Lidé podle průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO) hodnotí nynější situaci ve zdravotnictví spíše jako průměrnou, osm z deseti dotazovaných ale podle autorů průzkumu cítí, že reforma současného zdravotnického systému je nezbytná. 

Ačkoliv přes polovinu lidí podporuje to, aby zdravotnictví směřovalo k větší vnitřní efektivitě, omezení počtu ordinací a nemocnic odmítá 71 procent respondentů. Většina respondentů (70 %) podporuje finanční zvýhodnění lidí, kteří se chovají ohleduplně ke svému zdraví. Polovina lidí podporuje možnost vybírat si mezi nabídkami pojišťoven podle výše pojistného a úhrady péče.

Kromě zatím zjevně stále neprůchodného řešení ve formě transformace nemocniční sítě se skloňují další možné způsoby, jak dostat do zdravotnictví více peněz. Opět se tak vrací debata, jak dostat do systému více soukromých financí, tedy například skrze platby za nadstandardní péči či o potřebě dotáhnout systém zdravotních pojišťoven tak, aby získaly více pravomocí.

Při pohledu do budoucna je jasné, že se z hlediska fungování zdravotnického systému rýsují závažné problémy. A při pohledu do minulosti je zase poměrně jasné, že ačkoliv jsou dávno známá možná řešení situace, nikomu se zatím nepodařilo do systému výrazně zasáhnout, snahy o výrazné změny většinou končí dalším přiléváním peněz do systému, který je podle odborníků značně neefektivní.

To je ale způsob řešení, který se postupně vyvinul do neudržitelného stavu. Zdravotnický rozpočet se za posledních několik let prakticky zdvojnásobil a do systému míří ze zdravotního pojištění už přes pět set miliard korun. Radikálnější způsoby řešení, tedy transformace sítě nemocnic či rušení nevytížených oddělení, naráží stejně jako už řadu let na odpor v krajích, což potvrzuje i VZP, která s nynějšími snahami domluvit se s poskytovateli péče na změnách oddělení opět naráží. A zdravotním pojišťovnám přitom dochází peníze.

Na zdravotnický systém však teprve dopadnou problémy, které lze těžko ovlivnit. Podle projekcí Českého statistického úřadu má kupříkladu jen do roku 2040 přibýt více než dvojnásobně obyvatel starších 85 let, jejich počet se má vyšplhat téměř k půl milionu. Lidí v důchodovém věku pak bude už kolem 2,7 milionu. To pak podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška znamená do dvaceti, pětadvaceti let prudký nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami seniorního věku, informoval server echo24.

„Naše zdravotnictví se dostatečně rychle nepřizpůsobuje vývoji medicíny a konec konců i celé společnosti. Jeho náklady rostou rychleji než příjmy, ale dostupnost péče klesá a její bezplatnost se stává iluzí. To se děje ve chvíli, kdy dopady demografického vývoje a nových technologií jsou teprve na obzoru. Pokud s tím rychle nezačneme něco zásadního dělat, tak na kvalitní, dostupné a bezplatné zdravotnictví můžeme zapomenout,“ popsal situaci ve zdravotnictví na listopadovém semináři v Poslanecké sněmovně někdejší ředitel FN Motol Pavel Vepřek.

Na semináři také zaznělo od člena Národní ekonomické rady vlády Pavla Hroboně, že zdravotnictví hrozí zanedlouho miliardové deficity a bez reforem by za 20 let dosáhly příjmy výše zhruba 600 mld. Kč, ovšem výdaje 800 mld. Kč.