Co to znamená? V reálném čase znamená, že událost, proces probíhá a je možné do jeho průběhu zasáhnout. Například při jízdě autem permanentně vnímáme situaci na silnici a v reálném čase na tuto situaci reagujeme. Kdybychom situaci nevnímali v reálném čase, velmi rychle by došlo ke katastrofě. A taková je situace mezi společenskou realitou a její reflexí velkou částí občanů.
I v přírodě často nevnímáme v reálném čase. Při pohledu na hvězdnou oblohu vnímáme vesmír, jaký ve skutečnosti již neexistuje. Vnímáme nebeská tělesa, která již neexistují, ale jejich světlo, k nám teprve nyní doputovalo.
Po euforii ze sametové revoluce, která byla ve skutečnosti převratem STB přišlo vystřízlivění a lidé začali říkat: „Proto jsem klíči necinkal“. Ovšem to již byl průmysl rozkradený, banky byly v rukách zahraničního kapitálu, strategickou komoditu vodu již vlastnil zahraniční kapitál (Veolia) a společenské a ekonomické procesy, které z České republiky dělají kolonii, již byly nevratně ukotveny.
Prvnizpravy.cz : Petr Sak: Mýty – nástroj ovládání lidí (2)
Média, marketéři a spin doktoři se postarali o prohlášení za svatého Václava Havla. Postupně jak se na veřejnost dostávala fakta o jeho soukromém životě, postrádajícím jakýkoliv mravní a duchovní étos, po cestě do Německa a omluvě Němcům či prohlášení typu M. Albrightové: „Mně se s Václavem, Havlem spolupracuje výborně. Já mu zatelefonuji, co má udělat a on to udělá“, docházelo k vystřízlivění z nadšení pro Václava Havla. Někteří nadšenci se snažili gloriolu Václava Havla zachránit tvrzením, že soukromý a politický život jsou dvě věci, které nemají nic společného a „Pravda a láska se netýká“ samotného Václava Havla. Přesto nekritických obdivovatelů Václava Havla značně ubylo a nyní to jsou buď konformní kariéristé či prostoduší jedinci. To, co spáchal, včetně blbé nálady, však již nelze napravit.
Po pauperizaci důchodců, stagnaci ekonomiky a zadlužení ve prospěch Ukrajiny říkají voliči pětikoalice: „Já jsem je volil a nyní bych je již nevolil“. Jejich pozdní prozření však nemůže napravit, co pětikoalice způsobila, za což je každý volič spoluodpovědný.
Občané, kteří volili Petra Pavla se sloganem: „Chci prezidenta, za kterého bych se nemusel stydět“ se po požadavku platit jeho ženě 100 tisíc měsíčně za situace, kdy on má měsíční příjem přes 600 tisíc a živobytí zdarma a průměrný důchod je kolem 20 tisíc a na valorizaci důchodů nejsou prostředky, nyní litují své volby. Pokud má společnost financovat Petru Pavlovi partnerku, vyšlo by pro chudnoucí společnost levněji, kdyby se Petr Pavel rozvedl a společnost mu platila „společnice“.
Pro mocenskou elitu a oligarchii je žádoucí, aby se občan neorientoval ve společenské a politické realitě, aby nedocházel vlastním kritickým myšlením k reflexi dané situace, z níž by vycházel při rozhodování a jednání. Tohoto cíle poměrně lehce dosahuje vzhledem k ovládání či vlastnictví médií a jejich prostřednictvím působící propagandě a manipulaci.
Podstatné je, aby občan byl mimo realitu v okamžiku rozhodování. Později si může myslet co chce, protože mocenská elita již připravuje a realizuje další hry a občan je o několik tahů pozadu. Nyní si již může myslet o Petru Pavlovi co chce, tím neovlivní jeho cesty po světě a proklamace podle přání jeho demiurgů.
Jedním z předpokladů demokracie je kompetence kritického množství občanů vnímat společenskou a politickou realitu v reálném čase.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
