Kdysi se na sociálních sítích dalo s názorovými oponenty diskutovat. Dnes se jakákoli polemika ihned změní v obviňování, nálepkování, urážky a nadávky. Současný stav přitom není dílem tohoto kabinetu. Vznikal již dávno předtím, za bdělého dohledu zahraničních ambasád, nevládních organizací, nejrůznějších korporací, či lobbystických skupin. Potom přišel zlom.
Dodnes vzpomínám, jak mě dobrý známý, kterého bych bez jakýchkoli negativních konotací nazval "přesvědčeným havlistou", v lednu 2022 zcela vážně přesvědčoval, jak bude muset být svobodný tok informací omezen ve smyslu informací, jejichž šíření 'není v zájmu demokracie'. Bylo to na samém konci kovidismu a jeho neslavných omezení občanských práv a svobod v naší zemi, i jinde ve světě. Zvědavě jsem se tedy ptal, KDO bude tedy určovat, co je vlastně tím 'demokratickým zájmem' omezení toku informací? "No přece demokratické společenství, demokratické země, demokratické strany". Smál jsem se tehdy té představě nové totality z úst někdejšího bojovníka proti totalitě, abych o tři roky později s hrůzou zjistil, že už v ní žiju.
Komunikace je o dialogu a ten zase primárně o schopnosti a ochotě jej vést. Omezíte-li schopnost nebo ochotu subjektů, dostanete společnost do stavu, kdy jsou fakta vedlejší a platí pouze nálepky, vygenerované vlastní skupinou. Ten či onen nebo hned celá skupina se v mžiku stávají vlastizrádci, nedemokraty, extremisty, populisty, agenty toho či onoho režimu nebo moci. Jako už by nebylo legální a legitimní vést dialog a politický zápas o směřování této země. Jako bychom už ani nesměli upozornit na to, že se pomalu propadáme do totality jediného správného a schvalovaného názoru, který tvoří skupina lidí, ovládajících hlavní média a sociální sítě. A protože znesvářené tábory spolu už dávno nekomunikují, protože se raději urážejí, nikdo vlastně neví, jak to ta druhá strana myslí.
Byl bych rád, abychom se v tomto týdnu přestali urážet a dehonestovat. Žádní vlastizrádci ani nedemokraté mezi námi nežijí. Každý máme nějakou vizi a je nutné shodnout se po volbách na té společné, či většinové, která posune tuto zemi kupředu. Nabízejte řešení, ne nálepky. Kdo nabízí nálepky, sám řešení nemá a není hoden pozornosti.
Vrcholem potom je, když se místo politického dialogu začnou názoroví oponenti vraždit, a to opět pouze z důvodu absence ochoty, či schopnosti vést dialog. Svatý Václav je toho naším historickým svědkem z před jedenácti století.
Přeji nám všem klidný předvolební týden.
(rp,prvnizpravy.cz, fb, foto:arch.)
