Publicista a poradce ministra zahraničí Pavel Šik se pozastavil nad tím, jak Český rozhlas Plus nyní prezentuje ekonomický význam investic do dopravní infrastruktury. Do kontrastu postavil aktuální rozhovor s ekonomem Janem Pavlem a vystoupení tehdejšího ministra dopravy Martina Kupky z roku 2023 ve stejném pořadu Peníze a vliv. Do své polemiky zapojil také závěry Mezinárodního měnového fondu, OECD, akademické literatury a rozsáhlé meta-analýzy Světové banky. Jeho hlavní výhrada ale nesměřuje k tomu, že by Český rozhlas neměl zveřejňovat různé ekonomické názory. Šik se pozastavuje především nad tím, jak se podle něj jejich mediální akcent mění spolu s politickou situací.

„Tohle je fakt jak ze špatného filmu,“ uvedl Šik. „Český rozhlas má dnes na hlavní stránce jako otvírák pozoruhodné ekonomické zjištění ‚experta‘, že růst ekonomiky díky dopravním stavbám, třeba dálnicím, je prý marginální,“ napsal Šik na sociálních sítích v reakci na aktuální článek iROZHLASu.

Český rozhlas Plus 8. září zveřejnil v pořadu Peníze a vliv rozhovor s ekonomem Janem Pavlem pod titulkem „Expert: Příběhy zemí, které vyrostly z dluhů, jsou legendy. Růst ekonomiky díky dálnicím je marginální“. Pavel v rozhovoru polemizuje s představou, že výraznější investiční výdaje státu mohou prostřednictvím vyššího ekonomického růstu vyřešit problém veřejných deficitů. V souvislosti s dopravními investicemi hovoří o zahraničních studiích a argumentuje tím, že dodatečný efekt zlepšování dopravní infrastruktury na tempo růstu je omezený.


Jako první vytáhl Mezinárodní měnový fond. „Třeba ekonomové z Mezinárodního měnového fondu si ve svých studiích ‚myslí‘, že veřejné investice do infrastruktury mají na ekonomiku nejen krátkodobý efekt během výstavby, ale zvyšují produktivitu a přitahují další soukromé investice. V jedné z často citovaných analýz IMF vedlo zvýšení veřejných investic o 1 % HDP ve vyspělých ekonomikách po čtyřech letech přibližně k 1,5 % vyššímu hospodářskému produktu. A čím efektivněji stát investoval, tím byl prý efekt větší,“ napsal Šik.

Čísla, která v této části uvádí, odpovídají často citovaným závěrům Mezinárodního měnového fondu. IMF na datech vyspělých ekonomik popisoval situaci, kdy zvýšení veřejných investic o jeden procentní bod HDP souviselo se zvýšením úrovně produktu přibližně o 0,4 procenta v témže roce a o 1,5 procenta po čtyřech letech. Výsledný efekt byl přitom výraznější v zemích, které dokázaly veřejné investice realizovat efektivně.

Šik následně přechází k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. „Ekonomové z OECD si zase dlouhodobě ‚myslí‘, že kvalitní dopravní infrastruktura snižuje náklady firem, zkracuje přepravu, rozšiřuje dostupný pracovní trh a zvyšuje produktivitu,“ uvádí.

Ani tím Šikův výčet nekončí. Další argument hledá v akademické literatuře věnované dopravě. „Pak máme akademickou literaturu publikovanou například v Transportation Research, kde přehledy studií docházejí k poněkud překvapivému závěru, že dopravní infrastruktura má na ekonomickou aktivitu statisticky významný pozitivní vliv a že dlouhodobý efekt bývá větší než krátkodobý. Dokonce z jednotlivých druhů dopravy často vycházejí velmi dobře právě silnice,“ píše.


Nejobsáhlejší příklad si Šik nechává na Světovou banku. „A nakonec ekonomové ze Světové banky si dali ještě větší práci a v rozsáhlé meta-analýze vzali 221 studií a více než tisíc jednotlivých odhadů dopadů dopravní, energetické a digitální infrastruktury. I po očištění o statistická zkreslení jim vyšel pozitivní a statisticky významný dopad infrastruktury na ekonomický výkon,“ napsal.

Také zde Šik pracuje s konkrétními čísly odpovídajícími publikované meta-analýze spojené se Světovou bankou. Autoři shromáždili více než tisíc odhadů z 221 odborných prací a zabývali se dopravní, energetickou i digitální infrastrukturou. Výsledky po zohlednění publikačních a dalších statistických zkreslení podporují existenci pozitivního a statisticky významného vztahu mezi infrastrukturou a rozvojovými výsledky, přestože konkrétní velikost efektu se mezi jednotlivými sektory, zeměmi a typy investic liší.

Po výčtu institucí a studií Šik přechází k části, která je pro jeho příspěvek politicky nejdůležitější. „Ale dobře, každý ekonom může mít jiný názor. Zajímavější je něco jiného. I my jsme dlouhá léta poslouchali, že musíme stavět dálnice, železnice a další infrastrukturu, protože bez nich ekonomika neporoste,“ píše. Vzápětí připomíná, jak se o stejném tématu mluvilo na Českém rozhlase za předchozí vlády.

„A je fakt docela půvabné, že ještě v roce 2023 dostal tehdejší ministr Martin Kupka velký prostor právě na Českém rozhlase, dokonce ve stejném pořadu, kde odborně vysvětloval, že dopravní stavby si na sebe díky ekonomickému růstu v podstatě vydělají. Jako příklad dával Polsko, které podle něj i díky investicím do infrastruktury rostlo rychleji než my,“ připomněl Šik.


Kupka v rozhovoru upozorňoval na potřebu stavět dálnice a modernizovat železnice a jako jeden z příkladů používal právě Polsko. Rozhovor na webu iROZHLAS.cz vyšel pod titulkem „Strojvůdci si říkají netopýři, řidiči závidí Polákům dálnice. Musíme v dopravě víc investovat, tvrdí Kupka“. Právě dvojici titulků z let 2023 a 2026 Šik také postavil vedle sebe v grafice doprovázející svůj facebookový příspěvek.

Na jedné straně tak ukazuje článek z roku 2023 s Kupkovým požadavkem více investovat do dopravy a na druhé aktuální titulek, podle něhož je růst ekonomiky díky dálnicím marginální. Šik z tohoto kontrastu nedělá závěr, že Český rozhlas nesmí zveřejňovat opačné ekonomické názory. Naopak tuto možnost ve svém textu výslovně připouští. Za pozoruhodné ale považuje politické načasování obou výstupů.

„Teď ale vládne Babiš, jeho vláda obhajuje vyšší investiční výdaje a najednou se na hlavní stránce stejného média dozvídáme, že vliv dálnic na ekonomický růst je vlastně marginální a dokonce ani Polsko jako argument nefunguje. Samozřejmě, že Český rozhlas může publikovat různé ekonomické názory a dokonce je to žádoucí,“ píše Šik.

Jeho výhrada tedy nesměřuje k samotné existenci názorového střetu mezi ekonomy. Šik porovnává, jaký ekonomický argument dostal prostor v roce 2023 za vlády Petra Fialy a jaký se objevuje na hlavní stránce stejného média nyní, kdy vládne Andrej Babiš a jeho kabinet obhajuje vyšší investiční výdaje. Připomíná přitom, že oba rozhovory vyšly nejen ve stejném médiu, ale také ve stejném pořadu Peníze a vliv.

Svůj komentář proto uzavírá větou, v níž shrnuje celou svou výhradu k načasování obou mediálních výstupů. „Jen je fascinující, jak se ty různé ekonomické názory dokážou tak mimořádně přesně synchronizovat s politickým kalendářem,“ uzavřel Pavel Šik.