Poradce tehdejšího premiéra Petra Fialy se obrátil na Generální inspekci bezpečnostních sborů kvůli údajnému vydírání. Inspekce, jejíž ředitel ze zákona odpovídá předsedovi vlády, následně vyšetřovala případ, který vyústil v trestní stíhání někdejšího vedení pražského IKEM. Lékař a poslanec ANO Jiří Mašek nyní zpochybňuje okolnosti zapojení GIBS a ptá se, zda takové institucionální uspořádání nevytváří pochybnosti o nestrannosti vyšetřování. Současně výslovně zdůrazňuje, že důkaz o zásahu Petra Fialy do případu veřejně znám není.
Kauza se týká údajného vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky. Právě Netuka, který působil jako Fialův poradce, se kvůli podezření obrátil na GIBS. Inspekce svou účast podle Maška vysvětlovala původním podezřením na zapojení policisty, které se nakonec nepotvrdilo. Poslanec se proto vrací k samotnému začátku vyšetřování a ptá se, jak toto podezření vzniklo.
„Jakého policisty? Kdo podezření vyslovil? Kdo rozhodl, že to nebude šetřit NCOZ? Je to politická ingerence do řízení kauzy? Nevím,“ napsal Mašek ve svém facebookovém příspěvku.
Případ mezitím dospěl do závěrečné fáze soudního řízení. Státní zástupce v září 2026 navrhl bývalému náměstkovi IKEM Jiřímu Malému dvouletý podmíněný trest a někdejšímu šéfovi IT oddělení Petru Raškovi roční podmíněný trest. Obhajoba požaduje zproštění a vyhlášení rozsudku je naplánováno na 7. října. Původně obžalovaný bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek zemřel v srpnu 2025.
Otázka příslušnosti GIBS se řešila také v průběhu soudního řízení. Obvodní soud pro Prahu 4 původně případ vrátil státnímu zástupci kvůli pochybnostem o tom, zda jej vyšetřoval věcně příslušný orgán. Nadřízený soud však toto rozhodnutí změnil a hlavní líčení mohlo pokračovat. Podle dříve zveřejněných informací ponechal případ inspekci dozorující státní zástupce i poté, co se původní podezření na účast policisty nepotvrdilo, protože její vyšetřovatelé již byli s kauzou podrobně obeznámeni.
GIBS je samostatný bezpečnostní sbor. Její ředitel odpovídá předsedovi vlády, jednotlivá trestní řízení však podléhají dozoru státního zástupce. Inspekce se navíc již v říjnu 2025 veřejně ohradila proti tvrzením o účelovém vyšetřování kauzy IKEM. Odmítla zpochybňování své nezávislosti a uvedla, že postupuje podle zákona a její činnost podléhá příslušným kontrolním mechanismům.
Mašek přesto považuje za legitimní ptát se, zda je takové institucionální uspořádání vhodné. Připomíná, že předseda ANO Andrej Babiš dlouhodobě hovoří o možném politickém rozměru trestních řízení, ale sám v případě IKEM netvrdí, že má důkaz o konkrétním zásahu bývalého premiéra. „Sama o sobě nedokazuje, že premiér Fiala někomu zavolal a požádal o ‚vyřešení‘. Takový důkaz opravdu veřejně známý není,“ uvádí.
Poslanec svou kritiku zaměřuje na pravidla, která mají veřejnosti poskytovat důvěru v nezávislost vyšetřování. Za problematické považuje, že oznámení premiérova poradce řešila inspekce vedená ředitelem odpovědným předsedovi vlády. Zákonná odpovědnost ředitele však sama o sobě nedokládá, že premiér do konkrétního případu zasahoval.
„Protože když problém poradce premiéra řeší nestandardně inspekce, jejíž ředitel je tomu premiérovi ze zákona odpovědný, otázky už nejsou žádná konspirace. Konspirace by to byla až ve chvíli, kdy by někdo z těch otázek vytvořil důkaz bez důkazů,“ píše Mašek. Znovu přitom zdůrazňuje, že takový důkaz neexistuje.
Podle poslance by proto měly být instituce nastaveny tak, aby ani případný pokus o politické ovlivňování nemohl rozhodování vyšetřovatelů změnit. „Důvěra ve spravedlnost nestojí jen na tom, že nikdo skutečně nezvedne telefon. Musí být také věrohodné, že zvednout ten telefon nepomůže,“ dodal Mašek.
(Mareš, prvnizpravy.cz, foto: red.)
