Bývalý europoslanec Stanislav Polčák měl ve středu 4. listopadu vypovídat před Obvodním soudem pro Prahu 9 v korupční kauze Dozimetr. K jednání však nedorazil a ze svědecké výpovědi se omluvil. Jeho předvolání souvisí s někdejšími kontakty na podnikatele Michala Redla, který podle obžaloby stál v čele skupiny ovlivňující veřejné zakázky pražského dopravního podniku. Polčák mezi obžalované nepatří a v případu nebyl ani obviněn. Jeho výpověď však může pomoci objasnit vztahy mezi některými představiteli hnutí STAN a podnikateli, kteří v rozsáhlé korupční aféře figurují.
Soudní řízení pokračuje už déle než rok a stále se nachází ve fázi dokazování. Před soudem postupně vystupují lidé, kteří měli přímé či nepřímé vazby na prostředí pražského dopravního podniku, jeho vedení a politické představitele odpovědné za jeho fungování. Právě Polčákova výpověď by mohla přinést další informace o kontaktech mezi politiky a podnikateli, které státní zastupitelství spojuje s údajnou organizovanou korupční skupinou.
Polčák se od trestné činnosti vyšetřované v rámci Dozimetru dlouhodobě distancuje. Opakovaně zdůrazňuje, že proti němu nebylo vzneseno obvinění a jeho kontakty s některými aktéry případu nepředstavují důkaz nezákonného jednání. Ani předvolání k soudu v postavení svědka na jeho procesním postavení nic nemění.
Kontakty s Redlem a otázky kolem politických nominací
Stanislav Polčák patřil dlouhá léta k výrazným osobnostem hnutí Starostové a nezávislí. Působil jako poslanec, později jako europoslanec a zastával také významné stranické funkce. Když policie v červnu 2022 zasáhla proti skupině kolem podnikatele Michala Redla a tehdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, dostalo se do veřejné pozornosti také Polčákovo jméno. Důvodem byly jeho dřívější kontakty s Redlem, které politik nikdy nepopíral.
Kvůli možným dopadům těchto vztahů na pověst hnutí se tehdy rozhodl pozastavit své členství ve STAN. „Odmítám, abychom byli s Petrem Gazdíkem dáváni na roveň s Petrem Hlubučkem. Přesto plně vnímám, že moje dřívější známost s Michalem Redlem, kterou jsem nikdy netajil, ubližuje hnutí ve světle současného vyšetřování,“ vysvětloval tehdy Polčák.
Později členství obnovil. Svůj návrat zdůvodňoval tím, že policejní vyšetřování nepotvrdilo jeho zapojení do trestné činnosti. „V minulých měsících jsem se soustředil na podání výpovědi a jasné doložení, že s celou kauzou kolem Prahy a dopravního podniku nemám nic společného. To se jasně ukázalo. Nejsem dle policie ani podezřelý, natož obviněný. Mé spojení s kauzou jsem považoval za mediální konstrukt,“ uvedl.
Pozornost však nevyvolaly pouze Polčákovy osobní kontakty s Redlem. Český rozhlas už v minulosti upozornil na komunikaci z roku 2017, v níž Polčák žádal podnikatele o doporučení odborníků na vodárenství a energetiku pro pražskou organizaci STAN. Podle informací zveřejněných v souvislosti se soudním řízením měl Redl Polčákovi posílat také životopis Martina Sankota, který později nastoupil na pozici ekonomického ředitele pražského dopravního podniku.
Právě personální obsazování důležitých funkcí patří k podstatným okolnostem celého případu. Podle obžaloby měla skupina kolem Michala Redla usilovat o dosazování spřízněných lidí do vedení městských společností, aby následně mohla ovlivňovat veřejné zakázky a získávat z nich neoprávněné finanční výhody. Samotná komunikace o personálních nominacích ovšem účast na trestné činnosti neprokazuje. V Polčákově případě navíc dosud nebylo oznámeno žádné trestní stíhání související s projednávanou hlavní větví Dozimetru.
Další pozornost vyvolaly informace o jeho kontaktech s podnikatelem Pavlem Kosem, který v kauze uzavřel dohodu o vině a trestu. Polčákovo jméno se objevilo také ve výpovědi pražské političky Hany Kordové Marvanové. Ta policii popsala své zkušenosti s fungováním tehdejšího vedení hlavního města a vztahy mezi jednotlivými politickými představiteli.
„Vím od nich samotných, že všechno v Praze řešili spolu. Pan Polčák byl ten, kdo třeba na mě tlačil ohledně nějakých zakázek,“ uvedla Kordová Marvanová podle Českého rozhlasu v policejní výpovědi na adresu Polčáka a Hlubučka.
Její tvrzení patří k výpovědím, které soud v rámci dokazování posuzuje. Obhajoba některých obžalovaných přitom její věrohodnost a přesnost zpochybňuje. Polčákova plánovaná svědecká výpověď proto mohla nabídnout další pohled na fungování tehdejších politických a personálních vazeb v Praze.
Dozimetr stále čeká na rozsudek
Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla rozsáhlý zásah kvůli podezření na korupci v pražském dopravním podniku. Podle státního zastupitelství měla skupina vedená podnikatelem Michalem Redlem využívat politického vlivu tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka k ovládání vybraných rozhodovacích procesů uvnitř městské společnosti. Do vedoucích funkcí měli být dosazováni lidé ochotní spolupracovat, kteří následně pomáhali vytipovávat vhodné zakázky a ovlivňovat jejich zadávání. Za přidělení zakázek nebo prodlužování smluv měla skupina podle obžaloby požadovat úplatky.
Případ měl bezprostřední politické důsledky. Hlubuček přišel o své funkce a hnutí STAN muselo vysvětlovat vazby některých svých představitelů na osoby vystupující v policejním vyšetřování. Z ministerské funkce tehdy odešel také Petr Gazdík, který přiznal kontakty s Redlem, ačkoli odmítal, že by se podílel na nezákonném jednání. Dozimetr tak postupně přerostl rámec trestního vyšetřování hospodaření pražského dopravního podniku a stal se také významným politickým problémem Starostů a nezávislých.
V hlavní větvi případu nyní čelí obžalobě šest mužů a dvě společnosti. Vedle Redla a Hlubučka jsou mezi obžalovanými také bývalí vedoucí pracovníci dopravního podniku Dalibor Kučera a Martin Vejsada, Redlův řidič Ivo Pitrman a podnikatel Maroš Jančovič. Někteří další aktéři už uzavřeli se státním zastupitelstvím dohody o vině a trestu. Patří mezi ně podnikatelé Pavel Kos, Pavel Dovhomilja a Zakaría Nemrah nebo bývalý vedoucí IT jednotky dopravního podniku Luděk Šteffel. Soud jim v rámci schválených dohod uložil příslušné tresty, zatímco u zbývajících obžalovaných dokazování pokračuje. Všichni obžalovaní, o jejichž vině dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, požívají presumpce neviny.
Rozsah případu vysvětluje také délku soudního řízení. Obvodní soud pro Prahu 9 se musí vypořádat s velkým množstvím svědeckých výpovědí, dokumentů a záznamů komunikace mezi jednotlivými aktéry. Vedle podezření z manipulování zakázek se při jednáních řeší také politický vliv, personální rozhodnutí a vztahy mezi podnikatelským prostředím a představiteli města. Tyto souvislosti mohou být důležité při posuzování toho, zda údajná skupina postupovala podle předem připraveného plánu a jakou úlohu měli její jednotliví členové.
Soud má v tomto týdnu vyslechnout také bývalého pražského radního pro správu majetku Jana Chabra z TOP 09 a soudní znalkyni z oboru psychiatrie Gabrielu Leblovou. Mezi předvolanými figuruje rovněž někdejší náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny Tomáš Knížek, který je obžalovaný v samostatné větvi kauzy a podle dostupných informací usiluje o uzavření dohody o vině a trestu. Jeho jméno se ve vyšetřování objevuje mimo jiné v souvislosti se schůzkami v Redlově bytě, kde se podle policejních zjištění probíraly také personální otázky a veřejné zakázky.
Pro Stanislava Polčáka znamená pokračující soudní řízení další návrat k událostem, od nichž se po vypuknutí aféry snažil veřejně distancovat. Přestože nebyl obviněn a v případu vystupuje pouze jako svědek, jeho někdejší kontakty s Redlem a dalšími aktéry zůstávají součástí vztahů, které soud postupně prověřuje. Jeho omluva ze středečního jednání přitom neznamená, že by soud od jeho výslechu definitivně upustil. Z dostupných informací zatím není zřejmé, kdy by mohl být vyslechnut v náhradním termínu.
Rajchl na stopě
Vedle soudního procesu se kauzou zabývá také sněmovní vyšetřovací komise, kterou Poslanecká sněmovna zřídila letos 25. března. V jejím čele stojí poslanec Jindřich Rajchl, předseda strany PRO zvolený za SPD, který vznik komise prosazoval. Jejím úkolem je prověřit okolnosti korupční aféry, fungování dotčených veřejných institucí i možné nedostatky při jejím vyšetřování. Rajchl dlouhodobě tvrdí, že dosavadní postup policie a státního zastupitelství nemusí dostatečně objasňovat všechny politické a finanční vazby, zejména případné směřování peněz do politických stran.
Rajchl přitom vůči hnutí STAN používá mimořádně ostrá slova. V říjnovém rozhovoru pro Rádio TO označil jeho snahu distancovat se od Dozimetru za alibismus a tvrdil, že hnutí bylo do kauzy zapleteno „až po krk a možná, možná i s celou hlavou“. Kritizoval také někdejšího místopředsedu STAN Věslava Michalika a bývalého ministra školství Petra Gazdíka, jimž přisuzuje zásadní roli při budování politických a finančních vazeb uvnitř hnutí. Jeho tvrzení o rozsahu zapojení STAN však představují politická obvinění, nikoli závěry pravomocného soudního rozhodnutí.
Rajchlova kritika dopadá také na předsedu STAN a bývalého ministra vnitra Víta Rakušana, který hnutí vedl v době vypuknutí aféry. Rakušan se musel vypořádat s odchodem několika stranických představitelů a opakovaně vysvětlovat, jak mohly vzniknout vazby mezi politiky STAN a lidmi kolem Michala Redla. Rajchl zpochybňuje především snahu vedení hnutí prezentovat Dozimetr jako selhání jednotlivců, nikoli jako problém s širšími politickými souvislostmi. Přímé zapojení Rakušana do trestné činnosti však dosavadní soudní řízení neprokázalo a bývalý ministr vnitra v hlavní větvi kauzy nevystupuje jako obžalovaný.
Vyšetřovací komise se mezitím potýká s překážkami při získávání podkladů. Státní zastupitelství ani soudy jí dosud neposkytly požadovaný vyšetřovací spis. Rajchl proto připravuje legislativní změnu, která by parlamentním komisím zajistila přístup k dokumentům potřebným pro jejich práci. Po jednání se státními zástupci 30. října zdůraznil, že parlamentní kontrolu považuje za nezbytnou, protože případ podle něj vyvolává závažné pochybnosti o postupu příslušných institucí. Další zasedání komise je naplánováno na 13. listopadu, kdy mají poslanci jednat mimo jiné s ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřím Mazánkem.
Postup komise ovšem vyvolává výhrady také mezi jejími členy. Poslanec STAN Jan Papajanovský varuje před politizací případu a odmítá, aby parlamentní kontrola zasahovala do nezávislého trestního řízení. Podle něj dosavadní jednání potvrzují, že komise nemůže nahrazovat práci policie a státních zástupců. Rajchl naopak trvá na tom, že jejím smyslem není rozhodovat o vině obžalovaných, ale prověřit, zda při vyšetřování nedošlo k pochybením a zda nebyly opomenuty další podstatné souvislosti.
Dozimetr tak ani více než čtyři roky po policejním zásahu nepředstavuje uzavřenou kapitolu. Před soudem se rozhoduje o vině hlavních obžalovaných, zatímco parlamentní komise chce zjistit, zda vyšetřovatelé dostatečně prověřili také politické a finanční pozadí celé aféry. Pro hnutí STAN a jeho předsedu Víta Rakušana zůstává nepříjemnou otázkou, jak rozsáhlé byly kontakty mezi stranickými představiteli a podnikateli spojovanými s Dozimetrem a zda tehdejší vedení hnutí dokázalo takovým vazbám účinně zabránit. Polčákova očekávaná svědecká výpověď může některé z těchto okolností osvětlit. Zda se však podaří objasnit i širší politické souvislosti, na které upozorňuje Rajchl, zatím zůstává otevřené.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
