Nedělní demonstrace na pražské Letné přivedla do ulic obrovské množství lidí a stala se jedním z největších protestů v novodobých českých dějinách. Organizátoři ze spolku Milion chvilek pro demokracii odhadli účast přibližně na 400 tisíc lidí. Původním tématem byla obrana nezávislosti České televize a Českého rozhlasu před plánovanou změnou financování. Podle politologa Jana Kubáčka se však z akce postupně stal mnohem širší protest proti vládě Andreje Babiše. A některá hesla podle něj překročila rozumnou mez.
„Coby daňový poplatník jsem rozzlobený, že se nevedla diskuse o formě poplatků. Debata se zploštila na to, zdali poplatky budou, nebo ne,“ uvedl Kubáček ve vysílání CNN Prima NEWS. Poukázal tím na problém, který v emotivní atmosféře demonstrace poněkud zapadl. O financování veřejnoprávních médií se vedl především politický souboj, zatímco konkrétní možnosti reformy, její dopady a případné alternativy zůstaly stranou.
Vláda chce zrušit dosavadní televizní a rozhlasové poplatky a převést financování veřejnoprávních médií na stát. Odpůrci návrhu varují, že by Česká televize a Český rozhlas mohly být více závislé na rozhodování politiků o státním rozpočtu. Kabinet naopak tvrdí, že změna nemusí znamenat oslabení jejich nezávislosti a že současný systém zatěžuje domácnosti i firmy.
Tak zásadní změna si zaslouží podrobnou diskusi. Kolik peněz budou obě instituce potřebovat? Jak se bude jejich financování upravovat v dalších letech? Kdo zaručí, že se rozpočet nestane nástrojem politického nátlaku? A lze současný poplatkový systém reformovat, aniž by se veřejnoprávní média dostala do přímé závislosti na vládě? Na podobné otázky by měli politici před přijetím zákona odpovědět.
Z obrany médií širší protest proti vládě
Kubáček upozornil, že účastníci na Letnou nepřišli pouze kvůli televizním a rozhlasovým poplatkům. „Bylo vidět, že lidé přišli s mnoha emocemi i výhradami. Celé to bylo jedna velká výhrada proti současnému politickému establishmentu,“ popsal atmosféru demonstrace.
„Ukazuje se, že už to není jenom o Andreji Babišovi, ale i vůči dalším představitelům vlády. Někdy ta kritika je oprávněná, někdy ne. Ale nelíbí se mi slova o autokracii. To už je úlet a je to za hranou,“ prohlásil Kubáček.
Jeho výhrada má podstatný význam. Označení autokracie není jen silnější nadávkou na neoblíbenou vládu. Popisuje způsob vládnutí, při kterém dochází k zásadní koncentraci moci a omezování demokratických mechanismů. Kritika konkrétního zákona, byť velmi ostrá, sama o sobě nedokazuje, že se země stává autokracií.
Demonstranti mají plné právo upozorňovat na rizika vládních kroků. Stejně legitimní je ale požadavek, aby závažná obvinění odpovídala skutečnosti. Pokud se každé sporné rozhodnutí začne označovat za nástup diktatury, podobná slova postupně ztrácejí váhu.
Statisíce demonstrantů, vláda ale ustoupit nehodlá
Kubáček současně připomněl, že současná vláda vzešla z parlamentních voleb a opírá se o většinu v Poslanecké sněmovně. „Fandím lidem, že jsou angažovaní. Demonstrace jsou dobré, je to znak svobody,“ uvedl. Dodal však, že demokratický mandát kabinetu je potřeba respektovat stejně jako v případě předchozích vlád.
To samozřejmě neznamená, že vláda získala bianco šek na všechna rozhodnutí. Parlamentní většina jí dává právo prosazovat program, nikoli právo ignorovat kritiku nebo obcházet řádnou veřejnou diskusi. Demonstrace zase představuje legitimní způsob, jak dát politické reprezentaci najevo nesouhlas. Sama účast statisíců lidí však nenahrazuje rozhodování demokraticky zvoleného parlamentu.
Premiér Andrej Babiš po demonstraci uvedl, že právo občanů na protest respektuje. Od plánovaného zrušení televizních a rozhlasových poplatků však ustoupit nehodlá. Organizátoři naopak požadují stažení příslušného zákona a pokračování veřejné diskuse.
Předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář už oznámil další kroky. Na 2. prosince pozval členy vlády do pražského Švandova divadla k veřejné debatě a na stejný den vyhlásil celorepublikovou výstrahu. Opozičním stranám zároveň vzkázal, že od nich očekává vlastní propracovanou představu o budoucím směřování země.
Kubáčkova kritika přitom míří k otázce, kterou by neměla přehlížet ani vláda, ani její odpůrci. Česká televize a Český rozhlas potřebují dlouhodobě předvídatelné financování a skutečné záruky nezávislosti. O podobě systému se ale nelze rozhodovat pouze podle toho, kdo dokáže zaplnit větší náměstí nebo pronést ostřejší projev.
Letná ukázala, že značná část společnosti má z vládních kroků obavy a je ochotna kvůli nim vyjít do ulic. Babišova koalice zase dává najevo, že svůj volební program hodlá prosazovat navzdory odporu. O to důležitější bude, zda se spor přesune od silných hesel ke konkrétním návrhům a odpovědím. Statisíce lidí na demonstraci jsou mimořádným politickým signálem. Stejně tak ale platí, že demokracie nestojí pouze na demonstracích. Stojí také na výsledcích voleb, odpovědnosti politiků, svobodné kritice a ochotě vést věcný spor. A právě té podle Kubáčka na Letné nebylo dost.









