Ani Pavel to oficiálně nikdy nevysvětlil, soud však přijal za samozřejmé tvrzení, že jeho návrh na vydání předběžného opatření, které by mu účast umožnilo, je urgentní. A to i přesto, že dva soudci ve svých odlišných stanoviscích konkrétně zpochybnili naléhavost celé záležitosti. Pavel pochopitelně nemohl ve své ústavní stížnosti napsat, že chce summit využít k tomu, aby Babišově vládě nasadil psí hlavu a přiměl ji zavázat se k plnění 5% výdajového cíle NATO. Ani ÚS to nemohl uvést jako odůvodnění pro vydání předběžného opatření. 

Pokud byl toto skutečně záměr, nevyšlo to. Premiér Andrej Babiš je zatím v otázce 5 % neústupný. Z tohoto hlediska tedy Pavlovo značné úsilí zajistit si místo na summitu vyšlo vniveč, ale prezident se nevzdává. 

Koncem minulého týdne znovu vyzval k naplnění 5% cíle a zároveň uvedl, že by asi nebylo úplně vhodné, aby prezident vetoval státní rozpočet, pokud nebude „opravdu fatálně špatný“. 

Pokud je tedy dodržení 5% cíle tak naléhavé, je těžké si představit, jak Pavel ospravedlní podpis zákona o státním rozpočtu, který tento cíl flagrantně ignoruje.