Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nechal zpracovat právní analýzu neoprávněně vyplacených zemědělských dotací. Její zadání však vyvolává vážné pochybnosti. Místo nezávislého zjištění odpovědnosti totiž požadovalo doložit, že pochybilo ministerstvo, nikoli podniky, které podporu získaly. Výsledek je nyní hotový, ale veřejnost se s jeho podstatnou částí nesmí seznámit. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) začernil třináct z pětadvaceti stran. Skryté zůstalo také právní posouzení možného odškodnění firem, mezi nimiž jsou společnosti Agrofertu.
Na nové skutečnosti upozornil 15. listopadu server iROZHLAS, který získal částečně zpřístupněný dokument advokátní kanceláře Portos. Z veřejné části přitom nevyplývá jednoznačný závěr, že za neoprávněně vyplacené dotace nesou odpovědnost výhradně státní úředníci. Takové vysvětlení ale původní ministerské zadání požadovalo. Vzniká proto otázka, proč vedení resortu předem určovalo směr právního posouzení a komu má jeho výsledek skutečně sloužit. Zadání analýzy vzniklo na červnové poradě vedení ministerstva, kterou řídil sám Šebestyán. Úkol dostal předseda PGRLF Josef Kučera. Dokument výslovně požadoval doložit, že čerpání podpory proběhlo podle tehdejších pravidel a že příčinou byla chyba ministerstva, nikoli vina podniků.
Pokud ministr zastává názor, že za všechno mohou úředníci a příjemci podpor nenesou odpovědnost, musí jej podložit důkazy. Nemůže považovat politické přesvědčení za náhradu právního rozhodnutí. V tom spočívá podstata celé kauzy. Sporné dotace byly v letech 2015 až 2018 určeny malým a středním zemědělským podnikům na pojištění plodin a hospodářských zvířat. Získaly je však také společnosti patřící do velkých koncernů. Vedle firem Agrofertu šlo například o podniky skupin Lukrom a JTZE.
Evropská komise rozhodla, ministr hledá jiné vysvětlení
Rozlišovat je nutné také neoprávněný nárok na dotaci a případné zavinění příjemce. Firma mohla při žádosti postupovat v dobré víře, a přesto na podporu podle evropských pravidel neměla nárok. Pochybení úředníků zase automaticky nezakládá právo na náhradu škody. Tyto otázky měla analýza nezávisle vyhodnotit. Politicky nejcitlivější je skutečnost, že mezi dotčenými podniky figurují společnosti Agrofertu, tedy holdingu dlouhodobě spojeného s premiérem Andrejem Babišem. Nejde o důkaz, že analýza vznikla na jeho pokyn nebo v jeho zájmu. Jde však o okolnost, která vyžaduje mimořádnou transparentnost. Jestliže ministr vlády vedené Babišem nechává vypracovat dokument, jehož zadání může posílit právní argumentaci také firem Agrofertu, veřejná kontrola není politickým útokem, ale nezbytnou podmínkou důvěryhodnosti státu.
Stát má chránit veřejné peníze, ne předem vybrané závěry
Nejzávažnější otázky vyvolává začerněná část analýzy. Původní zadání totiž výslovně požadovalo také posouzení potenciálních nároků podniků vůči státu. Jinými slovy, mělo se zkoumat, zda firmy, které musely neoprávněně získané podpory vracet, mohou následně požadovat odškodnění. PGRLF odmítá příslušné pasáže zveřejnit s odkazem na dva probíhající soudní spory. Podle fondu by zpřístupnění interní právní argumentace mohlo poškodit jeho procesní postavení. Takové vysvětlení může být legitimní. Samotné začernění dokumentu proto není důkazem nezákonného jednání ani toho, že analýza skutečně doporučuje podniky odškodnit.
Šebestyán proto musí odpovědět na několik zásadních otázek. Kolik veřejných prostředků zpracování analýzy stálo? Proč ministerstvo požadovalo předem určený závěr? Může být dokument využit při soudních sporech proti státu? A jak chce ministr zaručit, že případné nároky velkých podniků nepovedou k dalšímu zatížení veřejných financí? Zatím není potvrzeno, že by stát rozhodl o jakémkoli odškodnění. Proto je důležité vyjasnit, zda analýza zůstane pouze interním právním posouzením, nebo se stane podkladem pro další změny postupu ministerstva a PGRLF.
Šebestyánova kauza není pouze sporem o 7,2 milionu korun. Je především zkouškou, zda vláda dokáže oddělit veřejný zájem od zájmů velkých příjemců dotací. Jestliže ministr předem formuluje požadovaný závěr právní analýzy a veřejnost následně nevidí její nejcitlivější část, důvěru ve státní rozhodování tím neposiluje. Stát má chránit veřejné peníze a vymáhat dodržování pravidel. Nemá vytvářet dojem, že výsledek právního posouzení lze objednat podle politické potřeby. Dokud Šebestyán tento rozpor věrohodně nevysvětlí, odpovědnost za pochybnosti o postupu svého ministerstva ponese především on.
Zdroje: 1. Ministerstvo zemědělství – Oficiální stanovisko; 2. iROZHLAS – Šebestyánova analýza je hotová, 15. listopadu 2026; 3. iROZHLAS – Kritika ministerského zadání







