Poplatky nejsou zárukou svobody. Brusel vrátil debatu na zem

politika

Vláda chce splnit předvolební slib a zrušit poplatky za ČT a rozhlas. Brusel takový krok nerozporuje, opozice však stále varuje před ohrožením médií. Koalice se 108 poslanci má mandát, demonstrace jej nenahrazuje.

Poplatky nejsou zárukou svobody. Brusel vrátil debatu na zem
Ilustrační foto
18.listopad 2026 - 06:30

Českou politiku v posledních dnech ovládlo varování, že zrušení televizních a rozhlasových poplatků může ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií. Na pražskou Letnou přišly podle odhadů organizátorů statisíce lidí, opozice mluví o nebezpečném zásahu do fungování České televize a Českého rozhlasu a část europoslanců přenesla spor až na půdu Evropského parlamentu. Jenže vyjádření Evropské komise ukazuje, že jedna z nejhlasitěji opakovaných představ je přinejmenším zavádějící. Evropské právo totiž žádný konkrétní způsob financování veřejnoprávních médií nenařizuje. Zrušení poplatků samo o sobě neznamená porušení unijních pravidel ani automatické ohrožení svobody médií.

Potvrdil to eurokomisař pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michael McGrath při debatě v Evropském parlamentu 11. listopadu. Podle něj musí členské státy zajistit veřejnoprávním médiím odpovídající, udržitelné a předvídatelné financování, které bude založeno na transparentních a objektivních kritériích. Evropský akt o svobodě médií, známý pod zkratkou EMFA, však jednotlivým zemím nepředepisuje, zda mají vybírat poplatky od domácností, používat zvláštní daň, nebo financovat vysílání z veřejných rozpočtů.

Pro českou debatu je to podstatné sdělení. Zatímco část politické opozice spojuje zachování koncesionářských poplatků s ochranou demokracie, evropská pravidla připouštějí různé modely. Rozhodující nejsou samotné složenky či trvalé příkazy domácností, ale pravidla, podle nichž veřejnoprávní instituce získávají peníze a mohou nezávisle vykonávat svou práci.

Klempíř jednal s eurokomisařem. Nejdřív evropské pojistky

Ministr kultury Oto Klempíř se s McGrathem spojil v pondělí 16. listopadu prostřednictvím videohovoru. Jednání navázalo na komunikaci mezi ministerstvem a Evropskou komisí, která probíhá už od konce léta. Klempíř po rozhovoru oznámil, že projednávání změny financování České televize a Českého rozhlasu by nemělo pokračovat, dokud Poslanecká sněmovna nezačne projednávat českou legislativu navazující na Evropský akt o svobodě médií.

Podle ministerstva kultury považuje Klempíř tento evropský rámec za důležitou pojistku nezávislosti obou veřejnoprávních institucí. Jeho postup tak představuje odpověď na kritiku, že vláda chce nejprve změnit způsob financování a teprve následně řešit ochranu médií před politickými zásahy.

Eurokomisař během rozhovoru připomněl, že veřejnoprávní média mají v demokratických společnostech důležitou úlohu. Každá reforma proto musí zajistit dostatečné, stabilní a předvídatelné zdroje. Zároveň zdůraznil význam řádného legislativního procesu a veřejných konzultací. Evropská komise podle svého mluvčího Markuse Lammerta jedná se všemi členskými státy, včetně České republiky, o uplatnění záruk vyplývajících z evropské legislativy.

Klempíř tím ovšem neoznámil konec vládního záměru. Naopak veřejně potvrdil, že koalice od zrušení televizních a rozhlasových poplatků neustupuje. „Poplatky rušíme,“ napsal na sociální síti X. Druhé čtení příslušného zákona podle něj zůstává naplánováno na začátek příštího roku.

Otevřená zůstává otázka pořadí jednotlivých zákonů. Český rozhlas požaduje, aby evropské záruky byly nejen projednány, ale také schváleny a účinné ještě před změnou financování. Klempíř zatím hovoří o zahájení jejich parlamentního projednávání. To není totéž a vláda bude muset vysvětlit, jak chce případné přechodné období vyřešit.


Nerudová varovala před politickým tlakem. Evropa ale zná i jiné modely

Velmi ostře vystoupila během jednání Evropského parlamentu česká europoslankyně Danuše Nerudová ze STAN. Podle ní vláda prosazuje změnu, která může ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií, protože zatím neexistují dostatečné záruky, že se přidělování peněz nestane nástrojem politického nátlaku.

„Česká televize není Babišova televize, Český rozhlas není Babišův rozhlas. Média mají kontrolovat politiky, nikoliv opačně,“ prohlásila Nerudová. Evropskou komisi vyzvala k aktivnějšímu postupu a upozornila, že pouhé sledování situace podle ní nestačí.

Její výhrada se týká skutečného rizika, které nelze odbýt mávnutím ruky. Pokud by vláda mohla každoročně libovolně měnit rozpočet veřejnoprávní televize či rozhlasu podle toho, jak se jí líbí jejich zpravodajství, šlo by o vážný problém. Jenže z toho ještě nevyplývá, že jediným možným řešením jsou současné koncesionářské poplatky. Takový závěr evropská praxe nepotvrzuje.

Podle přehledů evropských systémů financování přibližně 17 z 27 členských států Evropské unie nevybírá klasické televizní a rozhlasové koncesionářské poplatky. Tento údaj je ovšem potřeba číst správně. Neznamená, že veřejnoprávní vysílání je v těchto zemích zdarma nebo že všude funguje stejný systém. Některé státy používají přímé rozpočtové financování, jiné zvláštní daně nebo vyhrazené veřejné příjmy.

Například Francie zrušila samostatný televizní poplatek v roce 2022 a financování veřejnoprávních médií navázala na veřejné příjmy. Dánsko přešlo od poplatků k financování prostřednictvím daní. Ve Finsku a Švédsku existují zvláštní daňové mechanismy. Nizozemsko využívá státní rozpočet. Naopak Německo či Rakousko nadále vybírají příspěvky od domácností. Rozdílné systémy přitom fungují v zemích, které jsou běžně považovány za stabilní evropské demokracie. Tvrdit, že bez koncesionářského poplatku nemůže existovat nezávislá veřejnoprávní televize, by proto znamenalo přehlížet značnou část evropské reality.


Na tuto skutečnost upozornil také europoslanec Ondřej Knotek z hnutí ANO. V Evropském parlamentu hájil vládní návrh s tím, že změna má zvýšit transparentnost financování, nikoliv umožnit politické ovládnutí médií. Opozici zároveň obvinil z vyhrocování debaty a vyzval evropské představitele, aby respektovali rozhodnutí českých voličů. Jeho argument o existenci jiných evropských modelů má oporu ve skutečnosti. Sám o sobě ale ještě nedokazuje, že český návrh obsahuje všechny potřebné záruky. Ty musí být napsány přímo v zákoně a obstát i v situaci, kdy se u moci vystřídají politické strany.

Volby rozhodují o vládě, nikoli demonstrace na náměstí


V celé vyhrocené debatě se poněkud ztrácí jeden podstatný fakt. Změna financování veřejnoprávních médií není nápad, se kterým by Babišova vláda přišla nečekaně až po volbách. Hnutí ANO, SPD i Motoristé sobě před volbami v roce 2025 hovořili o změnách financování České televize a Českého rozhlasu, včetně zrušení dosavadních poplatků. SPD tento požadavek uvedla výslovně ve svém volebním programu. Koaliční strany tak mají právo připomínat, že se nesnaží prosadit něco, co před voliči tajily.

Současná vládní koalice disponuje 108 poslanci z celkových 200. To je jasná parlamentní většina a legitimní mandát k prosazování jejího programu. Neznamená to, že ji podpořila nadpoloviční většina všech občanů, ale v parlamentní demokracii se vláda sestavuje podle výsledků voleb a schopnosti získat důvěru Poslanecké sněmovny. Právě tam se také rozhoduje o zákonech.

Nedělní demonstrace na Letné ukázala, že obavy o nezávislost médií dokážou mobilizovat značnou část veřejnosti. Organizátoři hovořili přibližně o 400 tisících účastníků, policie vlastní odhad nezveřejnila. Uváděné číslo proto není nezávisle doloženým počtem, ale odhadem pořadatelů. Přestože jde nepochybně o mimořádně velké shromáždění, bylo by namístě zacházet s konkrétním údajem opatrněji, než jak se někdy objevuje v politických prohlášeních.


Ani kdyby však účast odpovídala nejvyšším odhadům, nemění to výsledek parlamentních voleb. Statisíce lidí mají právo protestovat, vyjadřovat obavy a požadovat vysvětlení vládních kroků. Nemohou ale samotnou demonstrací zrušit mandát většiny, kterou vytvořily volby. Politika se v zastupitelské demokracii neřídí tím, kdo dokáže svolat větší dav na náměstí. O zákonech rozhodují zvolení poslanci, kteří za svá rozhodnutí nesou politickou odpovědnost.

To ovšem neznamená, že vláda může protestující přehlížet. Premiér Andrej Babiš jejich právo demonstrovat uznal a ministr Klempíř mezitím jedná s Evropskou komisí o právních pojistkách nezávislosti médií. Kabinet tak má prostor ukázat, že dokáže současně naslouchat veřejnosti a plnit program, se kterým šel před voliče.

Od vládních stran by ostatně bylo obtížné očekávat, že po vítězných volbách odloží jeden ze svých výrazných slibů jen proto, že proti němu vystoupila část veřejnosti. Voliči mají právo požadovat, aby politici své závazky plnili. Stejně tak mají odpůrci reformy právo kontrolovat, zda při jejich naplňování neoslabují demokratické instituce. Ani jedno právo nevylučuje druhé.

Česká televize ani Český rozhlas nejsou nezávislé proto, že domácnosti každý měsíc odvádějí konkrétní částku. Jejich nezávislost vychází z právního postavení, pravidel řízení, redakční autonomie a záruk, které mají bránit politickému zasahování. Financování je jednou z těchto pojistek, nikoli jedinou.

To ostatně připouštějí i mezinárodní organizace, které vládní reformu kritizují. Evropská vysílací unie a další profesní sdružení ve svém červnovém prohlášení výslovně uznaly, že různé modely financování mohou odpovídat evropským standardům. Současně však požadují, aby každá změna byla doprovázena pevnými zárukami redakční nezávislosti a dostatečnými finančními zdroji.

Vláda tedy nemůže tvrdit, že protože jiné evropské státy poplatky nemají, je automaticky správně všechno, co navrhne ona. Opozice zase nemůže vydávat zachování současného systému za jedinou možnou obranu svobodných médií. Obě strany mají povinnost předložit konkrétní argumenty a vysvětlit, jak jejich řešení obstojí v praxi.


Zásadní bude zejména způsob výpočtu rozpočtu České televize a Českého rozhlasu, jeho pravidelná valorizace, ochrana před účelovým krácením prostředků a pravidla, která zabrání vládě ovlivňovat obsah vysílání. Pokud se tyto podmínky podaří splnit, může být financování bez koncesionářských poplatků slučitelné s evropským právem i nezávislostí médií. Pokud nikoli, budou mít kritici důvod požadovat změny.

Po týdnech ostrých prohlášení tak přišlo z Bruselu méně dramatické, ale důležité sdělení. Evropská unie nepožaduje, aby Češi navždy platili televizní a rozhlasové poplatky. Požaduje, aby veřejnoprávní média měla jistotu financování a mohla pracovat bez politických zásahů. Zrušení poplatků proto nemusí být žádnou katastrofou pro demokracii. Stejně tak ale nesmí být záminkou, jak dostat Českou televizi a Český rozhlas pod finanční kontrolu momentální vládní většiny.

Babišova koalice má 108 poslanců, volební mandát a závazek vůči svým voličům. Má tedy právo prosadit změnu, kterou před volbami slibovala. O tom, zda je reforma dobrá, ovšem nerozhodne počet demonstrantů ani hlasitost politických projevů, ale konkrétní podoba zákona. Právě tu by měli kritici posuzovat stejně důsledně, jako vláda musí své rozhodnutí obhájit.

(Svoboda, prvnizpravy.cz, repro: prahatv)


Anketa

Obáváte se, že Rusko v nejbližších měsících podnikne agresivní akci proti některé ze zemí NATO?

Ano 32%
transparent.gif transparent.gif
Ne 37%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 31%
transparent.gif transparent.gif