvo zdravotnictví nadále zveřejňuje dokument z roku 2011. Po zkušenosti s největší zdravotní krizí posledních desetiletí je obtížné považovat takový stav za důkaz dokončené modernizace systému.
Ještě závažnější je vlastní hodnocení Mackové. V květnu 2025 uvedla, že hygienická služba není připravena na další pandemii. Jako hlavní příčiny označila nedostatečné a neudržitelné financování a nedokončenou reformu. Zdůrazňovala také potřebu personální stabilizace, monitoringu infekčních i neinfekčních nemocí a jasného ukotvení hygienické služby ve státní správě. Její otevřenost byla cenná, z hlediska řízení státu je ale takové konstatování zároveň mimořádně závažné. Hlavní hygienička pověřená transformací systému veřejně říkala, že systém na další pandemii připraven není. A při jejím odchodu nelze říci, že by základní transformační úkol, s nímž v roce 2024 nastupovala, byl dokončen.
Kojenecké mléko ukázalo slabinu v praxi
Kauza kontaminované kojenecké výživy je proto důležitější než samotný spor o jednu potravinu. Ukázala systém v reálném provozu. Výrobci začali některé výrobky v zahraničí stahovat už v prosinci 2025. V evropském systému rychlého varování RASFF se první upozornění označená jako potenciálně vážná objevila podle Seznam Zpráv 5. ledna 2026. Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím hlavní hygieničky informovalo veřejnost až na konci ledna. Macková následně sama připustila, že varování přišlo pozdě, a hovořila o selhání komunikační linky mezi jednotlivými institucemi. Právě tady se teoretický problém organizace hygienické služby změnil v praktický problém ochrany veřejnosti.
Právě tato slova jsou možná nejpřesnější bilancí jejího působení. Hlavní hygienička nastoupila s úkolem dokončit transformaci hygienické služby, vytvořit jasnou komunikaci a jednotné řízení procesů. O více než dva roky později při konkrétním případu ochrany zdraví dětí připouštěla, že komunikační systém selhal, a následně varovala, že se podobná situace může opakovat. To je selhání výsledku reformy. Neznamená to, že za všechny jeho příčiny odpovídá Barbora Macková osobně. Nedostatek peněz je také politickým rozhodnutím, změny zákonů musí prosadit vláda a parlament a rozdělení kompetencí mezi zdravotnictví, zemědělství a další instituce nevzniklo za jejího působení. Manažerská odpovědnost ale nemůže spočívat pouze v tom, že vedoucí pracovník správně identifikuje překážky.
Macková měla mimořádně silnou pozici. Vedla současně hlavní odbornou instituci veřejného zdraví a státní hygienickou agendu. Dostala explicitní mandát změnit systém, znala jeho slabiny a dokázala je přesně formulovat. Dnes jednu ze svých dvou funkcí opouští a zůstává v čele Státního zdravotního ústavu. Systém, který měla pomoci změnit, však z velké části zůstává před stejnými problémy. To je podstatnější než personální příběh Barbory Mackové.
Český stát po covidu své slabiny znal. Měl zkušenost, jakou předchozí generace hygieniků neměla. Věděl o nedostatku lidí, složité komunikaci, roztříštěných kompetencích i nedokončeném krizovém plánování. Přesto ani po několika letech nevytvořil systém, o němž by jeho vlastní hlavní hygienička mohla říci, že je připraven na další velkou zdravotní hrozbu. Macková dokázala diagnózu stanovit. Léčbu systému, kterou měla pomoci provést, ale nedokončila. A právě podle výsledku, nikoli podle přesnosti diagnózy, se musí výkon vrcholného státního manažera nakonec hodnotit.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: čt)
Zdroje: 1. Ministerstvo zdravotnictví – Hlavní hygieničkou se stane Barbora Macková; 2. Ministerstvo zdravotnictví – Macková se naplno ujímá vedení SZÚ; 3. Státní zdravotní ústav – Barbora Macková o reformě ochrany veřejného zdraví; 4. Ministerstvo zdravotnictví – Pandemický plán České republiky; 5. Seznam Zprávy – Hlavní hygienička připustila pozdní varování kvůli kojeneckému mléku; 6. Seznam Zprávy – Aféra s toxickým mlékem se může opakovat
