Česká politika se po desítkách let debat přiblížila možnosti zavést celostátní referendum. Vláda poslala do připomínkového řízení návrh ústavního zákona, který by občanům umožnil přímo rozhodovat o vybraných otázkách veřejného života. Pokud by návrh prošel, šlo by o jednu z nejvýraznějších změn českého ústavního systému od vzniku samostatné republiky.
Návrh počítá s tím, že referendum bude možné vyhlásit na základě petice podepsané nejméně 300 tisíci občany nebo na návrh Parlamentu. Aby byl výsledek platný a zároveň závazný, muselo by pro vítěznou odpověď hlasovat alespoň 35 procent všech oprávněných voličů. V současných podmínkách jde přibližně o 2,89 milionu lidí. Přijaté rozhodnutí by bylo pro politickou reprezentaci závazné po dobu pěti let.
Právě tyto parametry nyní představil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Na sociální síti X oznámil, že předkládá návrh ústavního zákona, podle kterého bude možné referendum vyhlásit na základě petice 300 tisíc občanů nebo návrhu Parlamentu. Současně připomněl, že aby byl výsledek pro politiky závazný po dobu pěti let, musí pro vítěznou odpověď hlasovat alespoň 35 procent všech oprávněných voličů, tedy nejméně 2 888 661 lidí.
Tímto způsobem Tejc veřejnosti představil základní parametry návrhu, který má podle vlády poprvé převést do praxe princip přímého rozhodování občanů zakotvený v Ústavě.
Na snahu zavést celostátní referendum navazuje česká politika už více než třicet let. Různé návrhy předkládaly vlády i opoziční strany, žádný však dosud nezískal potřebnou ústavní většinu. Tejc proto připomíná, že česká Ústava od svého vzniku počítá s možností, aby lidé o zásadních otázkách rozhodovali přímo, aniž by za ně vždy rozhodovali pouze politici v Parlamentu.
Cesta ke schválení ale nebude jednoduchá. Protože jde o ústavní zákon, nestačí běžná většina. Ve Sněmovně je potřeba souhlas nejméně 120 poslanců a následně také třípětinové většiny přítomných senátorů. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů disponuje 108 hlasy, a bude tak muset hledat podporu i mimo vlastní řady.
Spory se přitom nevedou jen o samotnou existenci referenda, ale také o jeho konkrétní podobu. Dlouhodobě se diskutuje počet potřebných podpisů, účast voličů i okruh témat, o kterých by mohli občané rozhodovat. Výsledných 35 procent oprávněných voličů představuje kompromis mezi snahou zajistit skutečně silný mandát výsledku a současně neudělat referendum prakticky neuskutečnitelným.
Vláda zároveň předem vymezila témata, o kterých se hlasovat nebude. Podle programového prohlášení nemá být možné rozhodovat o členství České republiky v Evropské unii ani v NATO. Premiér Andrej Babiš naopak v minulosti připouštěl, že předmětem referenda by mohly být například otázky eutanazie nebo některá další společenská témata.
Právě zde leží podstata celé změny. Nejde pouze o nový ústavní zákon nebo technické nastavení několika podmínek. Ve skutečnosti se rozhoduje o tom, zda budou mít občané možnost zasáhnout přímo do rozhodování o vybraných otázkách, které dosud zůstávaly výhradně v rukou volených politiků.
Ať už návrh nakonec získá potřebnou podporu či nikoli, po více než třech desetiletích debat se celostátní referendum dostává nejblíže k realitě, jakou kdy v české politice mělo.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
