V Kyjevě se rozjíždí kauza, která může zásadně proměnit pohled na ukrajinské vedení v době války. Zveřejněné odposlechy podnikatele Tymora Mindiče míří do nejvyšších pater ukrajinské politiky. Ve spisech se objevují jména bývalých ministrů, lidí z prezidentské kanceláře i společností napojených na zbrojní zakázky za stovky milionů dolarů. Nahrávky přicházejí jen několik dní po definitivním schválení další masivní evropské pomoci Ukrajině a v době, kdy sílí pochybnosti o tom, kam část peněz během války skutečně mizela.

Operace Midas, kterou spustil ukrajinský Národní protikorupční úřad NABU, už smetla několik vysoce postavených politiků a úředníků. Vyšetřování se soustředí především na státní energetický holding Energoatom a podezření z vyvádění veřejných peněz přes síť firem a prostředníků. Do případu stále výrazněji vstupuje i společnost Fire Point, která se během války proměnila v jednoho z největších ukrajinských výrobců dronů a raket. Podle zveřejněných materiálů vedou stopy právě k Tymoru Mindičovi, podnikateli dlouhodobě spojovanému s lidmi z nejbližšího okolí prezidenta Vladimíra Zelenského. V Kyjevě i v zahraničí proto sílí otázky, zda šlo jen o selhání jednotlivců, nebo o mnohem širší systém krytý nejvyššími patry moci.

Situaci se ve svém rozsáhlém komentáři věnoval také publicista Pavel Šik. Podle něj zveřejněné nahrávky zásadně narušují obraz Ukrajiny, který byl evropské veřejnosti během války dlouhodobě předkládán. Upozorňuje také na načasování zveřejnění odposlechů krátce po schválení další evropské půjčky Kyjevu.

„Slyšíte to ticho? To Česká televize a Irozhlas mlčí ke zveřejněným nahrávkám, které od 28. dubna otřásají Ukrajinou...


Od té doby se EU vojensky i finančně snaží hrát o čas a doufá, že se stane nějaký zázrak a přijde někdo, kdo konflikt nějak, přičemž nikdo neví jak, ukončí a zprostředkuje dohodu. Pro Ukrajinu s největší pravděpodobností mnohem nevýhodnější, než by byla tehdy ta v Istanbulu. Po dlouhých letech jednostranné propagandy se v minulém roce v ukrajinském příběhu začaly objevovat trhliny a svět se dozvídal, že ne pro všechny na Ukrajině je válka tragédie, někteří z velmi vysokých představitelů z mimořádného stavu a krvácející země zřejmě léta profitovali.

To, co kdysi před čtyřmi lety popsala agentura Moody’s, když snižovala zemi rating na ‚Caa3 negativní‘ nejen kvůli válce, ale kvůli cituji ‚velmi negativnímu profilu správy věcí veřejných, který odráží nedostatky v oblasti právního státu a korupce, jež ovlivňují podnikatelské prostředí‘, vylézalo na povrch minulý rok v podobě korupční pavučiny na nejvyšších místech zrovna v okamžiku, kdy bylo jasné, že bez zásadní finanční injekce se vysoce zadlužená země už není ve stavu dále se bránit.

Desátého listopadu 2025 spustil ukrajinský Národní protikorupční úřad NABU operaci Midas. Byli odvoláni dva ministři, ukrajinský soud poslal do vazby někdejšího vicepremiéra Černyšova, odstoupit musel dokonce i šedá eminence Andrij Jermak, ze země prchl bývalý obchodní partner Zelenského Mindič, v únoru tohoto roku byl zadržen ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, v případu bylo obviněno doposud devět podezřelých.

Byli jsme dlouho ubezpečováni, že půjčka 90 miliard eur bude hrazena zabavením ruských aktiv a poté i svědky bouřlivých diskuzí o tom, že to není možné bez toho, aby se evropský finanční systém nezhroutil. Po stovkách hodin diskuzí byli občané zase ubezpečováni, že evropskému daňovému poplatníkovi nic nehrozí, protože se jedná ‚jen‘ o půjčku a Ukrajina peníze splatí i přesto, že měla v tom okamžiku prakticky skoro nejhorší agenturní rating. Investor, který drží ukrajinské dluhopisy, musí počítat s tím, že existuje reálné riziko, že nedostane peníze zpět.

Přesto česká vláda, která se z důvodů deficitu i rizik rozhodla za půjčku Ukrajině neručit, za to čelila obrovské vlně kritiky. Komentátoři psali, že se Babiš přesouvá blíže k Orbánovi a Ficovi a chová se jako černý pasažér evropské solidarity.

Půjčka byla nakonec s konečnou platností po prohře Orbána schválena 23. dubna 2026. A o pět dní později zveřejnila Ukrajinska Pravda první část přepisů z Mindičových odposlechů jako první díl plánované série.

Skutečně zajímavé na celém příběhu je z dnešního pohledu načasování zveřejnění nahrávek až po schválení půjčky. A dá se to i pochopit. Ústředním aspektem nových nahrávek je údajné spiknutí, v němž ti, kdo údajně zpronevěřili peníze ze smluv se společností Energoatom, použili tyto prostředky mj. na financování výstavby luxusních domů v nóbl vesnici Kozyn nedaleko Kyjeva. Prezidentská kancelář se odmítla vyjádřit.

Přepisy zachycují tři hovory. V prvním Mindič se Zelenského bývalým prvním poradcem Šefirem řeší, jak sehnat 2,7 milionu dolarů na kauci pro uvězněného exministra Černyšova a koordinují to s ‚Andrijem‘, pod nímž se skrývá Jermak, tehdejší šéf prezidentského úřadu. Šefir přitom poznamenává, že je rád, že po odchodu z funkce nemusí skrývat návštěvy u Mindiče.

Ve druhém hovoru Mindič s ženou jménem Natalja řeší výstavbu čtyř luxusních vil v rezidenčním komplexu Dynasty u Kyjeva pro sebe, Černyšova, Jermaka a ‚Vovu‘, což je zdrobnělina jména Volodymyr.


Mindič je podle přepisů odposlechů údajně také skutečným beneficientem firmy Fire Point, která měla dodat slavnou českou raketu Dana a která se z původně filmové skauting agentury stala jedním z největších ukrajinských výrobců dronů a střel s kontrakty přesahujícími miliardu dolarů. Jak jsme se dozvěděli v předchozích dnech, spolek Dárek pro Putina od nákupu údajně s konečnou platností odstoupil.

Zelenský firmu Fire Point propagoval na více než 130 zahraničních cestách od roku 2022. V srpnu 2025 popsal raketu Flamingo jako ‚zdaleka nejúspěšnější střelu v ukrajinském arzenálu‘ v době, kdy neexistoval jediný zaznamenaný případ jejího bojového použití, a slíbil sériovou výrobu od února 2026. V říjnu 2025 ji představoval na Mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě za přítomnosti nizozemského premiéra. V březnu 2026 Fire Point podepsal dohody o spolupráci se španělským Senerem při Zelenského návštěvě Madridu a s německým Diehlem při návštěvě Berlína. Dánsko pro Fire Point dokonce schválilo speciální legislativou výstavbu továrny na raketové palivo u základny Skrydstrup a zákon výslovně zakázal místní, sociální i environmentální námitky. Na palubě dánské společnosti zasedl i bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Ten samý Mindič je i hlavním podezřelým z korupce ve státním jaderném holdingu Energoatom, kde odhadovaná škoda přesahuje 100 milionů dolarů a kde je obviněno už devět lidí.

V Kyiv Independent se nyní objevuje i kritika Viktora Pavluščika, šéfa ukrajinské Národní agentury pro prevenci korupce, že minulý rok veřejně neodsoudil Zelenského zákon, který měl prakticky likvidovat nezávislost protikorupčních orgánů, že od února do května 2025 agentura provedla úplnou ruční kontrolu majetkového přiznání Jermaka, ale na žádost SBU informace o kontrole utajila nebo že v majetkových přiznáních zatčeného Haluščenka, který byl obviněn z praní peněz a organizovaného zločinu v rámci skandálu kolem Energoatomu, nebyla nalezena žádná pochybení. Jinými slovy, dohled selhal.

A hlavně se v Kyiv Independent i v Ukrajinské pravdě nyní opět objevuje i zásadní otázka, která je od minulého roku ve vzduchu. Věděl o společnosti Fire Point i o korupci kolem Energoatomu prezident? Příběh Mindiče, Fire Pointu, Jermaka, Černyšova, Haluščenka a možná i samotného prezidenta není ruská propaganda. A otázka, zda byly záruky při poskytování miliardové pomoci Ukrajině dostatečné vzhledem k pavučině, která se nyní začíná rozplétat, byla a je naprosto legitimní bez ohledu na to, kdo ji klade,“ okomentoval na sociální síti Facebook bobtnající korupční skandál na Ukrajině publicista Pavel Šik.